Obezita je příčinou řady patologických procesů, které mají za následek vznik různých orgánových poruch, typicky kardiovaskulárních onemocnění. Je tedy velmi důležitou otázkou, jak obézní osoby reagují na farmaka užívaná v jejich léčbě.
Zlatým standardem farmakoterapie po perkutánní koronární intervenci (PCI) s implantací stentu je duální protidestičková léčba. Reakce organizmu na tuto terapii však není vždy stejná a právě variabilita odpovědi na léčbu je rizikovým faktorem opakovaných ischemických příhod a krvácení. Jedním z faktorů, které jsou podezřívány z toho, že tuto variabilitu způsobují, je právě obezita. Tým kardiologů z polských Katovic se proto rozhodl tuto hypotézu potvrdit nebo vyvrátit.
Výzkumníci sledovali skupinu pacientů se stabilní anginou pectoris (n = 130) po PCI s předchozí terapií kyselinou acetylsalicylovou (75 mg/den). Tato skupina byla rozdělena do podskupin podle BMI (A < 25, B 25−30, C > 30). Funkce destiček byla hodnocena impedanční agregometrií:
Destičkové funkce se během 30denního sledování výrazně měnily. Počáteční reaktivita na adenosindifosfát byla nejnižší ve skupině A a nejvyšší ve skupině C (p < 0,05). Reaktivita destiček na kolagen a arachidonovou kyselinu byla nižší ve skupině A (p < 0,05), ale mezi skupinami B a C nebyl významný rozdíl. Rozdíl destičkové reaktivity mezi jednotlivými podskupinami pacientů se však během 30denního sledování smazal.
Multivariační analýza ukázala, že nezávislými prediktory změny destičkové reaktivity při duální terapii jsou BMI (p = 0,03), koncentrace sérového kreatininu (p < 0,01), mužské pohlaví (p < 0,01) a aktivní kuřáctví (p < 0,001).
Na základě získaných údajů autoři shrnuli, že obezita je asociována s nižší odpovědí na úvodní dávku klopidogrelu, ale po 30 dnech užívání udržovací dávky je aktivita destiček obdobná jako u osob s normální hmotností.
(pez)
Zdroj: Haberka M., Mizia-Stec K., Lasota B. et al. Obesity and antiplatelet effects of acetylsalicylic acid and clopidogrel in patients with stable angina pectoris after percutaneous coronary intervention. Pol Arch Med Wewn 2015; 125 (9): 620−630.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
