EAACI 2022: Co říkají aktuální poznatky o vlivu biodiverzity a zeleně na vznik alergií?

Ovlivňují zeleň a vodní plochy v našem bezprostředním okolí – například v sousedství – výskyt alergií a atopie? Na to hledala odpověď dr. Inês Paciênciová z Ouluské univerzity v rámci jednoho ze sympozií zahrnutých do odborného programu červencového pražského kongresu Evropské akademie alergologie a klinické imunologie (EAACI).  

Hypotéza o biodiverzitě

Koncept „Jedno zdraví“ (One Health) je založen na předpokladu existence propojení mezi lidmi, zvířaty, rostlinami a prostředím a jeho podstatou je kontakt s přírodou v prevenci nebo léčbě alergií. Vychází z hypotézy o biodiverzitě, podle níž kontakt s přírodou, tedy i s vnější mikrobiotou z půdy, vody, rostlin a zvířat, obohacuje lidský mikrobiom, podporuje imunitní rovnováhu a chrání před alergií a zánětlivými onemocněními.1

Ztráta imunoprotektivních faktorů odvozených od přírody představuje nový druh zdravotního rizika, který byl až donedávna špatně přijímán. Uvedená změna paradigmatu již nicméně byla zahrnuta do Finského programu pro alergie (2008–2018), který zdůraznil toleranci namísto vyhýbání se alergenům, a první výsledky se jeví slibné – zátěž způsobená alergiemi se začala snižovat.1

Jedno zdraví lidí, zvířat i rostlin

Paliová-Schöllová et al. v této souvislosti zdůrazňují úsilí o multioborovou spolupráci – na úrovni lokální, národní a globální – k dosažení optimálního zdraví pro lidi, zvířata a životní prostředí, takzvané triády „Jednoho zdraví“, a vycházejí z premisy, že lidé, zvířata a rostliny jsou společně vystaveni globálním hrozbám a změnám klimatu.2

Zmíněný koncept počítá s existencí 3 typů prostorů (spaces) – zelených a modrých, které zahrnují stromy, rostliny, zvířata, makro- a mikrodiverzitu, a šedých, do nichž spadají znečištění (prostředí), klimatické změny, urbanizace, doprava, industrializace. Labib et al. na základě svých poznatků navrhují sadu doporučení pro standardizované protokoly a metody pro posuzování dopadu zelených a modrých prostorů na zdraví.3

Co o vlivu vegetace říkají studie?

Studie zahrnující soubor 92 dětí ve věku 6–8 let (6 kohort) a 10–12 let (5 kohort) ze Švédska, Austrálie, Nizozemska, Kanady a Německa ukázala, že ačkoliv se má za to, že zeleň v obydlených místech je u dětí spojená s alergickou rýmou a zvýšením citlivosti (senzitizací) na vzdušné alergeny, tento efekt se liší podle lokality.4 Na velké novozélandské kohortě bylo pro změnu doloženo, že diverzita vegetace chrání před vznikem astmatu v dětství.5 Ze studie analyzující data 1251 školáků ve věku 8–12 let z horských údolí Rakouska a Itálie potom vyplývá, že při menší přirozenosti prostředí může být u dětí pravděpodobnější vznik alergické rýmy a astmatu.6 Naproti tomu v australské studii byla zvýšená expozice zeleni v prvním roce života asociována se zvýšeným rizikem potravinové alergie – to bylo vysvětleno možnou korelací s vyššími hladinami pylů v ovzduší, což může posunovat imunitní odpověď směrem k alergickému fenotypu podmíněnému TH2 lymfocyty.7

Důležitost rozmanitosti

Dr. Paciênciová uvedla i výsledky práce svého týmu, který v dětské studijní populaci zjistil, že vysoká rozmanitost využití souše (high land use diversity) může mít protektivní efekt v případě těžkého dýchání, respektive sípání (wheezing) v posledních 12 měsících. Se spoluautory dospěla k závěrům vyzdvihujícím spojitost mezi smíšeným využitím souše (land use mix) a respiračními symptomy u dětí, což naznačuje, že z hlediska veřejného zdraví by tyto úvahy měly být zahrnuty do rozhodování o využití souše (land use decision making).8

10. rok věku jako „okno expozice“

Výsledky jiné studie, kterou přednášející provedla se svými spolupracovníky na souboru 730 dětí z kohorty Generation XXI žijících od narození v metropolitní oblasti Porta, upozornily na „okno expozice“ (window of exposure) „zeleným a modrým prostorům“ – věk 10 let byl klíčový pro rozvoj alergické senzitizace. Ti, kteří ve věku 10 let bydleli ve čtvrtích více obklopených vegetací (měřeno dle hodnot rezidenčního vegetačního indexu dle normalizovaných rozdílů [NDVI]) nebo byli celoživotně exponováni vyšší míře zeleně, měli nižší riziko alergické senzitizace (poměr rizik [HR] 0,095, resp. HR 0,539). Výsledky tak podporují roli expozice zeleni při prevenci alergické senzitizace u dětí jak z dlouhodobého hlediska, tak zejména v pozdějším dětství. Napříč životy dětí nebyla zjištěna významná asociace mezi expozicí modrým prostorům (vodní plochy) a alergickou senzitizací.9

Na zeleni u škol záleží

Přednášející a její kolegové se zaměřili také na mechanismus účinků přírodního prostředí na alergii a astma. Z dat získaných od 701 dětí z 20 základních škol vyplynulo, že prostředí kolem školy má vliv na plicní funkce jejích žáků – zeleň kolem školy byla spojena s lepší plicní funkcí dle spirometrických měření (vyšší hodnoty plicních objemů FVC, FEV1,
FEF25–75) oproti situacím, kdy byla škola obklopena zástavbou. Tento efekt může být podle poznatků autorů částečně zprostředkovaný autonomním nervovým systémem.10

   

Eva Srbová
redakce proLékaře.cz

   

Reference:
1. Haahtela T. A biodiversity hypothesis. Allergy 2019; 74 (8): 1445–1456, doi: 10.1111/all.13763.
2. Pali-Schöll I., Roth-Walter F., Jensen-Jarolim E. One Health in allergology: a concept that connects humans, animals, plants, and the environment. Allergy 2021; 76 (8): 2630–2633, doi: 10.1111/all.14804.
3. Labib S. M., Lindley S., Huck J. J. Spatial dimensions of the influence of urban green-blue spaces on human health: a systematic review. Environ Res 2020; 180: 108869, doi: 10.1016/j.envres.2019.108869.
4. Fuertes E., Markevych I., Bowatte G. et al. Residential greenness is differentially associated with childhood allergic rhinitis and aeroallergen sensitization in seven birth cohorts. Allergy 2016; 71 (10): 1461–1471, doi: 10.1111/all.12915.
5. Donovan G. H., Gatziolis D., Longley I., Douwes J. et al. Vegetation diversity protects against childhood asthma: results from a large New Zealand birth cohort. Nat Plants 2018; 4 (6): 358–364, doi: 10.1038/s41477-018-0151-8.
6. Dzhambov A. M., Lercher P., Rüdisser J. et al. Allergic symptoms in association with naturalness, greenness, and greyness: a cross-sectional study in schoolchildren in the Alps. Environ Res 2021; 198: 110456, doi: 10.1016/j.envres.2020.110456.
7. Peters R. L., Sutherland D., Dharmage S. C. et al. The association between environmental greenness and the risk of food allergy: a population-based study in Melbourne, Australia. Pediatr Allergy Immunol 2022; 33 (2): e13749, doi: 10.1111/pai.13749.
8. Paciência I., Moreira A., Cavaleiro Rufo J. et al. Association between land use mix and respiratory symptoms and asthma in children from the Generation XXI birth cohort. J Urban Health 2022; 99 (2): 218–230, doi: 10.1007/s11524-021-00604-4.
9. Paciência I., Moreira A., Moreira C. et al. Neighbourhood green and blue spaces and allergic sensitization in children: a longitudinal study based on repeated measures from the Generation XXI cohort. Sci Total Environ 2021; 772: 145394, doi: 10.1016/j.scitotenv.2021.145394.
10. Paciência I., Rufo J. C., Silva D. et al. School environment associates with lung function and autonomic nervous system activity in children: a cross-sectional study. Sci Rep 2019; 9 (1): 15156, doi: 10.1016/j.scitotenv.2021.145394.
11. Paciência I. Green and blue spaces in the neighborhood – influences on atopy and allergy? Sympozium Environmental influences on allergy and asthma development. EAACI 2022, Praha, 1.−3. 7. 2022.

Partner
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se