Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    Genetická mapa 14 psychiatrických poruch: Konec diagnostických škatulek?
    Jak posílit paměť při stárnutí? Lze se zaměřit na molekulární změny v mozku
    Domácí monitorování krevního tlaku jako rozhodující podklad pro vedení léčby hypertenze
    Význam betablokátorů při kontrole noční tepové frekvence jako samostatného rizikového faktoru KV mortality
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Mazová zátka a její řešení
    Svět praktické medicíny 2/2026 (znalostní test z časopisu)
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    3
    Klinická onkologie
    2026:Číslo 3
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Domácí monitorování krevního tlaku jako rozhodující podklad pro vedení léčby hypertenze
    Význam betablokátorů při kontrole noční tepové frekvence jako samostatného rizikového faktoru KV mortality
    GM2 gangliosidózy s pozdním nástupem – u kterých pacientů zpozornět?
    MUDr. Jakub Mitro: Praktičtí lékaři by měli být za podíl na realizaci NKP adekvátně ohodnoceni

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    XXXIV. výroční sjezd ČKS: Hypertrofická kardiomyopatie ve vaší ambulanci... a kdy myslet na referování do centra?
    XXXIV. výroční sjezd ČKS: Praktické zkušenosti s léčbou HCM – od zmírnění symptomů k rozkvětu pacienta
    XXX. hradecké pneumologické dny: Biologická léčba v pneumologii – stojíme na prahu nové éry a systémových změn
    Případy SLE/LN (ne)vhodné pro podání biologické léčby
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Čas je mozek – měníme život lidí s epilepsií
    VIDEO: Čas je mozek – měníme život lidí s epilepsií
    VIDEO: Sekvence léčby mCRC v reálné praxi – význam kombinace FTD/TPI + BEVA ve 3. linii po limitované odpovědi na předchozí modality
    VIDEO: Sekvence léčby mCRC v reálné praxi – význam kombinace FTD/TPI + BEVA ve 3. linii po limitované odpovědi na předchozí modality
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    S MUDr. Martinem Špačkem o léčbě CLL (2. část): MRD, relaps a budoucnost terapie
    S MUDr. Martinem Špačkem o léčbě CLL (1. část): Jak volit terapii v 1. linii?
    S MUDr. Janou Katolickou, Ph.D., o tom, jak udržet febrilní neutropenii i anémii pod kontrolou... a pacienta v plánované léčbě
    S MUDr. Barborou Doležalovou o tom, jak s pacientem hovořit o léčbě obezity
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

proLékaře.czTémaAlergické reakce
Z medicíny

Multidisciplinární zkušenosti s bilastinem v terapii alergické rinitidy a urtikarie

Téma: Alergické reakce
21. července 2021
5 min čtení
Nedávno publikovaný přehled klinických studií s bilastinem v léčbě sezónní a celoroční alergické rýmy a chronické urtikarie dokládá účinnost a bezpečnost tohoto selektivního antihistaminika 2. generace. Autoři z několika oborů jej v původním článku doplnili i kazuistikami z reálné klinické praxe, které výsledky klinických studií potvrzují.

Úvod

Mezi indikace podávání antihistaminik patří například sezónní nebo celoroční alergická rinitida a akutní či chronická urtikarie. V symptomatické terapii těchto stavů se dlouhou dobu používala první generace antihistaminik, která však byla asociována s nežádoucími sedativními účinky v podobě únavy, poruch učení, paměti a snížení pracovní efektivity. Druhá generace antihistaminik byla vyvinuta s cílem snížení rizika sedativních účinků, zlepšení kvality spánku i života, a tím pádem rovněž zvýšení compliance.

Reklama

Mechanismus účinku a benefity bilastinu

Bilastin patří mezi novější zástupce 2. generace antihistaminik. Výhodou léku je rychlá absorpce s biologickou dostupností kolem 60 % a nástupem účinku během 1 hodiny od užití, přičemž trvání účinku je delší než 26 hodin. Bilastin není metabolizován a nevykazuje interakce s cytochromem P450, což je výhoda v porovnání s jinými antihistaminiky 2. generace, například desloratadinem. Bilastin je vysoce selektivní agonista receptorů H1, který neproniká hematoencefalickou bariérou, a jeho sedativní účinky jsou srovnatelné s placebem. Účinnost a bezpečnost bilastinu byla prokázána v řadě mezinárodních klinických studií.

Reklama

Bilastin v terapii alergické rinitidy

Kuna et al. porovnávali účinnost bilastinu v denní dávce 20 mg, cetirizinu v dávce 10 mg a placeba v terapii sezónní alergické rinitidy u 681 pacientů po dobu 2 týdnů. Bilastin prokázal superioritu vůči placebu a srovnatelnou účinnost s cetirizinem při současně nižší celkové incidenci nežádoucích účinků a výskytu somnolence a únavy v porovnání s cetirizinem. K obdobnému závěru dospěli ve své studii Bachert et al., kteří porovnávali účinnost bilastinu v denní dávce 20 mg, desloradatinu v dávce 5 mg a placeba u 721 pacientů se sezónní alergickou rinitidou. Bilastin prokázal superioritu vůči placebu a srovnatelnou účinnost s desloratadinem po dobu 14denní terapie.

Sastre et al. hodnotili účinnost bilastinu v denní dávce 20 mg, cetirizinu v dávce 10 mg a placeba v terapii celoroční alergické rinitidy u 650 pacientů po dobu 4 týdnů. Následné otevřené části studie hodnotící účinnost bilastinu po dobu 1 roku se zúčastnilo 513 pacientů. V post hoc analýze byla prokázána srovnatelná účinnost bilastinu a cetirizinu, přičemž následné užívání bilastinu po dobu 1 roku bylo bezpečné a dobře tolerované.

Okubo et al. hodnotili u 765 pacientů s celoroční alergickou rinitidou podávání bilastinu v denní dávce 20 mg, fexofenadinu v dávce 60 mg 2× denně a placeba po dobu 14 dnů. Bilastin prokázal vyšší účinnost v porovnání s placebem a srovnatelnou účinnost v porovnání s fexofenadinem. V rámci studie byl pozorován rychlý nástup účinku bilastinu a významně větší pokles celkového skóre nosních symptomů oproti fexofenadinu 1. den terapie.

Okubo et al. v další studii hodnotili podávání bilastinu v denní dávce 20 mg u pacientů se sezónní (n = 58) a celoroční alergickou rinitidou (n = 64) po dobu 12 týdnů a následně u pacientů s celoroční rinitidou po dobu 1 roku. U sezónní i celoroční rinitidy byla prokázána dobrá účinnost, bezpečnost a tolerabilita bilastinu, přičemž pozorované zlepšení přetrvávalo u pacientů s celoroční alergickou rinitidou po dobu celého roku bez patrné ztráty účinnosti terapie.

Novák et al. hodnotili bezpečnost a tolerabilitu podávání bilastinu v denní dávce 10 mg u pediatrické populace ve věku 2–12 let po dobu 12 týdnů, a to v porovnání s placebem. Studie se zúčastnilo 509 dětí, bilastin prokázal srovnatelnou bezpečnost a tolerabilitu jako placebo.

Bilastin v terapii urtikarie

Zuberbier et al. porovnávali účinnost bilastinu v denní dávce 20 mg, levocetirizinu v dávce 5 mg a placeba v terapii chronické urtikarie u 516 pacientů po dobu 4 týdnů. Bilastin prokázal významný pokles celkového skóre symptomů v porovnání s placebem od 2. dne terapie, přičemž jeho podávání bylo bezpečné a dobře tolerované. V porovnání s levocetirizinem prokázal srovnatelnou účinnost.

Yagamiová et al. hodnotili terapii bilastinem v denní dávce 20 mg po dobu 52 týdnů u 197 pacientů s chronickou urtikarií nebo pruritem asociovaným s jiným kožním onemocněním. Bilastin v této studii prokázal signifikantní účinnost u obou skupin pacientů, léčba byla po celou dobu bezpečná a dobře tolerovaná a současně nebyl pozorován pokles terapeutického účinku při dlouhodobém podávání.

Serraová et al. hodnotili terapii bilastinem v denní dávce 20 mg po dobu 8 týdnů u 115 pacientů s chronickou spontánní urtikarií, ekzémem/dermatitidou, prurigem nebo kožním pruritem. U pacientů bez odpovědi na léčbu (zlepšení skóre pruritu o < 30 % ve 2. týdnu terapie) byla dávka bilastinu zvýšena na 40 mg. Bilastin prokázal v této studii účinnost a bezpečnost u všech typů obtíží. Zvýšení dávky na 40 mg u non-respondérů bylo asociováno s dobrým efektem bez zvýšení bezpečnostních rizik.

Weller et al. hodnotili účinnost bilastinu u 29 pacientů s chronickou urtikarií, u nichž nebylo dosaženo dostatečné odpovědi při léčbě jinými antihistaminiky. Bilastin byl podáván po dobu 6 týdnů, iniciální dávka činila 20 mg, při nedostatečné odpovědi (skóre UAS7 ≤ 3 ve 2. týdnu terapie) byla dávka zvýšena na 40 mg. Bilastin v dávce 20 mg účinně zmírnil příznaky, u většiny pacientů bez odpovědi na tuto terapii postačilo k dosažení účinnosti zvýšení dávky na 40 mg. U části pacientů se závažným postižením byl zjištěn přínos bilastinu v dávce 80 mg.

Krauseová et al. hodnotili účinnost bilastinu u 20 pacientů s chladovou kontaktní urtikarií po dobu 12 týdnů. Významné zmírnění příznaků bylo pozorováno již při základní dávce 20 mg, při navýšení dávky až na 80 mg bylo pozorováno další zvýšení efektivity terapie, a to bez sedativních účinků.

Závěr

Z výsledků studií vyplývá, že bilastin je účinné, bezpečné a dobře tolerované antihistaminikum 2. generace, které zmírňuje příznaky sezónní či celoroční alergické rinitidy a chronické urtikarie, a to i při dlouhodobém podávání.

(holi)

Zdroje:
1. Lynde C. W., Sussman G., Dion P. L. et al. Multidisciplinary real-world experience with bilastine, a second generation antihistamine. J Drugs Dermatol 2020 Feb 1; 19 (2): 145–154, doi: 10.36849/JDD.2020.4835.
2. Kuna P., Bachert C., Nowacki Z. et al.; Bilastine International Working Group. Efficacy and safety of bilastine 20 mg compared with cetirizine 10 mg and placebo for the symptomatic treatment of seasonal allergic rhinitis: a randomized, double-blind, parallel-group study. Clin Exp Allergy 2009; 39 (9): 1338–1347, doi: 10.1111/j.1365-2222.2009.03257.x.
3. Bachert C., Kuna P., Sanquer F. et al.; Bilastine International Working Group. Comparison of the efficacy and safety of bilastine 20 mg vs desloratadine 5 mg in seasonal allergic rhinitis patients. Allergy 2009; 64 (1): 158–165, doi: 10.1111/j.1398-9995.2008.01813.x.
4. Sastre J., Mullol J., Valero A., Valiente R.; Bilastine Study Group. Efficacy and safety of bilastine 20 mg compared with cetirizine 10 mg and placebo in the treatment of perennial allergic rhinitis. Curr Med Res Opin 2012; 28 (1): 121–130, doi: 10.1185/03007995.2011.640667.
5. Okubo K., Gotoh M., Asako M. et al. Efficacy and safety of bilastine in Japanese patients with perennial allergic rhinitis: A multicenter, randomized, double-blind, placebo-controlled, parallel-group phase III study. Allergol Int 2017; 66 (1): 97–105, doi: 10.1016/j.alit.2016.05.014.
6. Okubo K., Gotoh M., Togawa M. et al. Long-term safety and efficacy of bilastine following up to 12 weeks or 52 weeks of treatment in Japanese patients with allergic rhinitis: results of an open-label trial. Auris Nasus Larynx 2017; 44 (3): 294–301, doi: 10.1016/j.anl.2016.07.021.
7. Novák Z., Yáñez A., Kiss I. et al.; Bilastine Paediatric Safety Study Group. Safety and tolerability of bilastine 10 mg administered for 12 weeks in children with allergic diseases. Pediatr Allergy Immunol 2016; 27 (5): 493–498, doi: 10.1111/pai.12555.
8. Zuberbier T., Oanta A., Bogacka E. et al.; Bilastine International Working Group. Comparison of the efficacy and safety of bilastine 20 mg vs levocetirizine 5 mg for the treatment of chronic idiopathic urticaria: a multi-centre, double-blind, randomized, placebo-controlled study. Allergy 2010; 65 (4): 516–528, doi: 10.1111/j.1398-9995.2009.02217.x.
9. Yagami A., Furue M., Togawa M. et al. One-year safety and efficacy study of bilastine treatment in Japanese patients with chronic spontaneous urticaria or pruritus associated with skin diseases. J Dermatol 2017; 44 (4): 375–385, doi: 10.1111/1346-8138.13644.
10. Serra E., Campo C., Novák Z. et al. Efficacy and safety of bilastine in reducing pruritus in patients with chronic spontaneous urticaria and other skin diseases: an exploratory study. J Dermatolog Treat 2020 May; 31 (3): 270–278, doi: 10.1080/09546634.2019.1590522.
11. Weller K., Church M. K., Hawro T. et al. Updosing of bilastine is effective in moderate to severe chronic spontaneous urticaria: a real-life study. Allergy 2018; 73 (10): 2073–2075, doi: 10.1111/all.13494.
12. Krause K., Spohr A., Zuberbier T. et al. Up-dosing with bilastine results in improved effectiveness in cold contact urticaria. Allergy 2013; 68 (7): 921–928, doi: 10.1111/all.12171.

Tagy:

Alergologie a imunologieDermatologieDětská dermatologie

Partner

Xados

Populární články

TechnologieZ medicíny
Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025
Dva pacienti, stejné příznaky. Jeden dostane doporučení na CT, druhý jen poučení. Co rozhodlo? Ne jejich zdravotní stav, ale měsíční příjem nebo věk. Umělá inteligence (AI) si razí cestu do zdravotní péče neuvěřitelným tempem a s ní i otázky, na které zatím neexistují jednoznačné odpovědi. Jednou z nejzávažnějších je, jestli hraje AI ve zdravotnictví fér. Pokusili se to zjistit výzkumníci z newyorské The Icahn School of Medicine at Mount Sinai.
Z medicínyTéma měsíce
Umělá inteligence dokáže odhalit pacienty ohrožené deliriem

Umělá inteligence dokáže odhalit pacienty ohrožené deliriem

18. července 2025
18. července 2025
Dezorientace, zmatenost, halucinace, odtržení od reality - delirium je náhlý a závažný stav, který přináší mnoho rizik. U již hospitalizovaných pacientů však často zůstává neodhalen. To může změnit model umělé inteligence vyvinutý vědci z Icahn School of Medicine na Mount Sinai.
Z medicínyTechnologieLifestyle
AI poháněný phishing – rostoucí hrozba pro zdravotnictví

AI poháněný phishing – rostoucí hrozba pro zdravotnictví

27. srpna 2025
27. srpna 2025
V rušném nemocničním provozu může jediné nepozorné kliknutí na e-mail způsobit řetězovou reakci: výpadek systémů, narušení péče i únik citlivých údajů tisíců pacientů. Jen v roce 2023 došlo v důsledku kybernetických útoků zaměřených na zdravotnický sektor k únikům dat u více než 167 milionů osob.
Z medicínyTechnologieLifestyle
Může AI vyřešit nedostatek zdravotníků v Evropě?

Může AI vyřešit nedostatek zdravotníků v Evropě?

17. října 2025
17. října 2025
Podle časopisu BMJ Global Health chybělo ve světovém zdravotnictví v roce 2020 přibližně 15 milionů zdravotnických pracovníků. Ačkoliv se do roku 2030 očekává pokles tohoto čísla na 10 milionů, zůstávají výrazné regionální rozdíly. Mezi důsledky patří zpožděná diagnostika, přetížení zdravotnických systémů a větší riziko komplikací v důsledku nedostatečné péče. Mohou s řešením těchto problémů efektivně a bezpečně napomoci moderní technologie?
Z medicíny
Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

18. června 2025
18. června 2025
Je bezpečně prokázáno, že strava je neoddělitelně spjata se zdravím. Zásadní roli zde hraje i střevní mikrobiom, který lze úpravami jídelníčku měnit. Nové poznatky přinesla nedávno publikovaná studie, jejímž cílem bylo objasnit, jak dlouhodobé stravovací preference – včetně vegetariánství a veganství – ovlivňují skladbu a funkci lidského mikrobiomu, a to na velkém souboru lidí, napříč populacemi a s ohledem na metagenomiku.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
Genetická mapa 14 psychiatrických poruch: Konec diagnostických škatulek?

Genetická mapa 14 psychiatrických poruch: Konec diagnostických škatulek?

15. června 2026
15. června 2026
V moderní psychiatrii je vysoká míra komorbidity spíše pravidlem než výjimkou. Pacienti s úzkostnými poruchami často trpí depresí, obvyklé jsou i psychiatrické komorbidity doprovázející zneužívání návykových látek. Dosavadní diagnostické manuály (DSM-5 či MKN-11) však tyto stavy striktně oddělují. Nejnovější rozsáhlá studie publikovaná v prestižním časopise Nature loni v prosinci přinesla dosud nejdetailnější pohled na genetické pozadí 14 klíčových psychiatrických diagnóz. Potvrzuje, že biologické hranice mezi nimi jsou mnohem prostupnější, než jsme si mysleli.
Z medicíny
Jak posílit paměť při stárnutí? Lze se zaměřit na molekulární změny v mozku

Jak posílit paměť při stárnutí? Lze se zaměřit na molekulární změny v mozku

12. června 2026
12. června 2026
Dvě americké studie provedené ve Virginia Tech na potkanech (konkrétně na standardním animálním modelu pro studium změn paměti souvisejících s věkem) ukazují spojitost její ztráty při stárnutí se specifickými molekulárními změnami v mozku a naznačují, že úpravou těchto procesů ji lze zlepšit.
Z medicíny
Domácí monitorování krevního tlaku jako rozhodující podklad pro vedení léčby hypertenze

Domácí monitorování krevního tlaku jako rozhodující podklad pro vedení léčby hypertenze

Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění12. června 2026
Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění12. června 2026
Arteriální hypertenze představuje jeden z nejvýznamnějších modifikovatelných rizikových faktorů kardiovaskulárních (KV) onemocnění, přesto její kompenzace zůstává nedostatečná – dle odhadů jí trpí přibližně 1,4 miliardy lidí, přičemž pouze menšina dosahuje cílových hodnot krevního tlaku (TK). Jedním z hlavních důvodů je omezená výpovědní hodnota měření TK v ordinaci. Do popředí se proto dostává domácí monitorování TK, které umožňuje přesnější hodnocení skutečných hodnot a efektivnější vedení léčby. Současné důkazy naznačují, že právě měření mimo zdravotnické zařízení by mělo hrát klíčovou roli v managementu hypertenze.
Z medicíny
Význam betablokátorů při kontrole noční tepové frekvence jako samostatného rizikového faktoru KV mortality

Význam betablokátorů při kontrole noční tepové frekvence jako samostatného rizikového faktoru KV mortality

Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění12. června 2026
Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění12. června 2026
Je známo, že cirkadiánní výkyvy tepové frekvence (TF) souvisejí s kardiovaskulárním (KV) zdravím. Riziková je především absence dostatečného nočního poklesu TF. Tu lze účinně řešit pomocí betablokátorů (BB). Jaké důsledky má chybějící kompenzace TF během noci, ukazuje řada studií.
Z medicíny
Patofyziologie diabetické retinopatie pod lupou: od hyperglykémie ke změnám na sítnici

Patofyziologie diabetické retinopatie pod lupou: od hyperglykémie ke změnám na sítnici

11. června 2026
11. června 2026
S rostoucí prevalencí diabetu nabývá na významu prevence jeho chronických komplikací. Hyperglykémie spouští v sítnici řadu metabolických drah, jež vedou k nevratnému poškození cévní stability a integrity hematoretinální bariéry. Diabetická retinopatie (DR) však nepředstavuje jen izolované poškození cév, ale probíhá zde komplexní kaskáda dějů. Porozumění mechanismům jejího vzniku je zásadní pro včasné rozpoznání rizika, správné sledování pacientů i orientaci v nových vědeckých poznatcích.
Z medicíny
Hloupnutí z horka i stresu, síla velkých odměn a vybuchující buňky – „jednohubky“ z výzkumu 2026/20

Hloupnutí z horka i stresu, síla velkých odměn a vybuchující buňky – „jednohubky“ z výzkumu 2026/20

11. června 2026
11. června 2026
Kdo ztrácí v horku kognitivní schopnosti? Co se děje s logickým uvažováním ve stresu? Zrychluje velikost odměny proces učení? A slyšeli jste už o ruptóze či ruptoblastech? Na zvídavé otázky ze všech vědeckých koutů odpovídá čerstvá porce „jednohubek“.
TechnologieZ medicíny
Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025

Umělá inteligence dokáže odhalit pacienty ohrožené deliriem

18. července 2025
18. července 2025

AI poháněný phishing – rostoucí hrozba pro zdravotnictví

27. srpna 2025
27. srpna 2025
Z medicínyTechnologieLifestyle
Může AI vyřešit nedostatek zdravotníků v Evropě?

Může AI vyřešit nedostatek zdravotníků v Evropě?

17. října 2025
17. října 2025

Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

18. června 2025
18. června 2025

Proč lidé užívající GLP-1RA hubnou různě? Prošetřen byl gen NBEA

Téma: Farmakologie13. srpna 2025
Téma: Farmakologie13. srpna 2025
Z medicíny
Aktuální přehled epidemiologie, patofyziologie, diagnostiky a možností léčby srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí

Aktuální přehled epidemiologie, patofyziologie, diagnostiky a možností léčby srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025

Rizika fibrilace síní u pacientů se srdečním selháním se zachovanou ejekční frakcí

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025

Noví AI společníci mohou dospívajícím pomoci, ale i ublížit

3. října 2025
3. října 2025
Z medicínyLifestyleTéma měsíce
Zmírňuje léčebné konopí chronickou bolest?

Zmírňuje léčebné konopí chronickou bolest?

6. října 2025
6. října 2025

Reálné zkušenosti pacientů mohou přispět k posunu českého zdravotnictví

8. října 2025
8. října 2025

Nobelova cena za fyziologii či medicínu 2025: Co drží na uzdě imunitní systém?

8. října 2025
8. října 2025
TechnologieZ medicíny
Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025
Z medicínyTechnologieLifestyle
Může AI vyřešit nedostatek zdravotníků v Evropě?

Může AI vyřešit nedostatek zdravotníků v Evropě?

17. října 2025
17. října 2025
Z medicíny
Aktuální přehled epidemiologie, patofyziologie, diagnostiky a možností léčby srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí

Aktuální přehled epidemiologie, patofyziologie, diagnostiky a možností léčby srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Z medicínyLifestyleTéma měsíce
Zmírňuje léčebné konopí chronickou bolest?

Zmírňuje léčebné konopí chronickou bolest?

6. října 2025
6. října 2025

Umělá inteligence dokáže odhalit pacienty ohrožené deliriem

18. července 2025
18. července 2025

Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

18. června 2025
18. června 2025

Rizika fibrilace síní u pacientů se srdečním selháním se zachovanou ejekční frakcí

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025

Reálné zkušenosti pacientů mohou přispět k posunu českého zdravotnictví

8. října 2025
8. října 2025

AI poháněný phishing – rostoucí hrozba pro zdravotnictví

27. srpna 2025
27. srpna 2025

Proč lidé užívající GLP-1RA hubnou různě? Prošetřen byl gen NBEA

Téma: Farmakologie13. srpna 2025
Téma: Farmakologie13. srpna 2025

Noví AI společníci mohou dospívajícím pomoci, ale i ublížit

3. října 2025
3. října 2025

Nobelova cena za fyziologii či medicínu 2025: Co drží na uzdě imunitní systém?

8. října 2025
8. října 2025
Přihlásit