EAPC 2025: Jaké proměny čekají paliativní péči v blízké budoucnosti?

Péče pod taktovkou AGI

Umělá inteligence (AI) se již používá v řadě oblastí medicíny a potvrzuje velký potenciál, každodenní praxi v paliativní péči nevyjímaje. Řeč je ovšem o AI úzce zaměřené na konkrétní úkoly.

Ještě před koncem této dekády však může být k dispozici prototyp obecné umělé inteligence (AGI) schopné řešit jakýkoli úkol a učit se a zdokonalovat jako člověk. Podle autora sdělení Jana Romportla se má jednat o nejvýznamnější technologický průlom v historii lidstva. Přirovnal ho dokonce k objevu přirozeného jazyka a schopnosti chápat abstraktní pojmy u pravěkého Homo sapiens.

Naše společnost ale podle něj není připravena na transformaci, kterou AGI přinese, což může být oříšek. AGI totiž změní svět, a to i ve vnímání života a smrtelnosti. Například vyhlídky na „digitální nesmrtelnost“ už nejsou jen sci-fi, ale relevantní otázka. Stejně tak bude stále vymezení úlohy lidskýchpečovatelů a plně autonomních AI agentů.

Paliativa u neurologických chorob

Svět čelí pandemii neurologických nemocí. Významnou roli v péči o tyto nemocné hraje paliativní medicína. Společné zasedání EAPC a Evropské neurologické akademie (EAN) řešilo aktuální výzvy tohoto oboru a připravenost na budoucnost.

Úkolů je mnoho, například ideální načasování paliativní péče u glioblastomu, co nejlepší dopad dlouhodobé péče u roztroušené sklerózy, využívání paliativní péče (včetně obhajoby práv pacientů a rodinných příslušníků na všech úrovních) u neurologických chorob, u nichž zatím neexistuje kurativní léčba a přístup je primárně paliativní, například u demence či Parkinsonovy nemoci. Řešit je také třeba případnou křehkost či multimorbiditu pacientů v kontextu neurologických onemocnění.

Úskalí při rozhodování o sedaci

Německá studie SedPall zkoumala pohledy zdravotníků, pacientů a jejich příbuzných na problematiku využití sedace v paliativní péči. Z odpovědí vyplynula potřeba řešit váhání zdravotníků.

Vědci vedli polostrukturované rozhovory s 26 lékaři, 22 zdravotními sestrami, 11 dalšími členy multiprofesního ošetřovatelského týmu, 8 příbuznými a 6 pacienty z 10 oddělení paliativní péče a 7 specializovaných služeb domácí paliativní péče v Německu.

Pacienti a příbuzní ocenili včasné rozhovory o sedaci. Zdravotníci ale zdůraznili tři rizika spojená s informovaným souhlasem: 1) postupné navyšování sedativ může vyústit v nepřetržitou hlubokou sedaci bez výslovného souhlasu pacienta, 2) schopnost pacienta informovaně se rozhodovat může být narušena přítomnými symptomy a 3) pro zdravotníka je emocionálně náročné utrpení pacienta, je-li sedace odmítnuta. Další kámen úrazu pro zdravotníky znamená přehodnocování sedace, zejména uvažují-li o snížení, které by mohlo znamenat opětovné utrpení pacienta, a tím i větší emoční vypětí pro jeho blízké.

Co s tím? Řešením by měly být jasnější kritéria pro zahájení preventivního rozhovoru, aby se zabránilo opožděnému rozhodování, zlepšení výměny informací i podpora zdravotníků a příbuzných při zvládání emočního vypětí v případě odmítnutí sedace nebo náročného přehodnocování.

Doporučení pro digitalizaci plánování

Digitální systémy v plánování péče pro pokročilé onemocnění (ACP) by měly usnadnit její poskytování v co největším souladu s přáním pacienta, avšak nefungují tak, jak by měly. To je fakt platný v mezinárodním měřítku. Mnoho zemí digitalizaci podporuje, přesto se zavádění potýká s problémy, včetně malého rozšíření a zapojení odborníků.

Ve Velké Británii si proto dali za cíl vytvořit pro tuto oblast doporučení založená na důkazech. Výzkum měl více fází a zahrnoval například národní online průzkum mezi zadavateli a tvůrci legislativy, kombinovaný online průzkum mezi komunitními a nemocničními zdravotníky v Anglii, rozhovory s pacienty s progresivními chronickými chorobami a pečovateli či regionální a národní semináře. Alespoň jedné fáze výzkumu se zúčastnilo 732 osob.

Doporučení vznikla jako multidisciplinární konsenzus. Mezi 25 klíčových patří potřeba digitálních systémů rozlišujících rozdíly v potřebách a preferencích pacientů, místních informačních systémů a rozdělení rolí a odpovědnosti napříč odborníky a zařízeními. Stěžejní je dosažení většího zapojení zdravotníků a pečovatelů, rozšíření přístupu pacientů k jejich digitálně uloženým informacím o ACP a využití stávajících online zdrojů a prostředků ACP určených pacientům.

Co přináší NECPAL a PaP u pokročilých nemocí

Pacienty, kteří potřebují paliativní péči, je potřeba identifikovat správně a včas. Usnadňovat to mají například nástroje pro zjišťování potřeb pacientů ohledně paliativní péče (NECPAL) a paliativní prognostické skóre (PaP).

Jak dobré jsou NECPAL a PaP, jsou-li použity společně u osob s pokročilým stadiem maligního nádoru, chronickým renálním selháním či chronickým respiračním selháním, zjišťovala italská multicentrická prospektivní observační studie.

Od ledna 2021 do června 2024 zařadila 102 pacientů s maligními nádory, 50 pacientů s chronickým respiračním selháním a 40 pacientů s chronickým renálním selháním. Medián věku byl 74 let, 64 % tvořili muži, u onkologicky nemocných se nejčastěji jednalo o nemalobuněčný karcinom plic (47 %) či adenokarcinomy pankreatu (30 %), u respiračního selhání o CHOPN (78 %) a u renálního selhání o konečné stadium selhání ledvin (38 %).

Sledování trvalo v mediánu 18 měsíců (rozmezí 1–36 měsíců). Medián celkového přežití činil 18 měsíců (rozmezí 16–25 měsíců). Větší přesnost po 30 dnech mělo skóre PaP (91 vs. 42), ale po 1 roce skóre NECPAL (89 vs. 50).

Skóre NECPAL a PaP se osvědčila. NECPAL bylo užitečnější v době časné trajektorie nemoci, PaP zase v poslední fázi.

(esr)

Obrázek: EAPC

Zdroje:

1. Romportl J. Artificial general intelligence: Considerations for palliative care. 19^th world congress of EAPC, Helsinky, 29.–31. 5. 2025.

2. Golla H. et al. EAPC-EAN joint session: Future-proofing palliative care for the new pandemic in neurological diseases: Integration, innovation, and clinical challenges. 19^th world congress of EAPC, Helsinky, 29.–31. 5. 2025.

3. Meesters S. et al. Challenges in the decision-making process for sedation in palliative care: A qualitative interview study with healthcare professionals, patients, and relatives. 19^th world congress of EAPC, Helsinky, 29.–31. 5. 2025. 

4. Birtwistle J. et al. Evidence-based recommendations for the implementation of digital approaches for advance care planning. 19^th world congress of EAPC, Helsinky, 29.–31. 5. 2025.

5. Scarpi E. et al. Identification of palliative care needs and prognostic factors of survival in tailoring appropriate interventions in advanced oncological, renal and pulmonary diseases. 19^th world congress of EAPC, Helsinky, 29.–31. 5. 2025. 

Uvedené zdroje jsou dostupné na: www.journals.sagepub.com/doi/epub/10.1177/02692163251335482.