Co vede nejčastěji k dobrovolnému asistovanému umírání?
Co je hlavní příčinou dobrovolného, lékařsky asistovaného umírání, se rozhodli zjistit autoři poměrně rozsáhlého mezinárodního výzkumu. Stále více států totiž tento akt legalizuje, naposledy se mezi ně letos v květnu zařadila Francie.
Eutanázie a asistovaná sebevražda
Asistované umírání zahrnuje eutanázii a asistovanou sebevraždu (PAS). Za posledních 20 let se možnost takto ukončit život rozšířila po celém světě. Eutanázie se týká aktu úmyslného ukončení života pacienta zdravotnickým pracovníkem lékařskými prostředky na výslovnou žádost tohoto pacienta, zatímco PAS zahrnuje poskytnutí nebo předepsání léků lékařem pro nemocného k ukončení jeho vlastního života.
Zeměmi, kde je dobrovolné, lékařsky asistované umírání uzákoněno již delší dobu, jsou Nizozemsko, Belgie a Lucembursku. Eutanázii mají schválenou na Novém Zélandu, v Austrálii a v Kolumbii. Asistovanou sebevraždu dále povolují Švýcarsko, Rakousko, Švédsko, Albánie, Kanada a několik států USA. V Německu soud uložil politikům uzákonit povolení eutanázie, ve Francii byl odpovídající zákon přijat před pár týdny.
Různé země, různá pravidla
Právní ustanovení pro dobrovolné asistované umírání se v jednotlivých státech liší. V zemích jako Austrálie a Nový Zéland je dobrovolné asistované umírání dostupné pouze lidem, kteří jsou nevyléčitelně nemocní. Pacient musí být v pokročilém progresivním stavu nemoci, kdy se očekává, že mu zbývá pouze přibližně 6 měsíců života. Nizozemsko, Španělsko a Kanada umožňují dobrovolný odchod ze života také osobám trpícím neterminálními onemocněními. Pacient musí mít vážnou, nevyléčitelnou nemoc, která způsobuje těžké, chronické nebo trvalé a nesnesitelné utrpení.
Liší se také to, kdo může smrtící přípravek podávat. Ve Spojených státech a Švýcarsku je musí pacienti užít sami, obvykle spolknutím tekutiny. V některých zemích musí přípravek podat lékaři nebo zdravotní sestry, a obvykle se tak děje nitrožilně. Někde je možné jak vlastní podání, tak podání lékařem.
Kdy je dobrovolný odchod nejčastější
Studie, jejímž cílem bylo zjistit, jakou roli při rozhodování o dobrovolném odchodu ze života hraje typ onemocnění, zkoumala v letech 1999 až 2023 údaje osob ve 20 jurisdikcích po celém světě, kde existuje přístup k dobrovolnému asistovanému umírání. Ve sledovaných letech bylo zaznamenáno 184 695 úmrtí za pomoci dobrovolného asistovaného umírání z celkového počtu 12,9 milionu úmrtí. Většina lidí, kteří využili dobrovolné asistované umírání, měla onkologické onemocnění (66,5 % případů). Na druhém místě byla neurologická onemocnění (8,1 %), následovaly choroby srdce (6,8 %) a plic (4,9 %).
Výzkum sledoval i to, jaký podíl osob s jednotlivými nemocemi využil dobrovolnou asistovanou smrt v porovnání s umíráním jiným způsobem. Přestože se míra dobrovolného asistovaného umírání a kritéria způsobilosti lišila v závislosti na lokalitě, míra výskytu konkrétních onemocnění byla překvapivě konzistentní napříč regiony i časovými obdobími. Například lidé s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS) – vzácným, progresivním a smrtelným onemocněním, které poškozuje mozek a míchu – měli nejvyšší míru dobrovolné asistované smrti. K této volbě přistupovali téměř 7× častěji než onkologičtí pacienti, kteří zase měli 4× vyšší pravděpodobnost přístupu k dobrovolnému asistovanému umírání než osoby s plicními chorobami.
Jedno společné
Ačkoliv onkologická onemocnění a ALS nemají vlastně nic společného, jedno přece jen ano: častěji způsobují rychlejší zhoršení zdraví a ztrátu důstojnosti. To podle této studie koresponduje s dalšími výzkumy, které ukazují, že lidé obvykle žádají o dobrovolné asistované umírání, protože ztratili soběstačnost, důstojnost nebo schopnost dělat věci, které jsou pro ně smysluplné. Proto je nutné zaměřit se na nové způsoby podpory pacientů, kteří vinou nemoci stojí před touto zásadní výzvou.
(hno)
Zdroje:
1. Heidinger B., Webber C., Chambaere K. et al. International comparison of underlying disease among recipients of medical assistance in dying. JAMA Intern Med. 2024 Dec 9; 185 (2): 235–237, doi: 10.1001/jamainternmed.2024.6643.
2. Mroz S., Dierickx S., Deliens L. et al. Assisted dying around the world: a status quaestionis. Ann Palliat Med 2021; 10 (3): 3540–3553, doi: 10.21037/apm-20-637.
3. Waller K., Del Villar K., Willmott L. et al. Voluntary assisted dying in Australia: a comparative and critical analysis of state laws. Univ NSW Law J 2023; 46 (4): 1421–1470.
4. Amyotrophic lateral sclerosis (ALS). Mayo Clinic. Dostupné na: www.mayoclinic.org/diseases-conditions/amyotrophic-lateral-sclerosis/symptoms-causes/syc-20354022
5. Emanuel E. J., Onwuteaka-Philipsen B. D., Urwin J. W. et al. Attitudes and practices of euthanasia and physician-assisted suicide in the United States, Canada, and Europe. JAMA 2016; 316 (1): 79–90, doi: 10.1001/jama.2016.8499.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Další krok vpřed v managementu péče o pacienty s RS – skeny mozku vyhodnotí AI
- „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/21
- Co vede nejčastěji k dobrovolnému asistovanému umírání?
- Riziko agranulocytózy při podávání metamizolu si vyžádalo aktualizaci v informacích o LP
- Co už víme o sourozeneckých vztazích – a co je ještě potřeba prozkoumat?