Karcinom prsu u mladých žen a jeho dopad na fertilitu

Ačkoliv mladé ženy představují menšinu pacientů, kteří jsou postiženi nádorovým onemocněním prsu, o to důležitější je u této skupiny pacientů případný vzájemný vliv onemocnění a léčby na plánované mateřství a další život ženy.

Rakovina prsu je nejčastější nádorové onemocnění žen v rozvinutých zemích. Ve 12 % jsou rakovinou prsu postiženy ženy mezi 20 a 34 lety. Procento přeživších v posledních letech stoupá, a proto se stává důležitějším potenciální dlouhodobý efekt po prodělané léčbě a jeho důsledek na kvalitu života. Některé otázky mladých pacientek je velmi těžké zodpovědět. Mladé ženy se zajímají o riziko relapsu nádorového onemocnění. Jaké jsou vyhlídky pro ženy s genetickou predispozicí? Jaká je prognóza u pacientů v časném stadiu onemocnění? Jak protinádorová léčba ovlivní budoucí mateřství ženy?

Na tyto otázky se zaměřilo sdělení australských odborníků v periodiku Human Reproduction Update. Ve svém sdělení shrnují současné poznatky o léčbě rakoviny prsu žen v reprodukčním věku a vliv léčby na reprodukční funkce organismu – na schopnost otěhotnět, na endokrinní funkce, na vlastní těhotenství, laktaci i na dlouhodobý dopad na přežití a kvalitu života ženy.

Chemoterapie rakoviny prsu má pravděpodobně negativní dopad na reprodukční schopnosti. Současná medicína nabízí několik možností, jak příznivě ovlivnit pravděpodobnost úspěšného těhotenství, ale relativní bezpečnost těchto intervencí není dostatečně objasněná. Po prodělané léčbě otěhotní zhruba polovina žen ve srovnání se jejich vrstevnicemi.

Bohužel je málo studií, které by zhodnotily dopad těhotenství, jež následuje po prodělané rakovině prsu. Statistické údaje je složité hodnotit, protože skupina žen, které otěhotní, nemusí odpovídat reprezentativnímu vzorku. Ženy, které jsou nositelky genetické mutace, se budou pravděpodobně komplikovaněji rozhodovat o svém mateřství s ohledem na riziko pro své děti. U žen, které otěhotněly nejméně šest měsíců po stanovení diagnózy, nemá pravděpodobně adjuvantní chemoterapie negativní vliv na těhotenství a riziko potratu, předčasný porod a malformaci plodu.

Pěti- a desetileté přežití bylo u australských žen, které otěhotněly, dokonce větší než u žen bez dětí. Porod tedy s největší pravděpodobností nemá nepříznivý vliv na zdraví ženy po nádorovém onemocnění prsu. Autoři uvádějí obecné doporučení pro ženy plánující rodinu otěhotnět po 2 letech od stanovení diagnózy. Důvodem je nejčastější rekurence onemocnění právě do dvou let. V úvahu se samozřejmě musí brát rozsah – staging, stupeň i typ onemocnění.

(jate)

Zdroj: Human Reproduction Update, Vol. 15, No. 3, pp. 323–339, 2009.