Osobní monitorovací pomůcky představují pohodlný a finančně nenáročný způsob, jak získat důležitá data v reálném prostředí každodenního života. Současné technologie umožňují sledovat řadu fyziologických i behaviorálních parametrů a poskytovat personalizovaná doporučení.
Osobní senzory, které kontinuálně monitorují fyziologické parametry, jako je tepová či dechová frekvence, se uplatňují například při hodnocení stresové zátěže nebo úzkostných stavů. Sledování kvality spánku či fyzické aktivity zase může poskytnout cenné údaje o nežádoucích změnách ve spánkovém režimu nebo indikovat úzkost a depresi.
Na základě zjištěných dat pak mohou monitorovací pomůcky nabídnout například různá režimová doporučení. V kombinaci s tradičními způsoby hodnocení duševního stavu a zavedenými intervencemi, jako je medikace nebo terapie, mohou osobní senzory přispět k efektivnímu nastavení péče o pacienta.
Osobní monitorovací pomůcky navíc nemají negativní dopady na pracovní aktivitu, jsou diskrétní a v mnoha případech umožňují přenos údajů do rozhraní, které může sdílet pacient přímo s lékařem. Navzdory všem benefitům, které tyto přístroje nabízejí, je potřeba brát v potaz také možná úskalí. Jedná se zejména o důraz na přesnost a spolehlivost dat, jejich zabezpečení a správnou interpretaci.
Autoři přehledu do své analýzy zahrnuli devět studií, které vybrali podle klíčových slov, jako je osobní senzor, úzkostná porucha, panická porucha/ataka, fotopletysmografie (PPG), elektrokardiogram (EKG), akcelerometr (ACC), elektrodermální aktivita (EDA), dechová frekvence (DF), teplota kůže (TT).
Z výsledků analýzy je patrné, že panickou ataku je možné detekovat na základě měření teploty kůže, dechové frekvence, tepové frekvence a její variability. Fyziologické známky panické ataky mohou být patrné hodinu před samotnou atakou. Údaje o variabilitě tepové frekvence mohou mít více než 90% přesnost při rozlišování mezi fázemi panické ataky.
Výsledky italské studie z roku 2021, která byla do analýzy zahrnuta, ukazují, že fotopletysmografická data jsou naopak dobrým indikátorem stavu úzkosti. Potenciál detekovat úzkostné stavy i pomocí jiného parametru – elektrodermální aktivity – byl potvrzen americkými odborníky v práci věnované monitoringu EDA a PPG u seniorů pomocí náramkových senzorů. Měření vykazovalo až 92% přesnost.
V souvislosti s analyzovaným tématem poukazují autoři přehledu mimo jiné na zjištění kanadského výzkumného týmu, který prezentoval nejednoznačné výsledky týkající se identifikace panické ataky na základě EKG. Naopak vysokou variabilitu tepové frekvence lze u panické ataky považovat za velmi spolehlivý prediktor.
Autoři přehledového článku dále upozorňují, že spolehlivé kontinuální monitorování vybraných fyziologických funkcí by mělo probíhat mimo zdravotnická zařízení a pacienti by měli využívat pouze takové pomůcky a senzory, které jsou pro ně pohodlné. Právě diskomfort může mít negativní vliv na kvalitu dat i adherenci k měření.
Osobní monitorovací pomůcky a senzory, které jsou v současné době k dispozici, poskytují podle portugalských odborníků dostatek kvalitních dat pro hodnocení duševního stavu pacientů a pro účely strojového učení.
Uvedené pomůcky mají potenciál významně změnit způsob sledování duševního zdraví a organizaci péče o pacienty s duševním onemocněním. V následujících letech lze navíc očekávat další posun v tomto segmentu a propojení s novými technologiemi a telemedicínou.
(pak)
Zdroj:
Gomes N., Pato M., Lourenço A. R., Datia N. A Survey on Wearable Sensors for Mental Health Monitoring. Sensors (Basel). 2023 Jan 25; 23 (3): 1330, doi: 10.3390/s23031330.
