Každý rok na celém světě podstupují milióny pacientů s onemocněním koronárních cév perkutánní koronární intervenci. V současné době je duální protidestičková léčba, skládající se z nízkých dávek kyseliny acetylsalicylové (ASA) a inhibitoru receptoru P2Y12, považována za standard při prevenci trombotických komplikací u pacientů se stabilním onemocněním koronárních cév po zavedení stentu nebo po akutním koronárním syndromu.
Kyselina acetylsalicylová v nízkých dávkách selektivně a ireverzibilně inhibuje cyklooxygenázu COX-1 a tím následně blokuje produkci tromboxanu A2 (TXA2). Na rozdíl od ASA inhibitory P2Y12 blokují receptory ADP na membráně destiček a tím inhibují proces amplifikace při aktivaci destiček. Současnou blokádou obou cest COX-1 a P2Y12 pak lze dosáhnout účinnější redukce tvorby destičkového trombu.
Kyselina acetylsalicylová díky své prokázané účinnosti v sekundární prevenci a široké dostupnosti představuje sine qua non v protidestičkové farmakoterapii u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním. Dnes už historické studie prokázaly významnou redukci trombotického rizika po podání ASA ve srovnání s placebem a staly se základem doporučení pro klinickou praxi.
Inhibitory P2Y12 byly doposud studovány převážně v kombinaci s kyselinou acetylsalicylovou a tato duální protidestičková terapie vykazovala prokazatelně lepší výsledky než samotné podávání ASA při prevenci ischemických příhod, navzdory zvýšenému riziku krvácení. Nové inhibitory receptorů P2Y12, např. prasugrel a tikagrelor, jsou charakteristické rychlým nástupem účinku a efektivnější inhibicí funkce destiček.
Se zvyšující se účinností nových protidestičkových léků stoupá nutnost revize existujícího a dlouho přetrvávajícího paradigmatu o ASA. Proto jsou v současné době prováděny rozsáhlé studie, jejichž cílem je porovnat monoterapii inhibitory P2Y12 s duální protidestičkovou terapií v sekundární prevenci aterotrombotických příhod. Probíhající klinické výzkumy by měly přinést jasné důkazy, zda méně není někdy více.
(ada)
Zdroj: Gargiulo G., Windecker S., Vranckx P. et al. A critical appraisal of aspirin in secondary prevention: is less more? Circulation 2016 Dec 6; 134 (23): 1881−1906.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
