Alergie na roztoče a atopická dermatitida: Existuje jasná souvislost?

23. 11. 2020

Roztoči domácího prachu patří mezi základní provokační faktory atopického ekzému. Do jaké míry tedy mohou režimová opatření zaměřená na snížení expozice roztočovým alergenům zmírnit projevy atopické dermatitidy (AD) u dětí?

Narušení kožní bariéry a jeho důsledky

Přesný mechanismus, jak vede expozice roztočům domácího prachu ke zhoršení příznaků atopického ekzému, není znám. Bylo zjištěno, že roztočové alergeny narušují kožní bariéru, čímž přispívají k zánětlivé odpovědi kůže. Roztoči také sehrávají roli v patofyziologii rozvoje na histaminu nezávislého svědění kůže. V důsledku narušení kožní bariéry navíc roztočové alergeny mohou podporovat senzibilizaci na řadu dalších alergenů.

Redukce specifických IgE protilátek jako cesta ke zlepšení

Vztah roztočů a atopické dermatitidy byl opakovaně prokázán již v minulosti. Například již v roce 1987 byla ve Velké Británii publikována kazuistika popisující vzestup hladiny specifických IgE protilátek proti roztočům při zhoršení příznaků atopického ekzému. U sledované pacientky byla na počátku léčby AD pozorována vysoká hladina specifických IgE proti roztočům. Během následujících 3 let protilátky IgE klesaly v korelaci se zlepšením příznaků atopického ekzému. V době psychického stresu vyvolaného manželskou krizí došlo k opětovnému vzestupu specifických IgE a současně ke klinické exacerbaci atopického ekzému. Koncentrace IgE na jiné běžné alergeny však zůstaly během této doby stacionární. K poklesu specifických protilátek proti roztočům došlo až následně v období stabilizace rodinné situace provázené zlepšením příznaků atopického ekzému. 

Snížení expozice roztočovým alergenům: metaanalýzy vs. praxe

Účinnost eliminace roztočových alergenů v rozvoji a kontrole atopické dermatitidy u dětí je vzdor výše popsaným faktům nejednoznačná. V roce 2017 byla například publikována německá multicentrická studie s více než 700 pacienty, která přinesla závěr, že u dětí vyrůstajících v podmínkách nízké expozice roztočům domácího prachu je rozvoj alergie na roztoče méně pravděpodobný. Metaanalýzy zaměřené na význam vyhýbání se roztočovým alergenům v rámci primární prevence atopické dermatitidy však nepotvrdily pozitivní efekt na snížení rizika jejího rozvoje u vysoce rizikových kojenců.

Oproti tomu klinická praxe svědčí pro opak, neboť existují nepopiratelné zkušenosti, že při rehabilitačních programech v prostředí bez roztočů (například ve vysokohorském klimatu) dochází k významnému a dlouhodobému zlepšení příznaků atopické dermatitidy. 

Desatero režimových opatření jako základ

Přestože jasná účinnost eliminace roztočovým alergenům v kontrole atopické dermatitidy u dětí nebyla metaanalýzami prokázána, v lékařské praxi je celkem logicky běžně doporučována, a to v rámci preventivních i léčebných opatření. Vzhledem ke skutečnosti, že roztoči mohou být pouze jedním z provokačních faktorů a v rozvoji atopických procesů se uplatňuje i řada jiných alergenů, není dodržování hygienických zásad jistě zcela bez významu. Režimová opatření vedoucí k eliminaci alergenů jsou základem léčby všech onemocnění na alergickém podkladě. 

Mezi běžná režimová opatření v eliminaci roztočových alergenů patří zejména:

  • Častá výměna ložního povlečení (1× za 2 týdny prát povlečení, 1× měsíčně luxovat matraci, 1× za 2 měsíce prát polštáře a pokrývky při teplotě alespoň 60°), alternativně lze používat speciální nepropustné povlaky a pokrývky, které zabrání průchodu roztočových alergenů.
  • Časté luxování, používání vysavačů s tzv. HEPA filtrem.
  • Výměna podlahových krytin (náhrada koberců za hladké podlahové krytiny).
  • Stírání podlah a nábytku navlhko.
  • Omezení čalouněného nábytku, dek, přehozů apod. 
  • Ošetření koberců a čalounění speciálními spreji proti roztočům, případně aplikace rostlinného přípravku s látkami podobnými feromonům roztočů (ExAller) na bavlněné textilie, které lze po jejich shromáždění na jedno místo vyprat a takto se jich snadno a rychle zbavit.
  • Odstranění záclon nebo jejich časté praní.
  • Používání vzduchových filtrů a ionizátorů.
  • Snížení relativní vlhkosti vzduchu pod 50 %, časté větrání.
  • Odstranění nebo časté praní měkkých hraček při vyšších teplotách (nad 60°), eventuálně jejich občasné zmrazení.

(tich)

Zdroje:
1. Bumbacea R. S., Corcea S. L., Ali S. et al. Mite allergy and atopic dermatitis: Is there a clear link? (Review). Exp Ther Med 2020 Oct; 20 (4): 3554−3560, doi: 10.3892/etm.2020.9120.
2. Barnetson R. S., Macfarlane H. A., Benton E. C. House dust mite allergy and atopic eczema: a case report. Br J Dermatol 1987; 116 (6): 857−860, doi: 10.1111/j.1365-2133.1987.tb04905.x.
3. Nevoralová Z. Atopický ekzém − teorie i praktické rady. Pediatrie pro praxi 2015; 16 (2): 89–95.
4. Janíčková H. Alergie na roztoče a plísně. Pediatrie pro praxi 2009; 10 (3): 163–166.



Štítky
Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost Alergologie a imunologie Praktické lékařství pro dospělé
Partner sekce
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se