Dlouhodobá léčba CML inhibitory tyrosinkináz
První inhibitor tyrosinkinázy (TKI) BCR/ABL1 byl schválen k léčbě pacientů s chronickou myeloidní leukémií (CML) v roce 2001. Postupně byly přidány další přípravky ze stejné třídy, jež mají význam zejména při rezistenci či intoleranci jiných TKI. Není pochyb o tom, že TKI vnesly do léčby CML revoluci a umožňují dnes CML léčit jako chronické onemocnění. To přináší nutnost zaměřit se na dlouhodobou bezpečnost léčby.
Zacíleno na compliance
První schválený TKI, imatinib, je indikován v léčbě dospělých i dětských pacientů s nově diagnostikovanou CML ve všech fázích onemocnění. Dalšími používanými TKI jsou dasatinib, nilotinib, bosutinib a ponatinib, jež mají svá místa v terapii zejména při rezistenci či intoleranci předchozí terapie zahrnující imatinib. Ponatinib je navíc indikovaný při přítomnosti mutace T315I.
Léčba CML prostřednictvím TKI vedla k prodloužení života pacientů. Odhaduje se, že jenom v USA žilo v roce 2010 asi 70 tisíc pacientů s CML a v roce 2050 to bude až 181 tisíc nemocných. Významnou součástí terapie CML je tedy zvládání nežádoucích účinků TKI, které je předpokladem dobré compliance, jež je pro dobrý efekt léčby nezbytná.
Efektivita
Komparativní klinické studie ukázaly, že pacienti s chronickou fází CML léčení TKI dosahují rychlejší odpovědi na léčbu s vyšším podílem cytogenetických a molekulárních odpovědí při podávání TKI druhé a třetí generace ve srovnání s generací první, pokud jsou nasazeny jako léčba první linie. Obdobné výsledky platí také pro léčbu druhé linie při rezistenci či intoleranci imatinibu. I když jsou v současné době vedeny studie zkoumající, zda je možno přerušit léčbu pomocí TKI po dosažení a udržení velmi dobré molekulární odpovědi, oficiální doporučení zatím vyznívají tak, že u pacientů optimálně odpovídajících na TKI má být v léčbě pokračováno bez omezení.
Bezpečnost
BCR/ABL1 TKI jsou obecně poměrně dobře tolerovány. Přesto jsou některé nežádoucí účinky pro tyto TKI specifické a mohou ovlivňovat kvalitu života pacienta. Klinikům je doporučováno se cíleně na tyto nežádoucí účinky ptát, protože jejich řešení podpůrnou terapií či úpravou dávky může významně zlepšit adherenci k léčbě. Obdobně v případě známek intolerance léčby je preferována podpůrná terapie, úprava dávky nebo dočasné přerušení léčby. Až pokud tato opatření nepomohou, je namístě zvážení jiného přípravku ze skupiny TKI.
Pokud jde o specifické nežádoucí účinky, pak se mohou objevit následující:
- Pleurální efuze, jež je nejčastěji popisovaná u dasatinibu, výrazně méně často se vyskytuje u ponatinibu a bosutinibu. Riziko vývoje pleurální efuze zůstává stejné v průběhu léčby, nesnižuje se tedy s dobou podávání léku. Pleurální efuze jsou nejčastěji léčeny podpůrnou terapií zahrnující mimo jiné diuretika nebo krátkodobě podávané kortikoidy.
- Plicní arteriální hypertenze je další možnou komplikací léčby dasatinibem, zejména u pacientů, kteří již dříve prodělali dasatinibem indukovanou pleurální efuzi.
- Periferní arteriální okluzivní choroba byla popsána zejména u nilotinibu, ale také u některých dalších TKI.
- Ponatinib je spojen s rizikem vaskulární okluze, srdečního selhání a hepatotoxicity. Nejčastěji popsaným případem vaskulární okluze je okluze koronárních arterií vedoucí k infarktu myokardu. Řada pacientů, u kterých se vyvine vaskulární okluzivní komplikace při terapii TKI, má více než jen jeden rizikový faktor (kouření, kardiovaskulární onemocnění, diabetes či obezitu). Je proto doporučováno před zahájením terapie zejména ponatinibem znát dobře kardiovaskulární stav a rizika.
- Prodloužení intervalu QTc je při léčbě pomocí TKI popisováno vzácně, ale o něco více u nilotinibu.
- Gastrointestinální nežádoucí účinky byly popsány u všech TKI, nejčastější jsou u bosutinibu. Jedná se zejména o průjem, jenž se objevuje relativně brzy po zahájení léčby, je nízké závažnosti, netrvá dlouho a je většinou zvladatelný pomocí podpůrných opatření.
- Laboratorní parametry mohou být ovlivněny u většiny přípravků, obecně by se lékař předepisující TKI měl zaměřit na monitorování jaterních funkcí, glykémie, sérových hladin lipidů a pankreatických enzymů.
Závěr
Lze tedy shrnout, že TKI jsou velmi účinnými léky. Jejich dlouhodobé používání vyžaduje aktivní pátrání po známkách nežádoucích účinků, jež je možno v řadě případů zvládnout podpůrnými opatřeními či úpravami dávek. Kompenzace nežádoucích účinků umožňuje dlouhodobou kontrolu CML a zlepšení výsledků léčby. Zkušenost ukazuje, že je velmi potřebná rovněž edukace lékařů v primární péči, pokud se jedná o možné nežádoucí účinky, protože s přibývajícím počtem takto léčených pacientů bude část sledování pozvolna přeneseno i do první linie lékařské péče.
(eza)
Zdroj: Pinilla-Ibarz J. et al. Long-term BCR-ABL1 tyrosine kinase inhibitor therapy in chronic myeloid leukemia. Anticancer Res 2015 Dec; 35 (12): 6355−6364.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
OnkologieOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Parafilie v Česku pod lupou: nová data, terapeutické možnosti a role lékařů
- Ovlivňuje kouření marihuany riziko karcinomů hlavy a krku?
- Proměny porodnictví aneb české rodičky chtějí respektující prostředí a vstřícnost zdravotníků
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/5
Mohlo by vás zajímat
- Časná fyzioterapie může zabránit lymfedému po operaci karcinomu prsu
- Epitelové buňky v aspirované tekutině z bradavky znamenají vyšší riziko karcinomu
- Předchozí zánětlivá onemocnění plic zvyšují riziko rozvoje nádoru plic
- "Železem saturovaný" hovězí laktoferin zlepšuje chemoterapeutický účinek tamoxifenu u léčby basal-like karcinomu prsu u myší
- Odhaleny geny zodpovědné za rezistenci k tamoxifenu
- Trvající pokles mortality na karcinom ledviny v Evropě