#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Dopad cvičení na plicní postižení a oxidační stres u dětí s astmatem

14. 5. 2019

Děti i dospělí s astmatem se někdy mohou vlivem svých respiračních obtíží vyhýbat fyzické zátěži a cvičení a kvůli dušnosti mohou mít sníženou toleranci zátěže.

Děti i dospělí s astmatem se někdy mohou vlivem svých respiračních obtíží vyhýbat fyzické zátěži a cvičení a kvůli dušnosti mohou mít sníženou toleranci zátěže. Pohybové programy u pacientů s astmatem však prokázaly nejen zlepšení kondice a kvality života, ale na druhou stranu také nižší potřebu farmakoterapie, méně návštěv pohotovosti a méně absencí ve školách.

Většina předcházejících studií na toto téma byla prováděna u dospělých pacientů, nicméně nedávná studie u dětí prokázala, že osm týdnů basketbalového tréninku mělo pozitivní účinek na cvičební kapacitu a kvalitu života. Avšak protichůdné jsou výsledky dřívějších studií sledujících vliv pohybových tréninků na spirometrické nálezy. Trénink totiž může zvýšit cvičební kapacitu i bez toho, aby vedl k výrazným změnám v testech plicních funkcí. Výchozí patogenetický mechanismus těchto změn souvisejících s cvičením při astmatu je však bohužel nejasný.

Když jsou antioxidační mechanismy zasaženy oxidativním stresem, volné radikály (reaktivní kyslík) reagují s proteiny, lipidy a DNA a dochází k patologickým změnám. Oxidativní stres iniciuje rozvoj zánětu v dýchacích cestách, a proto je důležitou komponentou patogeneze astmatu.

Bylo prokázáno, že s oxidativním stresem je u plicních postižení typu emfyzému asociován endotelin-1, který zvyšuje aktivitu MMP-9 (matrixová metalopeptidáza) vedoucí k destrukci parenchymu. Blokádou receptorů endotelinu-1 pak dochází ke zmírnění plicního zánětu. Proto bylo cílem aktuální studie ozřejmit vliv pohybových tréninků na hladiny MDA (malnodialdehyd) jako markeru oxidativního stresu a na hladiny endotelinu-1, MMP-9, leukotrienu E4 jako markerů zánětu a poškození plic u dětí s astmatem.

Studie se účastnilo 30 dětí ve věku 8–13 let s diagnostikovaným astmatem a 13 zdravých dětí. Jedna skupina obdržela pouze farmakologickou léčbu a u druhé byl zahájen i pohybový trénink. Dětem byla vyšetřena žilní krev a 24hodinový sběr moči, a to jak na začátku, tak i na konci studie.

Při farmakoterapii došlo u obou skupin k signifikantnímu poklesu hladin leukotrienu E4, MDA i MMP9 (p < 0,001). Naproti tomu hladiny endotelinu-1 signifikantně poklesly pouze ve skupině, která absolvovala i pohybové tréninky (26,5 ± 3,6 vs. 21,3 ± 2,4 pg/ml). Hladiny endotelinu-1 byly v trénované skupině ve srovnání se skupinou léčenou pouze farmakologicky signifikantně nižší (24,2 ± 3,1 vs. 21,3 ± 2,4 pg/ml). Pozitivní dopad cvičení u dětí s astmatem může být tedy zprostředkován právě poklesem hladin endotelinu-1.

(pes)

Zdroj: Gunay O. et al.: Effects of physical exercise on lung injury and oxidant stress in children with asthma. Allergol Immunopathol. Publikováno on-line 18. února 2011; doi: 10.1016/j.aller.2010.10.006



Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#