Svět virů se neustále vyvíjí a přináší nám nová překvapení

Málo známé posaviry: bez virových pomocníků se neobejdou

Virový svět je nesmírně rozmanitý a variabilní. Díky mechanismům mutačních změn není v této oblasti vlastně nic stálého a výzkum nám neustále přináší nové poznatky. V poslední době jsou to například informace z 9 japonských pracovišť, která se dlouhodobě společně zabývají výzkumem skupiny posavirů. Jde o málo známé, ve virovém systému nezařazené viry, které jsou podobné skupině pikornavirů (jež mohou vyvolat například aseptickou meningitidu či encefalitidu, hepatitidu, konjunktivitidy nebo onemocnění srdce).

Posaviry byly nalezeny jak u různých obratlovců, tak i bezobratlých. Japonští vědci identifikovali dosud celkem 11 odlišných virů nalezených ve stolici domácích prasat. Další analýzy ukázaly, že se jedná o vzájemně příbuznou skupinu virů vyskytující se nejen u prasat, ale i mezi potkany. Několik z těchto virů se může vyskytnout také u člověka. Bez zajímavosti není ani fakt, že tyto viry zřejmě potřebují ke svému životu a množení v hostitelském organismu dalšího virového pomocníka, protože nejsou plně vybaveny mechanismem pro zachycení a průnik do buněk hostitelského organismu.

Medusavirus: nově nalezený obyvatel horkých pramenů

V dubnu loňského roku byla opět díky japonským pracovištím publikována studie, která informuje o objevu dosud neznámého nového velkého viru nalezeného v horkých pramenech v Japonsku. Vědci jej pojmenovali medusavirus a v současnosti byl již plně morfologicky popsán a byla přečtena jeho genetická informace. Na základě těchto dat se ukázalo, že jeho hostitelem budou v přírodě nejpravděpodobněji améby. Předpokládá se, že postupně bude nalezeno více vzájemně příbuzných zástupců této rodiny, která bude sdružena do nové virové čeledi.

Česká stopa: jak souvisejí viry a leishmanióza

Čeští vědci ve spolupráci se zahraničními pracovišti pro změnu popsali objev nového viru v souvislosti se svým dlouhodobým výzkumem leishmaniózy. Virus nalezený u prvoků zodpovědných právě za vyvolání leishmaniózy byl pojmenován Leptomonas pyrrhocoris ostravirus 1.

Leishmanióza je parazitární onemocnění, které se vyskytuje v několika formách. Z nich nejzávažnější je viscerální leishmanióza neboli černá horečka. Nemoc způsobují parazitičtí prvoci, kteří napadají lidská játra a slezinu, orgány se prudce zvětšují a postupně přestávají plnit své funkce. Pacient trpí vysokými horečkami, ubývá na váze, má anémii. Pokud nedojde k léčbě, nemocný umírá.

Nezapomínejme na „tradiční“ a zdánlivě prozkoumané hrozby

Přestože tyto a mnohé další jednotlivé informace a novinky přicházející v posledních měsících a letech z oblasti výzkumu světa virů mnohdy působí jako „megazprávy“, zejména v laických médiích, neoddiskutovatelným faktem zůstává důležitost nepodcenit dobře známé virové patogeny a spolu s tím i klasická protiepidemická opatření. Jsou to především klasické respirační virové infekce, které stále zodpovídají za více než 4 miliony úmrtí ročně, stejně jako za miliony hospitalizací, velmi často v rozvojových zemích. „Jen“ příčinou různých infekcí dýchacího systému s epidemickým potenciálem šíření je na 200 virových patogenů z čeledí Orthomyxoviridae, Paramyxoviridae, Picornaviridae, Coronaviridae, Adenoviridae či Herpesviridae. Ostatně aktuální situace okolo šíření nového typu koronaviru z čínského Wu-chanu v lednu 2020 je jen dalším v řadě dokladů zmíněných skutečností.

Nesmírně důležité jsou také programy zaměřené na prevenci a kontrolu nemocí jako malárie, dengue, chikungunya či japonská encefalitida, přitom jsou jejich původci velmi dobře prozkoumáni. Nicméně epidemiologie těchto onemocnění má svá specifika a odlišnosti v důsledku různých ekologických podmínek, vektorových specifik, stejně tak hrají svoji roli i ekonomické, sociálně kulturní a behaviorální faktory. 

Je nepopiratelným faktem, že jsou to právě virové patogeny, kdo v sobě nese zásadní epidemickou či pandemickou hrozbu, a proto jim neustále musíme věnovat zvýšenou pozornost. 

(boš)