Bude naše miminko levák, nebo pravák? A lze vypěstovat nový orgán přímo v těle? Odpovědi na tyto i další palčivé otázky v „jednohubkách“ z výzkumu 2024/10

Levá, nebo pravá? Co určuje preferenci dominantní ruky

Do jaké míry je levo- či pravorukost geneticky dána? Podle nové studie publikované na začátku dubna v časopisu Nature Communications je pro asymetrický vývoj mozkových hemisfér velmi důležitý tubulin, stavební protein buněčné „kostry“ – cytoskeletu. Tubulin se organizuje do dlouhých vláken zvaných mikrotubuly, které ovlivňují tvar a pohyb buněk.

Během embryonálního vývoje dochází k propojování neuronové sítě s asymetrickým průběhem v levé a pravé polovině mozku. Tato asymetrie určuje, která ruka se stane naší dominantní končetinou. U většiny lidí dominuje pravá, leváků je v populaci přibližně 10 %.

Podle analýzy 313 tisíc praváků a 38 tisíc leváků, jejichž genomová data jsou uložena v databázi UK Biobank, se u levorukých lidí téměř 3× častěji vyskytují vzácné varianty genu TUBB4B pro beta-tubulin. Mírně odlišné mikrotubuly by pak mohly mít vliv na asymetrii vývoje mozku například tvorbou řasinek, jež ovlivňují tok tekutin během embryonálního vývoje.

Zdroje:
1. Schijven D., Soheili-Nezhad S., Fisher S. E., Francks C. Exome-wide analysis implicates rare protein-altering variants in human handedness. Nat Commun 2024 Apr 2; 15 (1): 2632, doi: 10.1038/s41467-024-46277-w.
2. Kulkarni S. Right- or left-handed? Protein in embryo cells might help decide. Nature 2024 Apr; 628 (8007): 246, doi: 10.1038/d41586-024-00977-x.

Zbrusu nová minijátra v mízní uzlině

Na konci března byly v rámci pilotní studie prvnímu pacientovi aplikovány jaterní buňky dárce přímo do lymfatické uzliny v horní části břicha. Pokud bude terapie stejně úspěšná jako ve studiích provedených u myší, psů či prasat, budou se aplikované buňky množit a v průběhu několika měsíců se na místě mízní uzliny vytvoří „miniaturní játra“. Příjemce buněk se úspěšně zotavuje, byl propuštěn z nemocnice, užívá imunosupresiva a je pod bedlivým dohledem.

Do pilotní studie by mělo být postupně zahrnuto 12 pacientů v konečném stadiu onemocnění jater, kteří nejsou schopni transplantace. Cílem technologie je poskytnout pacientům přechodnou podporu, než se pro ně najdou játra od vhodného dárce, nebo zlepšit kondici nemocného natolik, aby byl transplantace vůbec schopen.

Zdroj: Kozlov M. 'Mini liver' will grow in person's own lymph node in bold new trial. Nature 2024 Apr 2, doi: 10.1038/d41586-024-00975-z [Epub ahead of print].

Využijeme nakonec ke snižování cholesterolu střevní bakterie?

Je známo, že složení střevní mikrobioty ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi. V roce 2020 se podařilo identifikovat bakteriální enzym, jenž odbourává cholesterol za vzniku koprostanolu − látky, kterou lidské tělo nevstřebává, ale vylučuje. Osoby, jejichž mikrobiota tento enzym tvoří, mají nižší hladinu cholesterolu. Dosud však nebylo jasné, které bakterie specifickou cholesteroldehydrogenázu produkují.

Výzkumný tým z Harvardovy univerzity proto analyzoval vzorky stolice 1429 účastníků dlouhodobé observační Framinghamské studie rizikových faktorů srdečních onemocnění. Bylo pozorováno několik druhů bakterií, jejichž výskyt koreloval s nižší hladinou cholesterolu. Jedním z nich byl i druh Oscillibacter, u něhož se vyskytuje několik enzymů pro metabolismus cholesterolu. Tento bakteriální druh by se tedy potenciálně mohl zkusit využít jako probiotická terapie ke snižování cholesterolu.

Zdroje:
1. Li C., Stražar M., Mohamed A. M. T. et al. Gut microbiome and metabolome profiling in Framingham heart study reveals cholesterol-metabolizing bacteria. Cell 2024 Apr 11; 187 (8): 1834−1852.e19.
2. Nowogrodzki J. Gut bacteria break down cholesterol – hinting at probiotic treatments. Nature 2024 Apr 2, doi: 10.1038/d41586-024-00955-3 [Epub ahead of print].

mRNA terapie přináší naději pacientům se vzácnou metabolickou poruchou

Propionová acidémie je devastující onemocnění způsobené deficiencí propionyl-koenzym A-karboxylázy. Nemocní nejsou schopni zpracovávat běžné aminokyseliny a dochází u nich k hromadění toxických metabolitů, což vede k metabolickému rozvratu. Onemocnění se projevuje obvykle brzy po porodu zvracením, neprospíváním a pancytopenií.

Byla provedena pilotní studie substituční terapie, která využívá podání mRNA kódující chybějící enzym, obalené lipidovou nanočásticí pro snazší cílení do jater, kde enzymatická přeměna aminokyselin probíhá. Léčivo se podává infuzí každé 2–3 týdny a terapii zatím podstoupilo 16 pacientů s celkovou expozicí studijní látce 15,7 pacientoroku. U 8 nemocných, kteří před vstupem do studie zažívali život ohrožující ataky onemocnění, došlo k průměrně 70–80% snížení rizika dekompenzace. Nebyly pozorovány žádné projevy toxicity, jež by limitovaly dávku.

Zdroj: Koeberl D., Schulze A., Sondheimer N. et al. Interim analyses of a first-in-human phase 1/2 mRNA trial for propionic acidaemia. Nature 2024 Apr; 628 (8009): 872−877, doi: 10.1038/s41586-024-07266-7.

(este)