U pacientů se syndromem dráždivého tračníku (IBS) se často setkáváme s přidruženými negastrointestinálními příznaky, tzv. komorbiditami, které významně zvyšují náklady na zdravotní péči. Cílem studie amerických autorů proto bylo určit, jestli mají pacienti s IBS vyšší riziko specifických negastrointestinálních poruch, nebo vykazují spíše všeobecnou tendenci stěžovat si na více symptomů. Studie dále zjišťovala, jestli lze u pacientů s nespecifickým střevním zánětem (IBD) najít podobné negastrointestinální příznaky jako u pacientů s IBS, jestli lze přítomnost komorbidit odůvodnit přítomností psychického onemocnění a jestli byl jejich nadměrný počet pozorován u všech pacientů s IBS.

Ve studii bylo 3 153 pacientů s diagnózou IBS srovnáváno s 3 153 zdravými kontrolami shodujícími se ve věku a pohlaví a dále pak s 571 pacienty s IBD. Během 4letého sledování byly diagnózy kategorizovány jako gastrointestinální, psychické a somatické negastrointestinální, které byly dále rozděleny na diagnózy symptomatologické (stanoveny na základě symptomů udávaných pacientem) a laboratorní (na podkladě biologických markerů).

Celkem 48 z 51 symptomatologických a 16 z 25 laboratorních diagnóz se vyskytovalo častěji u pacientů s IBS než u zdravých kontrol. Nicméně nebyla zde prokázána žádná specifická spojitost. Infekce (bakteriální, virové i mykotické) a cévní mozkové příhody byly také častější ve skupině pacientů s IBS. U pacientů s IBD byly výsledky naopak podobné jako u zdravých kontrol. Závažnější somatické komorbidity byly spojeny se současně probíhajícím psychickým onemocněním. Abnormálně vysoký počet komorbidních diagnóz byl pozorován pouze u 16 % pacientů s IBS.

Autoři došli k závěru, že komorbidity u IBS souvisí s všeobecně častějším udáváním symptomů pacienty, a nemají tedy specifickou spojitost s IBS. Předpokládají, že komorbidity jsou ovlivňovány spíše předpojatým vnímáním symptomů pacienty, než aby vznikaly na podkladě společného patofyziologického mechanismu.

(mik)

Zdroj:

1. Am J Gastroenterol 2007; 102 : 2767–2776.