Endotel cév produkuje řadu vazoaktivních látek, které výrazně ovlivňují cévní tonus. U inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi) a blokátorů receptoru pro angiotenzin II (ARBs) se předpokládá, že pozitivní vliv na endotel je zprostředkován inhibicí AT II. Cílem níže prezentované studie bylo porovnat efekt ACEi a ARBs na funkci endotelu hodnocenou u pacientů s hypertenzí pomocí reaktivního hyperemického indexu (RHI) měřeného periferní arteriální tonometrií.
Endotel cév produkuje řadu vazoaktivních látek, které výrazně ovlivňují cévní tonus. U inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi) a blokátorů receptoru pro angiotenzin II (ARBs) se předpokládá, že pozitivní vliv na endotel je zprostředkován inhibicí AT II. Cílem níže prezentované studie bylo porovnat efekt ACEi a ARBs na funkci endotelu hodnocenou u pacientů s hypertenzí pomocí reaktivního hyperemického indexu (RHI) měřeného periferní arteriální tonometrií.
Do pilotní studie bylo zahrnuto 20 pacientů s hypertenzí (věk 57,9 ± 11,3 roku; 60 % tvořili muži), kteří byli léčeni buď ramiprilem, nebo telmisartanem po dobu 8 týdnů. Krevní tlak (TK) a RHI byly měřeny před zahájením léčby a po 8 týdnech terapie.
Hodnoty bazálního systolického tlaku a tlakové amplitudy (pulzní tlak − PT) byly u skupiny léčené telmisartanem vyšší než u skupiny s ramiprilem (sTK 159 ± 6,83 vs. 150 ± 7,49; p = 0,028; PT 75,0 ± 14,0 vs. 60,3 ± 12,4; p = 0,034). Po 8 týdnech terapie došlo u obou skupin k signifikantnímu poklesu (p < 0,05) systolického i diastolického TK. Ačkoliv k poklesu PT také došlo u obou skupin (ramipril ze 60,3 ± 12,4 mmHg na 50,4 ± 7,60 mmHg; telmisartan ze 75,0 ± 14,0 mmHg na 57,4 ± 15,1 mmHg), statisticky signifikantní rozdíl byl prokázán pouze u pacientů léčených telmisartanem. Pozitivní korelace mezi poklesem PT a zlepšením endotelové funkce však byla prokázána pouze u skupiny s ramiprilem (ramipril r = 0,671; p = 0,034; telmisartan r = −0,487; p = 0,153).
Výsledky ukazují, že zlepšení endotelové funkce nemusí být vždy úměrné redukci PT, eventuálně TK. U ramiprilu hraje zjevně příznivou roli bradykininem zprostředkovaná produkce NO, která navozuje vazodilataci cév.
(ada)
Zdroj: Ki Y. J., Seo J. B., Kim H. L. et al. Comparison of endothelial function improvement estimated with reactive hyperemia index between ramipril and telmisartan in hypertensive patients. Clin Hypertens 2017 Feb 15; 23 : 4, doi: 10.1186/s40885-016-0060-y.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
