Předkládaná studie přináší data týkající se použití a nežádoucích účinků antibiotika ceftarolinu v reálné klinické praxi a porovnává je s výsledky získanými v průběhu klinického zkoušení tohoto léčiva.
Ceftarolin fosamil byl schválen již v roce 2010 americkým Úřadem pro kontrolu léků a potravin (FDA) pro léčbu akutních bakteriálních infekcí kůže a podkoží (ABSSSI − acute bacterial skin and skin structure infections) a komunitní bakteriální pneumonie. Jedná se o cefalosporinové antibiotikum s afinitou k penicilin vázajícím proteinům 2a a 2x. To umožňuje účinek proti řadě grampozitivních i gramnegativních mikroorganismů. Ceftarolin je také prvním beta-laktamovým antibiotikem, jež vykazuje aktivitu proti methicilin-rezistentnímu Staphylococcus aureus (MRSA).
Výsledky byly získány pomocí systému US Veterans Health Administration (VHA), jenž funguje v nemocnicích starajících se o válečné veterány.
Jednalo se o populační epidemiologickou studii fáze IV u pacientů starších 18 let, kteří byli přijati k hospitalizaci do jednoho z 69 zúčastněných zdravotnických zařízení v období mezi říjnem 2011 a zářím 2014 a dostali v průběhu prvních 14 dnů hospitalizace 1 či více dávek ceftarolinu. Sbírána byla data demografická a údaje týkající se základního onemocnění i nežádoucích příhod, jež se objevily v průběhu 30 dnů od zahájení léčby, a také o mortalitě.
Do studie bylo zařazeno 764 pacientů, z nichž 97 % představovali muži. Medián věku pacientů činil 61 let. Základní diagnózy zahrnovaly infekci kůže (40 %), sepsi (30 %), osteomyelitidu (25 %), syndrom diabetické nohy (22 %), pneumonii (16 %), bakteriemii (11 %), endokarditidu (6 %), meningitidu (2 %) a infekci implantátů (2 %).
Ceftarolin byl použit v 37 % případů jako antibiotikum 1. linie, v 56 % případů ve 2. linii a v 7 % jako následující linie léčby. Medián trvání hospitalizace do zahájení léčby ceftarolinem byl 3 dny (interkvartilní rozmezí, [IQR] 1−6 dnů). V 81 % případů byl lék použit na běžném oddělení, ve zbylých případech pak na oddělení intenzivní péče. Délka hospitalizace byla necelý týden (medián 5 dnů, IQR 3−12).
Mortalita ze všech příčin byla nízká. Celkově zemřelo v průběhu hospitalizace 5 % pacientů, nejčastěji nemocní s pneumonií či infekcí implantátu. Pokud šlo o rehospitalizaci v průběhu 30 sledovaných dnů, jednalo se o třetinu pacientů (33 %). S větší pravděpodobností byli rehospitalizováni pacienti s iniciálně diagnostikovanou bakteriemií či meningitidou (podíl rehospitalizace 48, resp. 44 %). Podrobnější data shrnuje následující tabulka.
|
|
Délka hospitalizace |
Mortalita v průběhu |
Rehospitalizace v průběhu |
|
Všichni pacienti (n = 746) |
5 (3−12) |
5 |
33 |
|
Infekce kůže (n = 307) |
5 (3−9) |
2 |
36 |
|
Sepse (n = 233) |
6 (3−15) |
9 |
36 |
|
Osteomyelitida (n = 193) |
5 (3−15) |
3 |
35 |
|
Syndrom diabetické nohy (n = 170) |
5 (3−7) |
1 |
38 |
|
Pneumonie (n = 124) |
8 (3−18) |
13 |
30 |
|
Bakteriemie (n = 87) |
8 (3−18) |
6 |
48 |
|
Endokarditida (n = 46) |
7 (3−14) |
11 |
28 |
|
Meningitida (n = 18) |
9 (4−34) |
6 |
44 |
|
Implantát (n = 15) |
10 (3−19) |
13 |
40 |
Ceftarolin byl dobře tolerován. Výskyt eozinofilie, leukopenie, leukocytózy, fibromyalgie, myalgie, myozitidy či polymyalgie byl vždy < 1 %.
Tento výzkum s ceftarolinem je jednou z prací, jež porovnává klinickou praxi s výsledky získanými v podmínkách klinických studií. Ceftarolin byl užit nikoliv jako záchranná terapie, ale spíše v rámci časné léčby a byl pacientům nasazen poměrně rychle (medián doby do nasazení terapie činil < 4 dny u všech typů léčených infekcí).
Pacienti, kteří byli léčeni ceftarolinem v této studii, tedy v zařízeních pro veterány, byli typicky starší než v jiných publikovaných pracích a typicky se jednalo o muže. Nezřídka trpěli řadou přídatných onemocnění, která komplikovala terapeutické rozhodnutí a mohla také přispívat k horším dosaženým výsledkům. Nicméně celková mortalita pacientů za hospitalizace byla nízká.
Předkládaná práce dále přinesla velmi cenná data týkající se jednotlivých typů infekcí a efektu ceftarolinu v jejich léčbě. Bylo jasně ukázáno, že například míra rehospitalizace je velmi ovlivněna typem infekce.
Tato studie přinesla cenná data o použití ceftarolinu u různých infekcí, a to i v indikacích, pro které nebyl FDA schválen, jako jsou například syndrom diabetické nohy, meningitida, endokarditida, sepse či infekce implantátů. O využití ceftarolinu v jejich léčbě není v literatuře dostatek informací.
(eza)
Zdroj: Britt R. S., Evoy K. E., Lee G. C. et al. Early use of ceftaroline fosamil in the United States Veterans Health Care System. Drugs 2017; 77: 1345−1351, doi: 10.1007/s40265-017-0785-2.
