Gastrointestinální symptomy COVID-19: Co víme o potenciálním fekálně-orálním přenosu?

Nezanedbatelné symptomy

Virus SARS-CoV-2 vyvolávající onemocnění COVID-19 je nejvíce příbuzný s koronavirem, který v předchozích letech vyvolal epidemii SARS. Oba viry pojí mnoho společných vlastností a podle průběhu onemocnění SARS lze částečně odhadovat také možné dopady COVID-19 na lidský organismus.

Při epidemii SARS se onemocnění manifestovalo průjmem až u 25 % nemocných, u onemocnění COVID-19 se podle současných studií pohybuje manifestace průjmu v rozmezí 2–33 %. Mezi nejběžnější gastrointestinální symptomy patří nauzea, zvracení a průjem. Důležitost gastrointestinálních symptomů potvrzuje i skutečnost, že první pacient ve Spojených státech amerických měl při příjmu do nemocnice v anamnéze 2 dny trvající nauzeu a zvracení.

Pozorované laboratorní odchylky

Kromě běžně pozorovaných patologických nálezů v laboratorním vyšetření je onemocnění také asociováno s elevací alaninaminotransferázy (ALT) a aspartátaminotransferázy (AST), a to až v 37 % případů. Současně byly popsány případy hypoproteinémie a prodloužení protrombinového času. V Číně byla přibližně u 10 % pacientů pozorována také elevace celkového bilirubinu. Na místě je opět analogie s koronavirem vyvolávajícím onemocnění SARS (elevace jaterních testů byla přítomná až u 60 % pacientů), který byl izolován z jaterní tkáně nemocných, přičemž perkutánní biopsie prokázala řadu patologických změn.

Možné vysvětlení na úrovni receptorů

Vysvětlení by mohl přinést široce debatovaný receptor pro angiotenzin konvertující enzym 2 (ACE2), který byl identifikován nejen v plicní tkáni, ale také v proximální části jícnu v buňkách epitelu a dále v absorpčních enterocytech ilea a tlustého střeva. Studie dvou nezávislých kohort současně prokázaly vysokou expresi receptoru pro ACE2 v cholangiocytech (59,7 % buněk), zatímco v hepatocytech byl prokázán pouze u 2,6 % buněk. Přítomnost receptoru v těchto lokalitách může značit dvě věci − jednak střeva mohou být vstupní branou viru do organismu a současně může docházet k replikaci viru v gastrointestinálním systému a jeho následnému uvolňování stolicí, což by mohlo přispět k fekálně-orálnímu přenosu onemocnění.

U pacientů s negativním nazofaryngeálním stěrem byla ve studiích popsána přetrvávající pozitivita testu při výtěru stolice, a to po dobu několika dnů. Dvě laboratoře v Číně ohlásily úspěšnou kultivaci viru ze stolice, i když výsledky zatím nebyly publikovány. V některých studiích byl současně popisován pozitivní test na přítomnost koronaviru ze slin.

Závěr

Onemocnění COVID-19 se u části pacientů manifestuje gastrointestinálními symptomy, mezi něž nejčastěji patří nauzea, zvracení a průjem. Přítomnost viru v gastrointestinálním systému by mohla svědčit pro fekálně-orální přenos onemocnění, i když tento způsob přenosu virového vektoru nebyl dosud prokázán.

(holi)

Zdroje:
1. Zhou Z., Zhao N., Shu Y. et al. Effect of gastrointestinal symptoms on patients infected with COVID-19. Gastroenterology 2020 Mar 18, pii: S0016-5085(20)30362-0, doi: 10.1053/j.gastro.2020.03.020.
2. Gu J., Han B., Wang J. COVID-19: Gastrointestinal manifestations and potential fecal-oral transmission. Gastroenterology 2020 Mar 3, pii: S0016-5085(20)30281-X, doi: 10.1053/j.gastro.2020.02.054.
3. Ungaro R. C., Sullivan T., Colombel J. F., Patel G. What should gastroenterologists and patients know about COVID-19? Clin Gastroenterol Hepatol 2020 Mar 17, pii: S1542-3565(20)30330-X, doi: 10.1016/j.cgh.2020.03.020.