Důsledná dokumentace alergie na penicilin ovlivňuje výběr antibiotické léčby
Přesná a kompletní dokumentace lékové alergie pacienta je nezbytná pro výběr bezpečné léčby. Alergie na beta-laktamová antibiotika (ATB) patří mezi nejčastěji dokumentovanou lékovou alergii. Práce amerických autorů sledovala variabilitu v dokumentaci alergie na beta-laktamová ATB a ovlivnění následného výběru antimikrobiální léčby.
Sledovaná populace a metodika hodnocení
Do retrospektivní kohortové studie bylo zařazeno 232 616 dospělých pacientů vyšetřených v období 5 let (2009−2014) v ambulancích 199 lékařů primární péče. Byla sledována variabilita v dokumentaci alergie na beta-laktamová antibiotika a antibiotická léčba následující po záznamu lékové alergie.
Z celkového počtu pacientů mělo 15,6 % údaj o alergii na beta-laktamová antibiotika. U těchto pacientů byl specifický antigen identifikován u 39,8 % a popis charakteru alergické reakce byl zaznamenán u 22,7 %.
Výsledky analýzy
Rozdíly v dokumentaci mezi lékaři primární péče byly větší než podle náhodného rozložení (pro všechny p < 0,001). Počet pacientů s dokumentovanou alergií na beta-laktamová antibiotika kolísal mezi 7,9 % a 24,8 %. Specifický antigen (např. amoxicilin namísto „penicilinu“) byl identifikován ve 24,0−58,2 %. Charakter alergické reakce byl zaznamenán u 5,4−51,9 %.
Po záznamu alergie na beta-laktamová antibiotika byly těmto pacientům méně často předepisovány peniciliny (relativní riziko [RR] 0,16; 95% CI 0,15−0,17) a cefalosporiny (RR 0,28; 95% CI 0,27−0,30). Naopak byly u těchto pacientů preferovány jiné skupiny antibiotik – fluorochinolony (RR 1,5; 95% CI 1,5−1,6), klindamycin (RR 3,8; 95% CI 3,6−4,0) a vankomycin (RR 5,0; 95% CI 4,3−5,8).
Provokace beta-laktamovým antibiotikem byla spíše provedena u alergických pacientů se specifikovaným alergenem (RR 1,6; 95% CI 1,5−1,8) a také v případě podrobného popisu alergické reakce (RR 2,0; 95% CI 1,8−2,2).
Závěr
Nepřesná dokumentace alergie na penicilinová antibiotika bývá důvodem vyhýbání se beta-laktamové řadě s následným předepisováním jiných antimikrobiálních léků vedoucím k prodražování péče, neoptimální léčbě a vzniku rezistentních bakteriálních kmenů.
(kry)
Zdroj: Shah N. S., Ridgway J. P., Pettit N. et al. Documenting penicillin allergy: the impact of inconsistency. PLoS One 2016; 11 (3): e0150514; doi: 10.1371/journal.pone.0150514.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.