Vitamin D se v posledních letech stává čím dál více středem pozornosti biomedicínského výzkumu. Zjištění, že jeho receptory jsou exprimovány na řadě buněk, vzbudilo zájem o jeho možné zapojení do extraskeletálních onemocnění − a ani alergická rýma není výjimkou.
Deficience vitaminu D je považována za jeden z faktorů, které mohou přispívat k rostoucí prevalenci alergických onemocnění. Dostupné údaje ukazují nelineární asociaci mezi hladinami vitaminu D a IgE. Ta naznačuje, že u vitaminu D funguje prahový efekt, neboť je popisována zvýšená hladina IgE jak při jeho deficienci, tak při jeho nadbytku. Řada dalších studií ukazuje na významnou úlohu vitaminu D v regulaci imunitních procesů.
Nedávno proběhla v Polsku dvojitě zaslepená kontrolovaná studie, která zkoumala klinický a imunologický dopad suplementace vitaminem D v dávce 1000 IU/den během pylové sezóny. Účastníky studie bylo 38 dětí ve věku 5−12 let se středně těžkou až těžkou rinokonjunktivitidou způsobenou alergií na pyly trav. Suplementace byla zahájena nejméně 8 týdnů před započetím pylové sezóny a pokračovala až do jejího konce. Kontrolní skupina užívala placebo.
Hodnoceny byly následující parametry: skóre medikace a symptomů, plicní funkce, koncentrace vydechovaného NO, metacholinový bronchoprovokační test a sérová hladina vitaminu D. Další markery (CD4+CD25+Foxp3+ buňky, TLR-4, IL-1, IL-6, TNF, IL-10 a TGF-β1) byly stanovovány v supernatantu buněčných kultur periferních mononukleárů (PBMC).
Ukázalo se, že suplementace vitaminem D je efektivní v redukci skóre symptomů a medikace (p = 0,0371). Ve skupině suplementované vitaminem D byl pozorován vzestup počtu CD4+CD25+Foxp3+ buněk (10,5 oproti 7,06 % v kontrolní skupině; p = 0,0013), naopak v kontrolní skupině byl zaznamenán vzestup koncentrace vydechovaného NO (21 × 10–9 oproti 15,6 × 10–9 v suplementované skupině; p = 0,0331). Mezi navýšením množství CD4+CD25+Foxp3+ buněk a snížením koncentrace vydechovaného NO byla v suplementované skupině nalezena významná souvislost (p = 0,0217).
Studie prokázala klinický i imunologický efekt suplementace vitaminem D. Neuvážená suplementace však může z imunologického pohledu vést ke stejným důsledkům jako deficience. Studie tak podporuje potřebu edukace pacientů a jejich rodičů v přiměřené suplementaci.
(pez)
Zdroj: Jerzyńska J., Stelmach W., Rychlik B. et al. Clinical and immunological effects of vitamin D supplementation during the pollen season in children with allergic rhinitis. Arch Med Sci 2018 Jan; 14 (1): 122−131, doi: 10.5114/aoms.2016.61978.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
