Souboj lékaře a TikToku o důvěru pacienta. Kdo vyhrává?

Proměna vztahu lékaře a pacienta

TikTok a další platformy se staly běžným zdrojem zdravotních informací, zejména pro mladší uživatele. Současně ale zvyšují riziko, že se pacienti setkají s dezinformacemi, které mohou narušit důvěru a ovlivnit klinická rozhodnutí.

Nedávná rozsáhlá studie potvrdila, že internet a sociální média představují významný kanál pro hledání a šíření zdravotních, ale také pseudovědeckých informací. Asi 70 % dospělých uživatelů internetu vyhledává zdravotní informace online. Vznikají komunity, které sdílejí i neověřené rady, nejčastěji na témata očkování, infekčních onemocnění, přírodní léčby a diet.

Jako hlavní faktory přispívající ke zranitelnosti vůči dezinformacím autoři studie uvádějí slabší sociálně-ekonomické postavení a nedostatek digitální i zdravotní gramotnosti. Zároveň naznačují, že tvrdá opatření sociálních sítí proti dezinformacím mohou vést k jejich přesunům na alternativní platformy nebo k radikalizaci uživatelů.

Sociální síť jako zdravotnický expert?

Dotazníková studie zaměřená na americké ženy ve věku 18–29 let a používající TikTok ukázala, že 65,5 % dotazovaných záměrně hledalo zdravotní informace a 92,4 % na ně nepřímo narazilo.

Přes uvědomování si četnosti dezinformací (98 % žen si myslelo, že jsou na TikToku běžné) však jen polovina respondentek uvedla, že se s nimi osobně nesetkala. Tento fenomén odborníci označují jako third-person effect – pocit, že ostatní jsou dezinformacemi ohroženější než já.

Více než 43 % dotázaných přiznalo, že někdy jednaly podle informace od zdravotníka z TikToku, zatímco podle obyčejných uživatelů to bylo 37,8 %.

Studie zdůrazňuje strategickou roli zdravotníků na TikToku jako potenciálních preventivních a edukativních hlasů. Upozorňuje však na riziko „bílého pláště“, kdy uživatelé akceptují informace jen na základě představy, že je poskytuje expert bez ověření jeho skutečné kvalifikace.

Zkušenosti lékařů v klinické praxi

Studie založená na rozhovorech s britskými zdravotnickými pracovníky ukázala, že zdravotníci vnímají dezinformace jako dlouhodobý a vážný problém, který významně ovlivňuje například pacienty s chronickými onemocněními.

Lékaři popisovali, že čelí poklesu důvěry u pacientů, kteří věří informacím na sociálních sítí nebo od komunitních autorit spíše než zdravotníkům. Pacienti často přijímají informace, které jsou snadno dostupné a jeví se jim logicky, i když nejsou správné. Podle lékařů je zásadní budování a udržování důvěry. 

Doporučení pro komunikaci v ordinaci

Na základě syntézy studií lze doporučit následující postupy pro lékaře:

• Jednoduše opravit pacientovy mylné představy nestačí. Je třeba budovat dlouhodobý vztah založený na důvěře a respektu, věnovat dostatek času vysvětlování a dialogu s nemocným.
• Aktivně naslouchat, zjišťovat, odkud pacient získává informace, a systematicky edukovat o relevantnosti a ověřitelnosti zdrojů.
• Přizpůsobovat komunikaci kulturním a sociálním charakteristikám pacienta.
• Využívat digitální platformy včetně TikToku jako kanál pro doporučování nebo poskytování ověřených informací a spojení s pacienty.
• Podporovat a rozvíjet zdravotní a digitální gramotnost, aby pacienti byli schopni kriticky hodnotit informace.

(lp)

Zdroje:

1. Ismail N. et al. The Experience of Health Professionals With Misinformation and Its Impact on Their Job Practice: Qualitative Interview Study. JMIR Formative Research. 2022; 6(11):e38794, doi:10.2196/38794.

2. Kbaier D. et al. Prevalence of Health Misinformation on Social Media—Challenges and Mitigation Before, During, and Beyond the COVID-19 Pandemic: Scoping Literature Review. J Med Internet Res. 2024; 26:e38786, doi:10.2196/38786.

3. Kirkpatrick C. E., Lawrie L. L. TikTok as a Source of Health Information and Misinformation for Young Women in the United States: Survey Study. JMIR Infodemiology 2024; 4:e54663, doi:10.2196/54663.