Adjuvantní terapie zvyšuje pravděpodobnost dosažení SVR u pacientů s HCV genotypem 1

Kombinovaná terapie pegylovaným interferonem (Peg-IFN) s ribavirinem je v současné době považována za zlatý standard v léčbě chronické hepatitidy C. Použití této terapie však limitují její vedlejší účinky jako anémie či neutropenie a s tím související snížení kvality života. Několik předchozích studií prokázalo, že použití adjuvantní terapie je v případě těchto hematologických abnormit efektivní a přínosné. Umožňuje také udržet již zavedené dávkování bez nutnosti dávky předčasně redukovat. Dosud však bylo publikováno pouze několik prací, které by se zabývaly účinkem adjuvantní terapie na dosažení setrvalé virologické odpovědi (SVR).

V dubnovém čísle odborného časopisu Journal of Viral Hepatitis byla publikována zajímavá práce skupiny vědců z Royal Victoria Hospital v Belfastu. Cílem této studie bylo posoudit klinický dopad adjuvantní terapie na dosažení SVR při kombinované terapii Peg-IFN s ribavirinem u pacientů s chronickou hepatitidou C. Do studie bylo zařazeno celkem 132 pacientů, z toho 96 mužů. SVR dosáhlo celkem 66,7 % jedinců. Pacienti s genotypem 1,4 a 6 dosáhli SVR v 50 %, u pacientů s genotypem 2 a 3 tomu tak bylo v 78,2 %. Z řad dosud neléčených pacientů dosáhlo SVR 68,6 % pacientů (83 ze 121). Z 51 dosud neléčených pacientů s genotypem 1 dosáhlo SVR 49 % (25 z 51), přičemž dosud neléčení pacienti s genotypy 2 a 3 dosáhli SVR v 82,9 % (58 ze 70).

Adjuvantní terapie byla tedy použita u 57 pacientů (43,8 %). SVR tak dosáhlo celkem 66,7 % pacientů, u dosud neléčených to bylo 68,6 %. Dle dostupných údajů z předchozích studií dosáhlo SVR bez použití erytropoetinu a faktoru stimulujícího kolonie granulocytů (G-CSF) pouze 46 % pacientů. Výsledky této studie však prokázaly, že použitím adjuvantní terapie lze u jedinců s genotypem 1 dosáhnout SVR až v 50 % případů.

(mik)

Zdroj: J Viral Hepat. 2010 Apr 1; 17 (4): 269–73.