Perorální azacitidin (p.o. AZA) je hypomethylační látka schválená k léčbě dospělých s AML v první remisi po intenzivní chemoterapii. Randomizovaná placebem kontrolovaná dvojitě zaslepená studie QUAZAR AML-001 zařadila 472 pacientů starších 55 let s touto diagnózou, kteří dosáhli kompletní remise (CR) nebo CR s neúplným zotavením krevního obrazu (CRi) po indukční ± konsolidační léčbě, měli střední či nepříznivé cytogenetické riziko dle kritérií NCCN 2011, výkonnostní stav (ECOG PS) ≤ 3 a nebyli kandidáty HSCT. Byli randomizováni v poměru 1 : 1 k podávání p.o. AZA v dávce 300 mg nebo placeba 1× denně po dobu 14 dnů každého 28denního cyklu.
Před zařazením do studie užívala většina pacientů v indukční, respektive konsolidační léčbě cytarabin (99 %, resp. 80 %), idarubicin (55 %, resp. 20 %) a daunorubicin (33 %, resp. 8 %) a tato léčba byla podobná v rameni s p.o. AZA i s placebem. Konsolidační léčbu užívalo po indukci 80 % pacientů (78 % v rameni s p.o. AZA a 82 % v rameni s placebem). Jeden cyklus konsolidační léčby užívalo 46 % pacientů s p.o. AZA a 44 % s placebem, nejméně 2 cykly konsolidační léčby pak 32 %, resp. 38 %. Vstupní charakteristiky byly mezi terapeutickými rameny v podskupinách rozdělených dle konsolidační léčby podobné. Pacienti bez konsolidační léčby byli starší a méně často dosáhli MRD negativity, a to v obou terapeutických ramenech.
Perorální azacitidin významně prodloužil dobu do relapsu onemocnění (RFS) i celkové přežití (OS) v porovnání s placebem bez ohledu na to, zda pacienti dostávali před vstupem do studie konsolidační léčbu. U nemocných bez konsolidační léčby prodloužil p.o. AZA v porovnání s placebem medián RFS o 4,5 měsíce (8,4 vs. 3,9 měsíce; poměr rizik [HR] 0,58; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,36–0,94; p = 0,0258), přičemž podíl pacientů s RFS v 1 roce činil 40,8 vs. 22,0 %. Rovněž medián OS byl u pacientů bez konsolidační léčby významně delší při léčbě p.o. azacitidinem než při podávání placeba (23,3 vs. 10,9 měsíce; HR 0,54; 95% CI 0,33–0,87; p = 0,0103) a míra ročního přežití dosáhla 71,2 % s p.o. azacitidinem vs. 40,5 % s placebem.
U nemocných, kteří neužívali konsolidační léčbu po indukční chemoterapii, prodloužil p.o. AZA v porovnání s placebem RFS více než dvojnásobně (10,2 vs. 5,0 měsíce; HR 0,67; 95% CI 0,53–0,85; p = 0,001), kdy podíl pacientů s RFS po 1 roce činil 45,9 vs. 28,6 %. Medián OS byl 24,7 měsíce s p.o. AZA a 15,4 měsíce s placebem (HR 0,74; 95% CI 0,58–0,94; p = 0,0147) a roční přežití dosáhlo 73,2 %, resp. 59,2 %.
Analýza podle počtu cyklů podané konsolidační léčby ukázala přibližně dvojnásobné prodloužení RFS při léčbě p.o. AZA v porovnání s placebem jak u pacientů s 1 cyklem, tak s ≥ 2 cykly konsolidační léčby, přičemž p.o. AZA zvýšil podíl pacientů s ročním RFS v těchto podskupinách o 17,3 %, resp. o 19,6 %. Rovněž medián OS byl s p.o. AZA delší než s placebem jak v podskupině s 1 cyklem konsolidační léčby (21,0 vs. 10,9 měsíce), tak v podskupině s ≥ 2 cykly konsolidační léčby (28,6 vs. 17,6 měsíce).
Bezpečnostní profil p.o. AZA byl podobný ve všech podskupinách dle konsolidační terapie a odpovídal bezpečnostnímu profilu tohoto léku v celém terapeutickém rameni. Nebyla zjištěna žádná souvislost mezi počtem cyklů konsolidační léčby a úpravou dávky p.o. AZA.
Tyto výsledky ukazují, že následná udržovací léčba p.o. AZA je významnou součástí terapeutické strategie u pacientů s AML se středním nebo nepříznivým rizikem, kteří dosáhnou remise po intenzivní chemoterapii a není pro ně vhodná HSCT, a to nezávisle na podávání konsolidační léčby a počtu podaných cyklů konsolidační léčby.
(zza)
Zdroj: Wei A. H., Roboz G. J., Dombret H. et al. Survival outcomes with oral azacitidine maintenance in patients with acute myeloid leukemia in remission by receipt of initial chemotherapy: subgroup analyses from the phase III QUAZAR AML-001 trial. Haematologica 2023 Oct 1; 108 (10): 2820−2825, doi: 10.3324/haematol.2022.282296.
Zkrácenou informaci o přípravku naleznete zde.
2011-CZ-2400002
