#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Selektivní inhibitor IL-23 risankizumab: nejnovější posila v biologické léčbě psoriázy

22. 6. 2020

Risankizumab (Skyrizi) je nejnovějším přírůstkem v armamentariu pro biologickou léčbu psoriázy. Je účinek je založen na inhibici interleukinu 23. V České republice již tento lék získal úhradu z veřejného zdravotního pojištění pro léčbu středně těžké až těžké ložiskové psoriázy u dospělých, kteří jsou kandidáty systémové léčby.

Úvod

Psoriáza je chronické zánětlivé onemocnění kůže asociované se systémovými chorobami. Nedávné výsledky studií patogeneze psoriázy naznačují, že klíčovou roli zde hraje interleukin 23 (IL-23), tedy hlavní regulační cytokin spojený s produkcí patogenních TH17 lymfocytů a vznikem zánětu. Cílení nové biologické léčby na inhibici IL-23 tak představuje průlom ve výzkumu psoriázy a vývoji nových léčebných molekul.

Inhibice IL-23 vede k dosažení PASI 90

Psoriáza výrazně ovlivňuje kvalitu života. Míra závažnosti postižení kůže tímto onemocněním se hodnotí zejména parametrem PASI (Psoriasis Area Severity Index). Dle požadavků regulačních orgánů (EMA a FDA) je v rámci klinických studií k průkazu účinnosti nových cílených antipsoriatik požadováno stanovení PASI 90 jako primárního endpointu, na rozdíl od minulosti, kdy bylo jako primární endpoint stanoveno PASI 75. Díky novým biologickým molekulám se daří PASI 90 u velkého procenta pacientů dosahovat, léčba psoriázy se tak stává nejen mnohem efektivnější, ale díky jinému mechanismu účinku a selektivní blokádě pouze patogenních TH17 lymfocytů také bezpečnější.

Ukazuje se, že cílení na IL-23 představuje klíčový mechanismus moderní terapie psoriázy. Pokud je inhibice IL-23 zprostředkována přes jeho podjednotku p19, dochází k selektivní blokádě pouze patogenních TH17 lymfocytů, přičemž diferenciace nepatogenních TH17 lymfocytů zůstává zachovaná. Nepatogenní TH17 lymfocyty nadále produkují fyziologickou hladinu IL-17, IL-22 a IFN-γ potřebnou např. k udržení homeostázy ve střevech. Navíc imunologická cesta TH1 a TH2 lymfocytů zůstává intaktní − a to je klíčové pro zachování obranyschopnosti organismu. Selektivní inhibice IL-23 tedy představuje významný terapeutický cíl v obnově rovnováhy prozánětlivých a protizánětlivých cytokinů.

Risankizumab − selektivní inhibitor IL-23

Nejnověji registrovaným zástupcem skupiny inhibitorů IL-23 je risankizumab. Jedná se o humanizovanou monoklonální protilátku, která vykazuje vysokou afinitu k podjednotce p19 IL-23 a současně redukovanou heterogenitu a Fc efektorovou funkci. Díky těmto vlastnostem se risankizumab pevně a stabilně váže na IL-23, což se odráží i v jeho klinických vlastnostech.

Výsledky registračních studií fáze III (UltIMMa-1, UltIMMa-2, IMMvent, IMMhance) zahrnujících celkem 2109 pacientů se středně těžkou až těžkou ložiskovou psoriázou potvrzují krátkodobou i dlouhodobou účinnost risankizumabu. V 16. týdnu léčby dosáhlo PASI 90 přibližně 75 % pacientů, v 52. týdnu bylo PASI 90 dosaženo v průměru u 81,9 % pacientů. Důležitým zjištěním ze studie IMMhance je, že ještě 6 měsíců po vysazení léčby si až 50 % pacientů udrželo PASI 90 a u 30 % pacientů bylo zachováno PASI 100. Tyto výsledky byly konzistentní bez ohledu na věk, pohlaví, hmotnost, intenzitu onemocnění, přítomnost komorbidit nebo předchozí léčbu psoriázy či selhání pacienta na jiné biologické léčbě.

Současně byly provedeny srovnávací studie účinnosti risankizumabu s ustekinumabem, adalimumabem a secukinumabem. Ve všech těchto studiích risankizumab prokázal superioritu a splnil stanovené primární i sekundární endpointy.

Dávkování, farmakokinetika a bezpečnost

Výhodou risankizumabu je jeho snadná aplikace ve formě 2 subkutánních injekcí (celková dávka 150 mg) s jednoduchým dávkováním v týdnech 0 a 4 a dále každých 12 týdnů. V udržovací fázi se tedy aplikuje pouze každé 3 měsíce.

Při aplikaci dle navrženého dávkovacího schématu byly odhadovány maximální a minimální plazmatické koncentrace při ustáleném stavu 12 μg∕ml, resp. 2 μg∕ml, biologický poločas eliminace (t1∕2) léku činil 28 dní. Farmakokinetika risankizumabu nebyla významně ovlivněna pohlavím, rasou ani věkem pacientů.

Současně je důležité zmínit, že dosud nebyla identifikována specifická zdravotní rizika spojená s touto terapií, výskyt nežádoucích příhod je velmi příznivý, jsou nízké nebo střední intenzity a nevedou k přerušení léčby; především se jedná o infekce horních cest dýchacích nebo bolest hlavy.

Závěr

Risankizumab představuje nové nadějné antipsoriatikum významně se podílející na zlepšení kvality života pacientů. V současné chvíli probíhá studie LIMMitless (prodloužení studií fáze II a III) zaměřená na zhodnocení dlouhodobé účinnosti a bezpečnosti risankizumabu. Od 1. června navíc Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) zařadil přípravek s obsahem risankizumabu do seznamu hrazených léčiv u dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou ložiskovou psoriázou.

(par)

Zdroje:
1. Arenberger P. Risankizumab. Farmakoterapie 2019; 15 (6): 880–888.
2. Risankizumab vymezuje nový horizont v léčbě psoriázy. Derma Tribune 2020; II (1): 2–3.



Štítky
Dermatologie
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#