Pacienti s hematologickými malignitami jsou imunokompromitovaní z důvodu základního onemocnění, ale také v důsledku podávání imunosupresivní antineoplastické terapie. Častou a závažnou infekční komplikaci u těchto nemocných představuje komunitní pneumonie, která je doprovázena značnou morbiditou, mortalitou a zvýšením nákladů na léčbu. Nejčastěji izolovaným agens je podle studií Streptococcus pneumoniae, který je zodpovědný přibližně za 20 % případů onemocnění. Pneumokoková infekce také často předchází závažnému invazivnímu pneumokokovému onemocnění.
Poslední studie hodnotící incidenci komunitní pneumonie byla provedena v období let 2011−2015. Až do současnosti tak chyběla novější epidemiologická data, přičemž poznatky k možným rizikovým faktorům komunitní pneumonie u této skupiny pacientů byly také velmi limitované. V posledních letech navíc došlo k dalšímu posunu v možnostech imunomodulační terapie zahrnující biologickou léčbu anti-CD20 protilátkami, což mohlo dále změnit riziko infekčních komplikací u hematoonkologických pacientů.
Kohortová neintervenční studie s analýzou kontrol provedená nizozemskými autory tak přináší nové informace ohledně epidemiologie komunitní pneumonie a současně identifikuje rizikové faktory onemocnění u hematoonkologických pacientů v období let 2016−2019.
Do kohortové studie byli zařazeni dospělí pacienti s hematologickými malignitami ze dvou velkých terciárních nemocnic v Amsterdamu v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2019. Primárním cílem studie bylo stanovení míry incidence (IR) komunitní pneumonie u hematoonkologických pacientů se stratifikací podle subtypu onemocnění. Mezi sekundární cíle studie patřila identifikace kauzálního mikrobiologického agens a rizikových faktorů spojených s komunitní pneumonií a zhodnocení závažných případů onemocnění definovaných úmrtím spojeným s komunitní pneumonií v průběhu 30 dnů a/nebo přijetím na jednotku intenzivní péče z důvodu komunitní pneumonie. Za tímto účelem byla provedena analýza s kontrolami, které byly přiřazeny k nemocným v poměru 1 : 1 v závislosti na subtypu hematologické malignity.
Ve sledovaném období bylo pozorováno celkem 275 případů komunitní pneumonie během 6246 pacientoroků sledovacího období. Míra incidence komunitní pneumonie tak činila 4390/100 000 pacientoroků v porovnání s incidencí 275/100 000 pacientoroků v obecné nemocniční populaci. Riziko komunitní pneumonie bylo zvýšeno u všech subtypů hematologických malignit s IR v rozmezí 5,4–55,3 v závislosti na subtypu malignity a statusu léčby.
Nejvyšší míra incidence byla pozorována u pacientů po autologní nebo alogenní transplantaci kmenových buněk krvetvorby, stejně jako u pacientů s akutní myeloidní leukémií, akutní lymfoblastovou leukémií nebo mnohočetným myelomem. Nejčastěji identifikovaným patogenem byl Streptococcus pneumoniae (24 případů) následovaný rinoviry, viry parainfluenzy a bakterií Haemophilus influenzae.
Míra hospitalizace, respektive nutnosti přijetí do intenzivní péče a úmrtnost v důsledku komunitní pneumonie činily 67,4 %, respektive 9,8 % a 5,5 %. Nejvyšší míra hospitalizace a přijetí do intenzivní péče byla pozorována v případě pneumokokové pneumonie. Mezi statisticky signifikantní prediktory komunitní pneumonie v rámci finální multivariační analýzy patřily mužské pohlaví, anémie, lymfocytopenie, kardiovaskulární onemocnění, chronické onemocnění ledvin, historie autologní či alogenní transplantace kmenových buněk krvetvorby, imunosupresivní medikace v rámci graft versus host disease (GvHD), léčba anti-CD20 protilátkou rituximabem v období 1 roku před rozvojem komunitní pneumonie a léčba imunomodulátory (lenalidomid, thalidomid, pomalidomid a/nebo methotrexát) v období 1 měsíce před rozvojem komunitní pneumonie.
Mezi nezávislé prediktivní faktory závažného průběhu onemocnění stanovené v rámci multivariační analýzy patřila neutropenie (poměr šancí [OR] 4,14; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,63–10,2), pneumokoková pneumonie (OR 10,24; 95% CI 3,48–30,1), chronická obstrukční plicní nemoc (OR 6,90; 95% CI 2,07–23,0) a použití antibakteriální profylaxe (OR 2,53; 95% CI 1,05–6,08).
Z výsledků citované práce vyplynulo, že míra incidence komunitní pneumonie je u hematoonkologických pacientů vysoká a tato infekce je doprovázená vysokou morbiditou a mortalitou. Autoři studie doporučují preventivní vakcinaci proti respiračním patogenům v časných fázích onemocnění, a to zejména před zahájením některých typů imunosupresivní terapie.
(holi)
Zdroj: Certan M., Garcia Garrido H. M., Wong G. et al. Incidence and predictors of community-acquired pneumonia in patients with hematological cancers between 2016 and 2019. Clin Infect Dis 2022 Feb 23; ciac005, doi: 10.1093/cid/ciac005 [Epub ahead of print].
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
