Pasivní imunizace v profylaxi a léčbě COVID-19 jako jedna z možných cest?

Pasivní imunizace

Pasivní imunizace spočívá v podání protilátek proti danému patogenu s cílem prevence nebo léčby infekčního onemocnění, které tento patogen vyvolává. Na rozdíl od aktivní imunizace nevyžaduje rozvinutí imunitní odpovědi u očkovaného. V období probíhajícího vzplanutí infekce virem SARS-CoV-2 bude přibývat jedinců, kteří jsou potenciálními dárci séra s potřebnými protilátkami.

Pasivní imunizace u infekce SARS-CoV-2

Předpokládaným mechanismem účinku pasivní imunizace u infekce SARS-CoV-2 je neutralizace viru. Uplatnit se může také buněčná cytotoxicita podmíněná protilátkami nebo fagocytóza. Kromě séra zotavených jedinců získaných pomocí aferézy je možné použít monoklonální protilátky, jež ale nebudou k dispozici dostatečně rychle. Obecným principem pasivní imunizace je podání v profylaxi nebo v terapii krátce po rozvinutí příznaků. Ochrana pak může přetrvávat týdny až měsíce.

Historické příklady použití pasivní imunizace

Historicky byla pasivní imunizace využita ve 20. letech 20. století u poliomyelitidy, spalniček, příušnic a chřipky, v letech 2009–2010 při pandemii chřipky H1N1 nebo v roce 2013 při epidemii eboly v západní Africe. Zkušenosti s pasivní imunizací máme také u jiných koronavirů, např. infekce SARS v roce 2003 nebo MERS v roce 2012, kde její použití zlepšilo prognózu pacientů. Pasivní imunizace se v současnosti využívá u pacientů s expozicí viru hepatitidy B nebo viru vztekliny a v prevenci infekce RSV (respiračním syncitiálním virem) u vysoce rizikových dětí.

Omezení a rizika pasivní imunizace

Jednou z nevýhod je, že se větší přínos pasivní imunizace očekává v profylaxi než v léčbě. Rizikem je dále přenos jiných patogenů přítomných v séru dárce, což je ale možné pomocí moderních metod eliminovat. Je zde také riziko akutního poškození plic souvisejícího s infuzí (TRALI) a teoretické riziko fenoménu zesílení infekce závislého na protilátkách. Provedení imunizace by vyžadovalo prokázat nepřítomnost SARS-CoV-2 v krvi dárce, možná i stanovit titr protilátek. V současné době nevíme, jak vysoký titr bude účinný ani jakou dávku séra je třeba podat.

Podmínky využití pasivní imunizace

Využití pasivní imunizace proti SARS-CoV-2 má několik podmínek: populaci zotavených dárců ochotných darovat sérum, laboratoře a vybavení potřebné ke stanovení absence viru a dalších patogenů v séru dárců a ke zpracování séra, vytvoření protokolů profylaktického a terapeutického podání séra ohroženým osobám a schválení ze strany regulačních orgánů a ústavní kontrolní komise.

Závěr

Zdá se, že přínosy pasivní imunizace proti SARS-CoV-2 v současné situaci převyšují její rizika. V době celosvětového vzplanutí infekce COVID-19 autoři této práce doporučují naléhavě zvážit využití séra vyléčených osob pro pasivní imunizaci ohrožených a co nejdříve zahájit postupy potřebné k jejímu zavedení.

(zza)

Zdroj: Casadevall A., Pirofski L. A. The convalescent sera option for containing COVID-19. J Clin Invest 2020 Mar 13, pii: 138003, doi: 10.1172/JCI138003 [Epub ahead of print].