Vztah pohybové aktivity rodičů a jejich dětí v českých rodinách s dětmi s normální tělesnou hmotností a dětmi s nadváhou/obezitou


The parent-child physical activity of Czech families with normal weight children and overweight or obese children

Objective:
The main objective of the study was to reveal which lifestyle-related indicators of families (step count (SC), screen time (ST), weight status and active participation in organized leisure-time physical activity (OPA)) help normal weight children and overweight/obese children achieve the daily SC recommendations.

Methods:
A nationally representative sample comprised 834 families including 1,564 parent-child dyads. The participants wore the Yamax pedometer for at least eight hours a day on at least four weekdays and both weekend days, and completed a family log book (anthropometric parameters, SC, and ST). Logistic regression analyses (OR) were used to investigate whether parents’ meeting the daily SC recommendation (10,000 SC/day), non-excessive ST (< 2 h/day), weight status, and participation in OPA were associated with children’s achievement of their daily SC (11,500 SC/day for pre-schoolers and 11,000/13,000 SC/day for school-aged girl/boys), separately for weekdays and weekends.

Results:
In families with normal weight children, parents’ SC was significantly associated with their offsprings’ odds to achieve the daily SC recommendation (mothers in the model: ORweekdays/weekends = 3.02/6.03, fathers in the model: ORweekends = 3.91, p < 0.001) regardless of their age category, or gender. In families with overweight/obese children, only the mother’s achievement of the SC recommendations (ORweekdays/weekends = 3.58/12.48) and non-excessive ST significantly (p < 0.001) increased the odds of their children for reaching the daily SC recommendation. Children’s participation in OPA increased the odds of all children achieving the daily SC recommendations on weekdays (OR = 2.02–3.16), however, for overweight/obese children this remained non-significant.

Conclusions:
The mother’s physical activity (achievement of at least 10,000 SC/day) is significantly associated with the achievement of recommended daily SC in overweight/obese preschool and school-aged children. Physical activity enhancement programmes for overweight/obese children cannot rely solely on the active participation of children in OPA, they also need to take other family-based physical activity, especially at weekends, into account..

Keywords:
step counts – organized leisure-time physical activity – preschool and school-aged children – overweight and obesity


Autoři: E. Sigmund 1;  P. Baďura 1;  J. Vokáčová 1;  D. Sigmundová 1
Působiště autorů: Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury Institut aktivního životního stylu Vedoucí: prof. PhDr. Karel Frömel, DrSc. 1
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2018; 98(2): 73-80
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Cíl:
Hlavním cílem studie bylo odhalit, které z indikátorů životního stylu rodin (počet kroků (dále PK), doba sledování televize, videa, monitoru počítače (dále ST), výše tělesné hmotnosti a aktivní účast v organizované volnočasové pohybové aktivitě (dále OVPA)) napomáhají normostenickým dětem a dětem s nadváhou/obezitou dosáhnout doporučení denního PK.

Metodika:
Národně reprezentativní soubor 834 českých rodin zahrnoval 1564 dvojic (rodič-dítě), které nosily pedometry Yamax kontinuálně alespoň 8 hodin denně minimálně ve 4 pracovních a 2 víkendových dnech a které vyplnily rodinný záznamní arch (antropometrické proměnné, PK, ST a OVPA). Logistickou regresí (dále OR) bylo analyzováno, které z indikátorů životního stylu rodin (denní PK rodičů ≥ 10 000 a jejich výši tělesné hmotnosti, plnění doporučení pro ST, aktivní účast v OVPA) jsou asociovány s dosažením doporučovaného PK dětí (11 500 kroků za den pro předškoláky a 11 000/13 000 kroků za den pro dívky/chlapce ve školním věku) v pracovních a víkendových dnech.

Výsledky:
V rodinách normostenických dětí výše fyzické aktivity rodičů je významným prediktorem dosažení denního doporučovaného PK dětí (matky v modelu: ORpracovní dny/víkendy = 3,02/6,03, otcové v modelu: ORvíkendy = 3,91, p < 0,001) bez ohledu na věkovou kategorii a pohlaví dětí. V rodinách s dětmi s nadváhou/obezitou ovšem významně zvyšuje šanci dětí dosáhnout denního doporučovaného PK v pracovních dnech pouze matčino dosažení doporučovaného denního PK (ORpracovní dny/víkendy = 3,58/12,48) a nenadměrný ST (p < 0,001). Aktivní účast všech dětí v OVPA zvyšuje jejich šanci dosažení doporučovaného PK v pracovních dnech (OR = 2,02–3,16), avšak u dětí s nadváhou/obezitou zůstává tato zvýšená šance nesignifikantní.

Závěry:
Matčina pohybová aktivita odpovídající alespoň 10 000 krokům denně je významně asociována s dosažením doporučovaného denního PK u předškolních i školních dětí s nadváhou/obezitou. Programy na podporu pohybové aktivity dětí s nadváhou/obezitou se nemohou spoléhat pouze na aktivní účast dětí v OVPA, ale měly by zahrnovat i zapojení rodičů zejména o víkendových dnech.

Klíčová slova:
počet kroků – organizovaná volnočasová pohybová aktivita – předškoláci – školní děti – nadváha a obezita

ÚVOD

Podle sociálně kognitivní teorie (dříve Teorie sociálního učení), teorie „self-efficacy“ (vnímání vlastní účinnosti) (1) a ekologického modelu (2) mají rodiče významný vliv na formování chování svých dětí nejen v oblasti sociální, ale také v oblasti pohybové aktivity (dále PA) a sedavého chování. Pro utváření aktivního životního stylu a udržení normální tělesné hmotnosti dětí je vedle vhodných stravovacích návyků klíčová právě pravidelná realizace doporučovaného množství PA (2). Předcházející studie upozorňují na pozitivní vztah mezi dosažením doporučovaného množství PA matek a jejich 9–12letých dětí v pracovních i víkendových dnech (3) a na významný vztah mezi nadváhou/obezitou matek a jejich 4–7letých dětí (4). Avšak zaměřují se na analýzu vztahu PA/ST u rodičů a dětí bez ohledu na úroveň jejich tělesné hmotnosti (3, 4). Výsledky zahraničních studií potvrzují významný vliv rodičů (především matek) na realizaci PA a sedavého chování vlastních dětí (2), velmi zřídka je však zohledňována tělesná hmotnost dětí nebo je tento vliv analyzován odděleně pro normostenické děti a děti s nadváhou/obezitou (5).

Jedním z ukazatelů aktivního životního stylu rodin je aktivní účast jejich členů v OVPA. Zatímco aktivní účast dětí v OVPA zvyšuje jejich šanci k dosažení doporučovaného denního PK, tak aktivní účast matek v OVPA neovlivňuje úroveň PA jejich dětí a u otců dokonce aktivní účast v OVPA snižuje šanci dětí k dosažení doporučovaného denního PK (2). Nadále však zůstává neobjasněná role aktivní účasti rodičů a dětí v OVPA u rodin s normostenickými dětmi a dětmi s nadváhou/obezitou.

Hlavním cílem studie bylo prozkoumat každodenní PA rodin s dětmi s odlišnou výší tělesné hmotnosti a odhalit, které z indikátorů jejich životního stylu (denní PK rodičů, doba ST rodičů a dětí, nadváha/obezita rodičů a aktivní účast v OVPA členů rodin) napomáhají normostenickým dětem a dětem s nadváhou/obezitou dosáhnout doporučení k dennímu PK v pracovních a víkendových dnech. Dílčím cílem bylo podrobněji analyzovat rozdíly v denním PK mezi pracovními a víkendovými dny u normostenických dětí a dětí s nadváhou/obezitou vzhledem k indikátorům životního stylu rodin, které jsou nejvýznamněji asociovány s dosažením denního PK u dětí.

METODIKA

Výběr účastníků a inkluzní kritéria studie

Účastníci studie byli vybráni pomocí dvoustupňového stratifikovaného výběru. V prvním stupni bylo vybráno devět ze 14 krajů České republiky s ohledem na jejich ekonomickou úroveň, po třech krajích z každé třetiny podle hrubého domácího produktu (6). Následně, ve druhém stupni výběru mateřských a základních škol, bylo respektováno rozložení obyvatelstva žijícího ve městech a na venkově (6). Celkem 296 rodin s předškolními dětmi a 1610 rodin s dětmi v mladším školním věku bylo vybráno a osloveno k účasti na výzkumu (tab. 1).

Tab. 1. Popisné charakteristiky reprezentativního vzorku českých rodin
Popisné charakteristiky reprezentativního vzorku českých rodin
%* – procento z počtu oslovených rodin, ZŠ – základní škola, n – počet, m – aritmetický průměr, SD – směrodatná odchylka, BMI – body mass index, % – nadváha/obezita, nadváha (resp. obezita) u dětí reprezentuje BMI od 85. do 97. (resp. > 97.) percentil v růstových grafech Světové zdravotnické organizace (6, 7), nadváha (resp. obezita) u rodičů představuje BMI od 25 kg/m2 do 29,9 kg/m2 (resp. > 30 kg/m2) (8)

Data od 30 rodin s předškolními dětmi a 391 rodin se školními dětmi, které zahájily výzkum, nebyla zahrnuta do finální analýzy z důvodu neúplnosti dat v rodinném záznamním archu (chybějící údaje o tělesné hmotnosti, výšce, věku nebo nekompletní záznam PK/ST) nebo nesplnění inkluzních kritérií (absence ve školní docházce více než 1 den nebo doba nošení pedometru kratší než 8 hodin denně) (tab. 1). Inkluzní kritéria vycházejí z doporučení předcházejících studií o vztahu PA mezi rodiči a dětmi u předškolních a školních dětí (2–4). Navíc, v souladu se studií Rowe et al. (10), nebyly hodnoty z úvodního dne osmidenního monitorování PA/ST zahrnuty do finální analýzy dat z důvodu navykání si nosit pedometr a z toho vyplývajícího možného zkreslení běžného chování účastníků.

Měření

Určování nadváhy/obezity a monitorování pohybové aktivity a doby „screen time“

V průběhu společné schůzky s rodiči oslovených dětí, pedagogickými pracovníky a vedoucími z každé z vybraných mateřských a základních škol byl podrobně vysvětlen obsah, průběh a cíl výzkumu. Všichni účastníci výzkumu byli seznámeni s používáním pedometru a zapisováním sledovaných hodnot do rodinného záznamního archu. Rodinný záznamní arch obsahoval tři části: první pro zaznamenání antropometrických údajů všech členů rodiny, druhou pro zapisování dat o PA (denní PK a účast v OVPA) a třetí pro uvádění doby ST.

Rodiče byli instruováni zaznamenat antropometrické údaje (data narození a pohlaví dětí, kalendářní věk matky a otce, tělesnou výšku (s přesností na 0,5 cm) a tělesnou hmotnost (s přesností na 0,5 kg)) do první části rodinného záznamního archu před zahájením 8denního monitorování PK/ST (2). Rodičům bylo vysvětleno jak doma měřit vlastní tělesnou výšku a hmotnost, stejně jako tělesnou výšku a hmotnost svých dětí. Měření tělesné výšky a hmotnosti dětí vlastními rodiči je dostatečně validní nástroj (ICC = 0,93–0,99, p < 0,001, při srovnání domácího a laboratorního měření (11)) pro následný výpočet BMI a určování jejich úrovně tělesné hmotnosti podle růstových grafů Světové zdravotnické organizace (7, 8).

PA všech účastníků výzkumu byla monitorována stejným typem pedometru Yamax Digiwalker SW-200 (Yamax Corporation, Tokyo, Japonsko) nošeného na pravém boku kontinuálně po dobu 8 dnů (2). Účastníci byli instruováni nosit pedometr během celého dne vyjma plavání, převlékání a činností související s osobní hygienou. Každé ráno po osobní hygieně rodiče vynulovali displeje krokoměru, připnuli je sobě a dětem na pravý bok a zapsali čas vynulování krokoměru do rodinného záznamního archu. Večer pak před činnostmi osobní hygieny pedometr odepnuli a spolu s dětmi zapsali čas a hodnoty PK do záznamního archu společně s uvedením účasti/neúčasti v OVPA. Denní PK představuje sumu PK od ranního nasazení pedometru po jeho sundání ve večerních hodinách. Monitorování každodenní, nelaboratorní PA pomocí pedometru je finančně nenáročnou a validní metodou postihování celkového množství denního PK za účelem skupinového klasifikování jedinců podle doporučení pro PA (2–4).

Doba sledování televize, videa, monitoru počítače či displeje tabletu/smartphone ve volném čase všech účastníků byla zaznamenávána každodenně večer do třetí části rodinného záznamního archu s přesností na 10 minut. Započítáván byl ST kontinuálně trvající minimálně 10 minut. Denní doba ST označuje souhrn doby sledování televize, videa, monitoru počítače či displeje tabletu/smartphone ve volném čase všech účastníků pro jejich zábavu (2–4). Zaznamenávání doby ST dětí svými rodiči do záznamního archu vykazuje přijatelnou 7–14denní spolehlivost (ICC = 0,78, p < 0,001) a vysokou pozitivní korelaci s přímým videozáznamem chování dětí (r = 0,84, p < 0,001) (2). Monitorování PA/ST probíhalo v jarních a podzimních měsících v letech 2013–2015.

Etika

Design studie včetně uplatněných měřících technik byl schválen Etickou komisí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci 25. března 2013 (ref. číslo 17/2013) pro rodiny s předškolními dětmi a 10. prosince 2014 (ref. číslo 57/2014) pro rodiny se školními dětmi. V informovaném souhlasu rodiče autorům projektu písemně potvrdili svoji dobrovolnou a bezplatnou účast na výzkumu. Každý účastník z řad rodičů a dětí, který dokončil celý výzkum, obdržel individuální zpětnou vazbu o vlastních výsledcích spolu s dalšími doporučeními k realizaci zdravotně prospěšné PA. Třídním učitelům a zástupcům vedení škol byly poskytnuty souhrnné výsledky za třídy a školy s možností grafického srovnání vybraných proměnných s celorepublikovým průměrem.

Statistická analýza dat

Statistické analýzy byly realizovány v prostředí software IBM v.22 (IBM Corp. Released 2013. Armonk, NY, USA). Rodinný záznamní arch byl vizuálně zkontrolován z hlediska úplnosti dat a výskytu chybných či extrémních hodnot. Hodnoty denního PK nižší než 1000 a vyšší než 30 000 byly nahrazeny těmito hraničními hodnotami v souladu s takto publikovaným doporučením (10). V případě, že záznam obsahoval platná data o PK/ST za 6 dnů (4 pracovní a 2 víkendové dny), byla hodnota pro chybějící den individuálně dopočítána jako aritmetický průměr z hodnot PK/ST za ostatní dny. Účastníci, jejichž záznam obsahoval data o PK/ST méně než v 6 dnech, nebyli do finální analýzy dat zařazeni.

Finální analýza dat byla provedena souhrnně za všechny školy dohromady, neboť klastrová analýza neodhalila indikátor pro shlukování proměnných PK a ST dle faktoru školy nebo ročního období. Základní popisné charakteristiky (M, SD a 95% konfidenční intervaly (95% CI)) proměnných PK a ST byly počítány zvlášť pro členy rodin s dětmi s nadváhou/obezitou a normostenickými dětmi a odděleně pro pracovní a víkendové dny. Doporučované hodnoty denního PK odpovídají současným publikovaným zahraničním i českým doporučením 11 500 PK za den pro předškolní děti (2, 3), 11 000/13 000 PK za den pro dívky/chlapce v mladším školním věku (2, 4, 12) a 10 000 PK za den pro rodiče předškoláků i školních dětí (2–4, 13). Hodnota nadměrného času ST byla v souladu se zahraničními i českými doporučeními (2–4, 14, 15) stanovena na > 1 hodinu ST denně pro předškoláky (2, 3, 13) a > 2 hodiny ST denně pro školní děti a rodiče (2, 4, 15).

Logistickou regresí (metoda enter) bylo zjišťováno, které z testovaných proměnných (úroveň denního PK rodičů, nadměrný ST rodičů a dětí, výše tělesné hmotnosti rodičů, aktivní účast rodičů/dětí v OVPA, a pohlaví a věková kategorie dětí) se vztahují k šanci dosažení doporučovaného denního PK u normostenických dětí a dětí s nadváhou/obezitou, zvlášť v pracovních dnech a ve víkendových dnech. Pro testování rozdílu mezi denním PK v pracovních a víkendových dnech u dětí klasifikovaných podle výše tělesné hmotnosti byl použit oboustranný t-test. Hladina statistické významnosti alfa byla stanovena na minimální hodnotu 0,05 pro všechny statistické analýzy.

VÝSLEDKY

Matčina PA odpovídající alespoň 10 000 krokům denně významně zvyšuje šanci dětí na dosažení doporučovaného denního PK bez ohledu na jejich pohlaví, věk a výši tělesné hmotnosti dětí, a typ dne (tab. 2).

Tab. 2. Koreláty dosažení doporučovaného denního PK u dětí v pracovních (A) a víkendových (B) dnech (kontrolováno pro výši tělesné hmotnosti rodičů a věk dětí)
Koreláty dosažení doporučovaného denního PK u dětí v pracovních (A) a víkendových (B) dnech (kontrolováno pro výši tělesné hmotnosti rodičů a věk dětí)


PK – počet kroků, %a – podíl dětí, které plní doporučovaný PK, OR – poměr šancí, 95% CI – konfidenční interval, ref. – referenční skupina, R2 – Nagelkerke koeficient determinace, logistický model metody Enter. Statistická významnost je vyznačena následovně: *p < 0,05, **p < 0,01, ***p < 0,001.

Pouze u dětí s normální hmotností se jejich aktivní účast v OVPA významně podílí na zvýšení šance dosažení doporučovaného denního PK v pracovních i víkendových dnech. Aktivní účast matek v OVPA není významně asociována s šancí dosažení doporučovaného denního PK u jejich dětí, avšak u otců dokonce jejich aktivní účast v OVPA významně snižuje šanci dosažení doporučovaného denního PK u dětí (u dětí s nadváhou/obezitou: ORpracovní dny = 0,24, p < 0,05, u normostenických dětí: ORvíkendové dny = 0,41, p < 0,01) (tab. 2). Nadměrný ST dětí významně snižuje jejich šanci splnění doporučovaného denního PK v pracovních dnech, zatímco nadměrný ST rodičů je významně asociován s nižší šancí dosažení doporučovaného denního PK u dětí s nadváhou/obezitou ve víkendových dnech. Pohlaví ani věková kategorie dítěte neovlivňuje jejich šanci dosažení doporučovaného denního PK v pracovních či víkendových dnech (tab. 2).

Nejvýraznějšími proměnnými z analyzovaných korelátů dosažení denního doporučení PK dětí jsou vysoká úroveň PA matek (obr. 1) a aktivní účast dětí v OVPA (obr. 2). Hodnota denního PK u dětí, jejichž matky realizují alespoň 10 000 kroků denně, převyšuje ve víkendových dnech v průměru 12 000 kroků za den u neobézních dětí a 10 000 kroků za den u dětí s nadváhou/obezitou. V pracovních/školních dnech jsou tyto hodnoty ještě vyšší (v průměru více než 13 000/12 000 kroků za den u normostenických dětí/dětí s nadváhou nebo obezitou) (obr. 1). Rozdíl v průměrném denním PK mezi dětmi matek, které dosáhly alespoň 10 000 kroků denně a dětmi matek s nižší úrovní PA činí u normostenických dívek a chlapců více než 2000 kroků denně a u dětí s nadváhou/obezitou více než 1300 kroků denně.

Statistická významnost v denním počtu kroků mezi aktivně zapojenými a nezapojenými dětmi v organizované volnočasové PA v pracovních (resp. víkendových) dnech je vyznačena následovně: *p &lt; 0,01, **p &lt; 0,001.
Obr. 1. Statistická významnost v denním počtu kroků mezi aktivně zapojenými a nezapojenými dětmi v organizované volnočasové PA v pracovních (resp. víkendových) dnech je vyznačena následovně: *p < 0,01, **p < 0,001.

Průměrný počet jednotek v organizované volnočasové PA 
PA – pohybové aktivity. Statistická významnost rozdílu počtu kroků mezi aktivně zapojenými a nezapojenými dětmi v organizované volnočasové PA v pracovních (resp. víkendových) dnech je vyznačena následovně: *p &lt; 0,01, **p &lt; 0,001.
Obr. 2. Průměrný počet jednotek v organizované volnočasové PA PA – pohybové aktivity. Statistická významnost rozdílu počtu kroků mezi aktivně zapojenými a nezapojenými dětmi v organizované volnočasové PA v pracovních (resp. víkendových) dnech je vyznačena následovně: *p < 0,01, **p < 0,001.

Obdobně jako vysoká úroveň PA matek, tak i vlastní účast dětí v OVPA výrazně zvyšuje jejich šanci dosažení 11 500 PK/den pro předškoláky a 11 000/13 000 PK/den pro dívky/hochy mladšího školního věku. Průměrný denní počet kroků dětí, které v pracovních dnech absolvují v průměru 2 až 3 jednotky OVPA za týden převyšuje 12 000 kroků u dětí s nadváhou/obezitou a 13 000 kroků u normostenických dětí. Průměrný rozdíl v denním PK ve školních dnech mezi dětmi aktivně zapojenými a nezapojenými do v OVPA činil 1600–1800 kroků bez ohledu na věk a pohlaví dětí.

DISKUZE

Navzdory množství studií potvrzujících vliv rodičů na PA svých dětí (2, 3, 4) prostřednictvím mechanismů motivace, materiální podpory, vlastní angažovanosti či přímé spoluúčasti, stále nebylo dostatečně vysvětleno, které ukazatele životního stylu rodin napomáhají dětem dosáhnout doporučovaných hodnot denního PK. Přes vysokou četnost studií odhalujících vztahy mezi PA rodičů a jejich dětí (2–4), klasifikovaných podle věku, pohlaví a socioekonomického statusu rodin, jsou tyto vztahy zřídkavě analyzovány s ohledem na typ dne a ojediněle vzhledem k výši tělesné hmotnosti dětí (5).

Z analýzy indikátorů životního stylu 185 rodin s předškolními dětmi a 649 rodin se školními dětmi jasně vyplývá, že vysoká úroveň PA matek je výrazně asociovaná s dosažením denního doporučovaného PK ve školních i víkendových dnech bez ohledu na jejich pohlaví, věk i výši tělesné hmotnosti (5). Vyšší úroveň PA otců je také pozitivně asociovaná s dosažením doporučovaného denního množství PK u dětí, avšak pouze u dětí s normální tělesnou hmotností v pracovních dnech je tato asociace významná. Naopak, nadměrný ST rodičů dětí s nadváhou/obezitou výrazně snižuje jejich šanci dosažení doporučovaného PK ve víkendových dnech. Svorně u normostenických dětí i dětí s nadváhou nebo obezitou vyšší hodnoty R2 Nagelkerke koeficientů determinace o víkendových dnech než ve dnech pracovních poukazují na těsnější vztahy indikátorů životního stylu rodin ve vztahu k dosažení doporučovaného PK dětí ve víkendových dnech než ve dnech pracovních. Vzhledem k vzájemné provázanosti PA/ST indikátorů rodin s dětmi s nadváhou/obezitou představují víkendové dny vhodný prostor pro rodinné programy zaměřené na zvýšení PA všech jejich členů. Přičemž zahraniční studie (12) upozorňuje, že dostatečný PK, který při stávajících stravovacích návycích povede k prokazatelné redukci nadměrné tělesné hmotnosti u 6–12letých dětí, představuje 12 000 kroků za den pro dívky a 15 000 kroků za den pro chlapce (12).

Celkový „příspěvek“ PK za aktivní účast dětí s nadváhou/obezitou v OVPA včetně dopravy a přesunů činí cca 8000–9000 kroků za školní dny a cca 700 kroků za víkendové dny ve srovnání s dětmi s nadváhou/obezitou, které nejsou do OVPA zapojeni. Příspěvek PK u dětí s nadváhou/obezitou jejichž matky dosáhnou alespoň 10 000 kroků za den je v pracovních dnech cca 9600 kroků a víkendech 2700 kroků ve srovnání s dětmi s nadváhou/obezitou matek, které nedosáhnou na denní doporučovanou úroveň PA. Průměrně 2 až 3 jednotky OVPA dětí spolu s 2 jednotkami školní tělesné výchovy poskytují dostatečný prostor pro naplnění denního doporučovaného PK v pracovních dnech. Avšak ve víkendových dnech zvláště u dětí s nadváhou/obezitou jejich denní PK zaostává za doporučovanými hodnotami. Vzhledem k příznivým klimatickým podmínkám jarních a podzimních měsíců monitorování PA/ST (2) považujeme toto zjištění za zneklidňující, neboť jednou z inkluzních podmínek zařazení dětí do finální analýzy bylo absolvování školního vyučování (zahrnujícího jednotky tělesné výchovy) a minimální 8hodinová doba nošení pedometru. U jedinců neabsolvujících celý program školního vyučování či s kratší dobou monitorování celodenní PA/ST se lze oprávněně domnívat, že denní PK bude nižší než u dětí absolvujících celý školní program.

Síla a limity studie

Síla studie

Silnými stránkami této tříkohortové studie je reprezentativnost souboru spolu se zapojením všech rodinných příslušníků s dětmi předškolního a mladšího školního věku a současné monitorování PK a ST jako zástupců pohybového a sedavého chování účastníků. Nadto, na rozdíl od obdobných zahraničních studií, prezentovaná tříkohortová studie obsahuje přísnější inkluzní kritéria (monitorování PA a ST minimálně ve 4 pracovních a 2 víkendových dnech po dobu nejméně 8 hodin denně), která umožňují přesnější srovnávání denního PK a doby ST mezi pracovními a víkendovými dny a odhalení proměnných zvyšujících šanci dosažení denního doporučovaného PK u dětí. Další silnou stránkou studie je doplňující informace o účasti v OVPA, která umožňuje zohlednit roli tohoto indikátoru životního stylu při dosahování denního doporučovaného PK.

Limity studie

Závěry jakékoliv studie však musí být formulovány s ohledem na metodologická omezení. Ačkoliv je rodičovské zaznamenávání PK a doby ST svých dětí považováno za platné a spolehlivé pro posouzení úrovní PA a sedavého chování, vždy existuje možnost zkreslení díky sociální žádostivosti. Rodičům, učitelům a pedagogickým pracovníkům škol a dětem však nebylo před zahájením ani v průběhu monitorování sděleno, jaká jsou doporučení denního PK a ST. Navíc data z prvního dne 8denního monitorování byla vyloučena z finální analýzy dat z důvodu možného zkreslení běžného chování účastníků vlivem novosti nošení pedometru. PA byla monitorována pomocí pedometrů, které na rozdíl od dražších akcelerometrů neumožňují postihovat její typ a intenzitu, což může podhodnocovat skutečně realizovanou PA zvláště v rámci OVPA. Nicméně pedometry jsou doporučovány jako levné, neomezující a objektivní (platné, spolehlivé a nereaktivní) monitory pro určování celkového množství denního PK za účelem skupinového klasifikování jedinců podle PA orientovaných doporučení (2–4). Průřezový design studie neumožňuje zjistit kauzalitu ve vztahu PA rodič-dítě, navzdory odhalené statistické významnosti. Vzhledem k věku dětí a opoře o teorie chování (1, 2) je však pravděpodobnější, že chování rodičů ovlivňuje chování dětí než naopak.

ZÁVĚRY

Výsledky prezentované studie souhrnně podtrhují rozdílnost ve vztazích mezi PA rodičů a jejich dětí s odlišnou výši tělesné hmotnosti a poukazují na význam, jaký má aktivní životní styl matek na PA jejich dětí, obzvláště ve víkendových dnech. Vysoká úroveň PA matek významně napomáhá dětem, bez ohledu na jejich úroveň tělesné hmotnosti, dosáhnout denního PK. Naopak nadměrný „screen time“ u rodičů dětí s nadváhou/obezitou významně snižuje jejich šanci dosažení doporučovaného PK ve víkendových dnech. Zatímco aktivní účast rodičů v OVPA nezvyšuje šanci jejich dětí v dosažení denního doporučovaného PK, tak samotná aktivní účast dětí s normální tělesnou hmotností v OVPA zdvojnásobuje, až ztrojnásobuje jejich šanci dosažení doporučovaného množství denní PA v pracovních i víkendových dnech. Aktivní účast dětí s nadváhou/obezitou v OVPA nezvyšuje významně jejich šanci dosažení denního PK. Programy na podporu PA dětí s nadváhou/obezitou se nemohou spoléhat výlučně na aktivní účast dětí v OVPA, ale měly by zahrnovat i zapojení rodičů zejména o víkendových dnech. Víkendové dny poskytují vhodný prostor pro realizaci rodinných programů zaměřených na zvýšení PA všech jejich členů. Zapojování všech členů rodin do atraktivních a finančně dostupných programů podporujících aktivní trávení volného času rodin je slibnou součástí strategií pro zvyšování PA a formování jejich aktivního životního stylu.

Práce byla podpořena z grantu s registračním číslem 16-14620S.

Studie byla schválená Etickou komisí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci 25. března 2013 (ref. číslo 17/2013) pro rodiny s předškolními dětmi a 10. prosince 2014 (ref. číslo 57/2014) pro rodiny se školními dětmi.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRo KORESPONDENCI:

doc. Mgr. Erik Sigmund, Ph.D.

Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta tělesné kultury, Institut aktivního životního stylu

třída Míru 117, 771 11 Olomouc

e-mail: erik.sigmund@upol.cz


Zdroje

2. Sigmund E, Sigmundová D. Parent-child physical activity, sedentary behaviour, and obesity. Olomouc: Palacký University 2017.

3. Sigmundová D, Sigmund E, Vokáčová J, Kopčáková J. Parent-child associations in pedometer-determined physical activity and sedentary behaviour on weekdays and weekends in random samples of families in the Czech Republic. Int J Environ Res Public Health 2014, 11(7): 7163–7181.

4. Sigmund E, Baďura P, Vokáčová J, Sigmundová D. Matčina obezita a nadměrné sledování televize výrazně zvyšují šanci nadváhy/obezity u předškoláků. Prakt. Lék. 2016, 96(6): 255–260.

5. Karppanen AK, Ahonen SM, Tammelin T, et al. Physical activity and fitness in 8-year-old overweight and normal weight children and their parents. Int J Circumpolar Health 2012, 71(17621): 1–10.

6. Ritschelová I, Boušková M, Hrbek J, a kol. Statistická ročenka České republiky 2012. Praha: Scientia 2012.

7. De Onis M, Onyango AW, Borghi E, et al. Development of a WHO growth reference for school-aged children and adolescents. Bull World Health Organization 2007, 85(9): 660–667.

8. World Health Organization. Growth reference data for 5-19-years. WHO Reference 2007 [online]. Dostupné z: http://www.who.int/growthref/en/ [cit. 2017-1-29].

9. World Health Organization. Obesity and overweight. Fact sheet N°311 (Updated January 2015) [online]. Dostupné z: http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs311/en/ [cit. 2017-1-29].

10. Rowe DA, Mahar MT, Raedeke TD, Lore J. Measuring physical activity in children, with pedometers: Reliability, reactivity, and repleacement of missing data. Pediatr Exerc Sci 2004, 16(4): 343–354.

11. Chan NPT, Choi KC, Nelson EAS, et al. Self-reported body weight and height: An assessment tool for identifying children with overweight/obesity status and cardiometabolic risk factors clustering. Matern Child Health J 2013, 17(2): 282–291.

12. Tudor-Locke C, Craig C, Beets MW, et al. How many steps/day are enough? for children and adolescents. Int J Behav Nutr Phys Act 2011, 28(8): 1–14.

13. Tudor-Locke C, Craig C, Brown W, et al. How many steps/day are enough? for adults. Int J Behav Nutr Phys Act 2011, 28(8): 1–17.

14. Department of Health and Aging (DoHA). Get up and grow: healthy eating and physical activity for early childhood. Physical activity guidelines for 0-5 year olds. Dostupné z: https://www.healthykids.nsw.gov.au/parents-carers/physical-activity-under-5s/0-5-physical-activity-recommendations.aspx [cit. 2018-03-06].

15. Tremblay MS, Colley RC, Saunders TJ, et al. Physiological and health implications of a sedentary lifestyle. Appl Physiol Nutr Metab 2010, 35(6): 725–740.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 2

2018 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se