TikTok a další platformy se staly běžným zdrojem zdravotních informací, zejména pro mladší uživatele. Současně ale zvyšují riziko, že se pacienti setkají s dezinformacemi, které mohou narušit důvěru a ovlivnit klinická rozhodnutí.
Nedávná rozsáhlá studie potvrdila, že internet a sociální média představují významný kanál pro hledání a šíření zdravotních, ale také pseudovědeckých informací. Asi 70 % dospělých uživatelů internetu vyhledává zdravotní informace online. Vznikají komunity, které sdílejí i neověřené rady, nejčastěji na témata očkování, infekčních onemocnění, přírodní léčby a diet.
Jako hlavní faktory přispívající ke zranitelnosti vůči dezinformacím autoři studie uvádějí slabší sociálně-ekonomické postavení a nedostatek digitální i zdravotní gramotnosti. Zároveň naznačují, že tvrdá opatření sociálních sítí proti dezinformacím mohou vést k jejich přesunům na alternativní platformy nebo k radikalizaci uživatelů.
Dotazníková studie zaměřená na americké ženy ve věku 18–29 let a používající TikTok ukázala, že 65,5 % dotazovaných záměrně hledalo zdravotní informace a 92,4 % na ně nepřímo narazilo.
Přes uvědomování si četnosti dezinformací (98 % žen si myslelo, že jsou na TikToku běžné) však jen polovina respondentek uvedla, že se s nimi osobně nesetkala. Tento fenomén odborníci označují jako third-person effect – pocit, že ostatní jsou dezinformacemi ohroženější než já.
Více než 43 % dotázaných přiznalo, že někdy jednali podle informace od zdravotníka z TikToku, zatímco podle obyčejných uživatelů to bylo 37,8 %.
Studie zdůrazňuje strategickou roli zdravotníků na TikToku jako potenciálních preventivních a edukativních hlasů. Upozorňuje však na riziko „efektu bílého pláště“, kdy uživatelé akceptují informace jen na základě představy, že je poskytuje expert, ovšem bez ověření jeho skutečné kvalifikace.
Studie založená na rozhovorech s britskými zdravotnickými pracovníky ukázala, že zdravotníci vnímají dezinformace jako dlouhodobý a vážný problém, který významně ovlivňuje například pacienty s chronickými onemocněními.
Lékaři popisovali, že čelí poklesu důvěry u pacientů, kteří věří informacím na sociálních sítí nebo od komunitních autorit spíše než zdravotníkům. Pacienti často přijímají informace, které jsou snadno dostupné a jeví se jim logicky, i když nejsou správné. Podle lékařů je zásadní budování a udržování důvěry.
Na základě syntézy studií lze doporučit následující postupy pro lékaře:
(lp)
Zdroje:
1. Ismail N., Kbaier D., Farrell T., Kane A. The experience of health professionals with misinformation and its impact on their job practice: qualitative interview study. JMIR Formative Research 2022; 6 (11): e38794, doi: 10.2196/38794.
2. Kbaier D., Kane A., McJury M., Kenny I. Prevalence of health misinformation on social media – challenges and mitigation before, during, and beyond the COVID-19 pandemic: scoping literature review. J Med Internet Res 2024; 26: e38786, doi: 10.2196/38786.
3. Kirkpatrick C. E., Lawrie L. L. TikTok as a source of health information and misinformation for young women in the United States: survey study. JMIR Infodemiology 2024; 4: e54663, doi: 10.2196/54663.
