Autoři zajímavého článku publikovaného nedávno v časopise Human Reproduction se ve své práci zabývali otázkou, zda existují nějaké markery rakoviny varlat (testicular cancer – TC), které by bylo možné zachytit ve spermatu ještě před klinickou manifestací onemocnění. Ve své studii proto zkoumali kvalitativní a kvantitativní charakteristiky spermatu mužů s TC před zahájením léčby, neplodných mužů s oligozoospermií (IO) a zdravých kontrol s normozoospermií (NZ).
Mechanismus, kterým u TC dochází k ovlivnění spermatogeneze, není přesně znám. Přesto se – i přes nejasnou kvalitu spermií u TC – doporučuje před zahájením léčby jejich kryoprezervace, protože protinádorová léčba je gonádotoxická, a fertilitu po jejím absolvování tak není možné zaručit.
Autoři v předkládané práci zkoumali vzorky od 28 pacientů s TC, 20 mužů s IO a 20 zdravých kontrol s NZ. Všichni zahrnutí muži navštěvovali andrologické centrum Univerzity v Debrecenu. Věkové složení jednotlivých skupin bylo srovnatelné. Vzorky od pacientů s TC byly odebrány po orchidektomii, ale před zahájením další protinádorové léčby. Podle koncentrace spermií v ejakulátu pak byli pacienti s TC dále rozděleni do skupiny oligozoospermické (TIO) a normozoospermické (TNZ). Ejakuláty byly vyšetřeny podle doporučení WHO. Funkční test představoval test vazebné kapacity spermií na kyselinu hyaluronovou, numerické chromozomové aberace byly stanoveny fluorescenční hybridizací in situ, jádro bylo vyšetřováno po obarvení anilinovou modří.
Výsledky neodhalily žádný signifikantní rozdíl v genetických parametrech mezi spermiemi mužů ve skupině s TC a NZ, ačkoli ve skupině s TC byla nalezena nižší koncentrace spermií (p < 0,001) a nižší vazebná kapacita pro kyselinu hyaluronovou (p < 0,001). Naopak ve srovnání s infertilními IO muži byly ve skupině s TC hodnoty numerických chromozomálních aberací (p < 0,001), anomálií po barvení anilinovou modří (p < 0,001) a vazebné kapacity pro kyselinu hyaluronovou (p = 0,019) vyšší. Skupina TIO měla ve všech parametrech signifikantně lepší výsledky než infertilní muži s IO. V kontrolní skupině byla nalezena signifikantní korelace (p < 0,001) mezi počtem spermií a podílem spermií s aneuploiditou, změnami při barvení anilinovou modří a vazebnou kapacitou pro kyselinu hyaluronovou. Zároveň byla nalezena signifikantní korelace mezi výskytem změn při barvení anilinovou modří a aneuploiditou. Ve skupině s TC nebyla žádná taková korelace nalezena, jen negativní spojení počtu spermií a chromozomálních aberací.
Výsledky studie jsou limitovány faktem, že do analýzy nebyly zahrnuty další proměnné, které kvalitu spermatu rovněž ovlivňují (kouření, povolání, vlivy prostředí, alkoholismus, komorbidity). Na druhé straně se jedná o první práci, kde je zkoumán vztah mezi kvalitou spermatu a rakovinou varlat. Autoři prokázali, že kvalitativní charakteristiky spermatu u mužů s oligozoospermií a současně s TC jsou signifikantně odlišné od charakteristik oligozoospermických mužů, ale neliší se od mužů s normozoospermií, ačkoli jejich celkový počet je výrazně menší. Výsledky je nicméně nutné ještě validovat dalšími studiemi.
(epa)
Zdroj: Molnar Z., Mokanszki A., Kassai Bazsane Z., et al. Sperm concentration, hyaluronic acid-binding capacity, aneuploidy and persistent histones in testicular cancer. Human Reproduction 2014. 29 (9): 1866–1874; doi:10.1093/humrep/deu179
