V retrospektivní analýze jedné ze známých studií zaměřených na renoprotektivní efekt inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE) autoři stratifikovali soubor pacientů podle body mass indexu (BMI).
Studie REIN (Ramipril Efficacy In Nephropathy) italských autorů v minulosti prokázala, že inhibitor ACE ramipril ve srovnání s placebem (+ konvenční antihypertenzní terapií) významně zpomaluje progresi nediabetické chronické nefropatie s proteinurií. Snižoval proteinurii a rychlost poklesu glomerulární filtrace (GFR), a to v míře, která převyšovala efekt daný jeho antihypertenzními vlastnostmi. Tyto účinky ramipril vykazoval jak u pacientů s výraznou (nefrotickou) proteinurií, zde definovanou jako > 3 g/24 hod., tak i s menší proteinurií v rozmezí 1–3 g/24 hod. Studie tak podpořila silnou pozici inhibitorů ACE na poli renoprotektivní terapie.
Efektivita zavedených renoprotektivních strategií však byla málo sledována v některých specifických skupinách pacientů, například u pacientů s nadváhou a obezitou. Vzhledem k tomu, že obezita je jedním z rizikových faktorů progrese chronického selhání ledvin (CKD), rozhodli se autoři studie REIN provést post-hoc analýzu cílenou právě na obézní populaci.
Konkrétně stanovovali, zda nadváha nebo obezita ovlivnila incidenci renálních příhod (rozvoj terminálního selhání funkce ledvin [ESRD] nebo zdvojnásobení sérové koncentrace kreatininu) a zda ovlivnila odpověď na ramipril. Z 337 účastníků se známým body mass indexem (BMI) jich mělo 105 (31,1 %) nadváhu a 49 (14,5 %) bylo obézních. Ve skupině užívající placebo byla incidence ESRD výrazně vyšší u obézních pacientů než u těch s nadváhou (24 oproti 11 příhodám/100 osoboroků) nebo s normálním BMI (10 příhod/100 osoboroků). Obdobné rozložení vykazoval i kombinovaný ukazatel „ESRD nebo zdvojnásobení sérového kreatininu“.
Ramipril snížil procento renálních příhod u všech hladin BMI, ale efekt byl výraznější u obézních (snížení míry incidence ESRD o 86 % a kombinovaného ukazatele o 79 %) než u lidí s nadváhou (snížení míry incidence o 45 a 48 %) nebo s normálním BMI (o 42 a 45 %). Vztah mezi BMI a vlivem ramiprilu na incidenci těchto příhod byl potvrzen statistickými metodami zohledňujícími možné zkreslující faktory. Obdobný vliv vykazoval ramipril i na proteinurii.
Z výsledků retrospektivní analýzy vyplynulo, že obezita s sebou nese vyšší riziko renálních příhod, ale léčba ramiprilem je schopna toto riziko adekvátně snížit. Obézním pacientům ramipril nabízí významnější snížení rizika než pacientům s nadváhou či normálním BMI.
(luko)
Zdroje:
1. Mallamaci F., Ruggenenti P., Perna A. et al.; REIN Study Group. ACE inhibition is renoprotective among obese patients with proteinuria. J Am Soc Nephrol 2011; 22 (6): 1122−1128, doi: 10.1681/ASN.2010090969.
2. The GISEN Group (Gruppo Italiano di Studi Epidemiologici in Nefrologia). Randomised placebo-controlled trial of effect of ramipril on decline in glomerular filtration rate and risk of terminal renal failure in proteinuric, non-diabetic nephropathy. Lancet 1997; 349 (9069): 1857−1863.
3. Ruggenenti P., Perna A., Gherardi G. et al. Renoprotective properties of ACE-inhibition in non-diabetic nephropathies with non-nephrotic proteinuria. Lancet 1999; 354 (9176): 359−364.
