U pacientů s mírnou ischemickou cévní mozkovou příhodou (iCMP) nebo vysoce rizikovou tranzientní ischemickou atakou (TIA) s předpokládanou aterosklerotickou etiologií bylo přidání klopidogrelu ke kyselině acetylsalicylové (ASA) spojeno se snížením rizika další iCMP během 90 dní, i když byla protidestičková léčba zahájena do 72 hodin po ischemické příhodě. Duální terapie byla spojena s vyšším rizikem středního až těžkého krvácení. Dosud byl přínos přidání klopidogrelu u těchto pacientů prokázán jen při nasazení protidestičkové léčby do 24 hodin po mírné iCMP. V této nové studii došlo k další iCMP u 7,3 % pacientů s klopidogrelem + ASA v porovnání s 9,2 % se samotnou ASA (poměr rizik [HR] 0,79; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,66–0,94; p = 0,008). Krvácení se objevilo u 0,9 vs. 0,4 % pacientů (HR 2,08; 95% CI 1,07–4,04; p = 0,03).
Zdroj: Gao Y., Chen W., Pan Y. et al. Dual antiplatelet treatment up to 72 hours after ischemic stroke. N Engl J Med 2023; 389: 2413–2424, doi: 10.1056/NEJMoa2309137.
Podávání transfuzí u pacientů s akutním infarktem myokardu (IM) s hraniční hodnotou hemoglobinu (Hb) < 100 g/l nevedlo v porovnání se zavedenou hraniční hodnotou < 70/80 g/l ke snížení rizika recidivy IM nebo úmrtí v následujících 30 dnech (primární sledovaný parametr). V této studii fáze III s účastí 3504 pacientů sice hladina Hb za 1–3 dny po randomizaci byla o 13–16 g/l vyšší ve skupině s hraniční hodnotou 10 g/l, mezi výskytem primárního sledovaného parametru při běžné a při vyšší hraniční hodnotě Hb však nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (16,9 vs. 14,5 %; poměr rizik [HR] 1,15; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,99–1,34; p = 0,07)
Zdroj: Carson J. L., Brooks M. M., Hébert P. C. et al. Restrictive or liberal transfusion strategy in myocardial infarction and anemia. N Engl J Med 2023; 389: 2446–2456, doi: 10.1056/NEJMoa2307983.
Při podávání sparsentanu u pacientů s fokální segmentální glomerulosklerózou (FSGS) nebyl v porovnání s irbesartanem i přes větší zmírnění proteinurie zjištěn významný rozdíl v poklesu odhadované glomerulární filtrace (eGFR) během 108 týdnů. Duální antagonista endotelinu a angiotenzinu sparsentan prokázal v předchozí studii fáze II zmírnění proteinurie u pacientů s FSGS. V této randomizované studii fáze III se 371 pacienty jich po 36 týdnech dosáhlo remise proteinurie 42 % se sparsentanem a 26 % s irbesartanem (p = 0,009) a tento efekt přetrvával celých 108 týdnů. Pokles eGFR byl ovšem v obou terapeutických skupinách podobný, stejně jako bezpečnost obou léčiv.
Zdroj: Rheault M. N., Alpers C. E., Barratt J. et al. Sparsentan versus irbesartan in focal segmental glomerulosclerosis. N Engl J Med 2023; 389: 2436–2445, doi: 10.1056/NEJMoa2308550.
Nirsevimab prokázal snížení rizika hospitalizace pro infekce dolních cest dýchacích (DCD) vyvolané respiračním syncytiálním virem (RSV) i rizika velmi těžké infekce DCD vyvolané RSV ve studii s pragmatickým designem, tedy v podmínkách blížících se reálné praxi. Zařazeno bylo 8085 dětí do 1 roku věku z Francie, Německa a Velké Británie, které byly randomizovány k podání jedné i.m. injekce nirsevimabu nebo standardu péče (bez intervence) před sezónou infekcí RSV nebo během ní. Hospitalizace pro infekci DCD vyvolanou RSV byla nutná u 0,3 % dětí s nirsevimabem v porovnání s 1,5 % dětí bez této prevence, což znamená 83,2% účinnost nirsevimabu (95% interval spolehlivosti [CI] 67,8–92,0; p < 0,001). Velmi těžkou infekci DCD vyvolanou RSV mělo v sezóně 0,1 % dětí s nirsevimabem a 0,5 % dětí z kontrolní skupiny. Významný přínos nirsevimabu byl zjištěn ve všech 3 zemích.
Zdroj: Drysdale S. B., Cathie K., Flamein F. et al. Nirsevimab for prevention of hospitalizations due to RSV in infants. N Engl J Med 2023; 389: 2425–2435, doi: 10.1056/NEJMoa2309189.
Podávání amoxicilinu + kyseliny klavulanové (co-amoxicilin) p.o. po dobu 5 dní vykázalo noninferioritu v porovnání se stejnou 10denní léčbou u dětí s nekomplikovanou infekcí močových cest (IMC) s horečkami. Jde o výsledky multicentrické randomizované kontrolované studie zahrnující 142 dětí ve věku 3 měsíce až 5 let. Frekvence recidiv infekce močových cest během 30 dní po dokončení antibiotické léčby činila 2,8 % ve skupině s 5denní léčbou a 14,3 % ve skupině se standardní délkou podávání antibiotik.
Zdroj: Montini G., Tessitore A., Console K. et al. Short oral antibiotic therapy for pediatric febrile urinary tract infections: a randomized trial. Pediatrics 2024 Jan 1; 153 (1): e2023062598, doi: 10.1542/peds.2023-062598.
(zza)
