Článek se zabývá mužskou infertilitou ve vztahu k expozici alimentárním pesticidům, prokázaném v práci Chiuové et kol., a hodnotí dopad tohoto objevu na zdraví populace. V roce 2015 prezentoval autorský tým pod vedením dr. Chiuové z Harvard School of Public Health and Massachusetts General Hospital data o vztahu kvality spermatu u mužů a hodnotou pesticidů v konzumovaném ovoci a zelenině.
Článek se zabývá mužskou infertilitou ve vztahu k expozici alimentárním pesticidům, prokázaném v práci Chiuové et kol., a hodnotí dopad tohoto objevu na zdraví populace.
V roce 2015 prezentoval autorský tým pod vedením dr. Chiuové z Harvard School of Public Health and Massachusetts General Hospital data o vztahu kvality spermatu u mužů a hodnotou pesticidů v konzumovaném ovoci a zelenině. Druhy ovoce a zeleniny byly rozděleny na základě reziduální hodnoty pesticidů do kategorií s vysokým či nízkým až středním obsahem těchto biocidů. Reziduální hladina pesticidů v potravinách byla získána z každoročního hlášení ministerstva zemědělství v USA. Existuje řada vědeckých prací, které se zabývají dlouhodobě známou korelací mezi poruchou spermiogeneze a profesní expozici biocidům (mezi které pesticidy patří). Nicméně fakt, že muži, již byli vystaveni vysoké alimentární expozici pesticidům, měli redukovanou kvalitu spermatu, může mít dopad na klinický stav obecné populace.
Poruchy fertility mužů na základě snížené kvality spermatu přinášejí závažné lékařské, sociální i ekonomické důsledky a jsou hlavní příčinou neúspěšné snahy o koncepci u mladých mužů. Sekundárně je snížená kvalita spermatu považována za důležitý ukazatel zdraví mužů predikující jejich morbiditu a mortalitu. Alimentární expozice pesticidům s následnou poruchou spermiogeneze u pacientů IVF klinik představuje senzitivní marker efektu moderního prostředí na zdraví člověka. Navzdory své důležitosti není mužská infertilita v centru zájmu lékařského výzkumu. Jedním z důvodů je přelidněnost určitých geografických oblastí, kde se do popředí dostávají spíše antikoncepční snahy, druhou příčinou je výrazné zlepšení technik asistované reprodukce, které překlenou anatomické a numerické abnormity související s mužskou reprodukcí. I při použití moderních postupů asistované reprodukce však nejsou zcela vyjasněny jejich možné dlouhodobé důsledky.
V současné době dostává minimální podíl mužů s poruchou fertility doporučení ohledně životního stylu a dietních opatření. Proto by dostatečná edukace mužských pacientů IVF klinik a provádění nových, dobře strukturovaných klinických studií párů s poruchou plodnosti zaměřených na expozici zevním biocidům mohly být jedním z řešení tohoto problému. Při sledování vlivu pesticidů na kvalitu spermatu je důležitá doba expozice, protože vliv pesticidů se může lišit během spermiogeneze (70–75 dnů). Účastníky studie vedené dr. Chiuovou byli muži s poruchou plodnosti z IVF klinik. K rozšíření platnosti tvrzení o negativním vlivu alimentárních pesticidů na kvalitu spermií by bylo vhodné selektovat další probandy (např. muže těhotných žen) či provádět výzkum neselektované populace (studenti, vojáci aj.).
(moa)
Zdroj: Levine H., Swan S. H. Is dietary pesticide exposure related to semen quality? Positive evidence from men attending a fertility clinic. Hum Reprod. 2015 Jun; 30 (6): 1287–9.
