ASH 2020: Výzkum v hematologii pokročil i v „době covidové“

V roce 2020 do medicínského výzkumu na celém světě tvrdě zasáhla pandemie COVID-19. Týká se to samozřejmě i hematologie. Jak nicméně ukázalo virtuální výroční setkání Americké hematologické společnosti (ASH), ani letos vědci v tomto oboru neustali ve svém úsilí a ve svých prezentacích nabídli zajímavé novinky a vzrušující poznatky napříč širokým spektrem témat.

Červené krvinky: přerod v distributory léků i vývoj náhražek

Velmi zajímavá byla například sdělení týkající se výzkumu využití erytrocytů k účelům, které se naprosto vymykají jejich přirozené funkci, mimo jiné pro distribuci léčiv. O strategiích, jimiž by se červené krvinky přetvořily v dodavatele léků pro diagnostické i terapeutické indikace, informoval prof. Vladimir Muzykantov z Pensylvánské univerzity. Testuje se využití pórů na buněčném povrchu, genetických modifikací prekurzorů erytrocytů i připojení potřebné látky k erytrocytu.

Vědci se věnují rovněž vývoji hemoglobinových kyslíkových nosičů (HBOCs – hemoglobin-based oxygen carriers) coby náhrady pro případ nedostatku dárcovské krve. Doc. Leticia Hosta-Rigauová z Dánské technické univerzity v Lyngby přiblížila dosavadní poznatky z vývoje a výzkumu nanočástic naplněných hemoglobinem jakožto nového typu HBOC. Klíčové výzvy v současnosti představují vysoké zatížení HBOC kyslíkem, zajištění dostatečně dlouhé doby cirkulace a pochopitelně účinné reverzibilní navazování a uvolňování kyslíku.

Nové přístupy při dysfunkci destiček nebo megakaryocytů

Celá sekce přednášek se zabývala molekulárním základem dysfunkce krevních destiček či megakaryocytů a nejmodernějšími postupy při získávání nových poznatků v této oblasti.

Prof. Kathleen Fresonová z Katolické univerzity v Lovani zdůraznila hodnotu sekvenování nové generace (NGS), dr. Bethan Psailaová z Oxfordské univerzity hovořila o aplikaci vícečetných „omikových“ (multi-omic) přístupů ke studiu normální a aberantní diferenciace megakaryocytů (sady analyzovaných dat jsou získávány z genomu, proteomu, epigenomu, metabolomu apod.) a o změnách v megakaryopoeze během vývoje.

Blok pojednával i o využití moderních přístupů k identifikaci specifických subpopulací megakaryocytů, jež mají odlišné signatury, např. metabolické a zánětlivé, i k zacílení maligních megakaryocytů.

Genová editace jako pomocník v léčbě srpkovité anémie a beta-talasémie?

Dr. Haydar Frangoul z TriStar Centennial Medical Center v Nashville spolu se svými kolegy zjistil ve dvou malých multicentrických studiích, prvních svého druhu provedených u člověka, že genová editace, jejímž výsledkem je upregulace produkce fetálního hemoglobinu (HbF), může pomoci pacientům s beta-talasémií závislou na transfuzi nebo těžkou srpkovitou anémií (SCD). V rámci kongresu ASH prezentovali dosud získaná data o bezpečnosti a účinnosti použitého postupu ze studií CLIMB THAL-111 (NCT03655678) se 7 pacienty s beta-talasémií a CLIMB SCD-121 (NCT03745287) se 3 nemocnými s SCD. Zařazení pacienti byli sledováni aspoň 3 měsíce.

Potenciálně kurativní hladiny HbF v erytrocytech vědci navodili genovou editací hematopoetických kmenových a progenitorových buněk (HSPCs), konkrétně použili platformu založenou na systému CRISPR/Cas9. Z dosavadních výsledků tým vyhodnotil, že použitý postup může vést k významnému zlepšení u pacientů jak s beta-talasémií závislou na transfuzi, tak s těžkou SCD.

Aktuálně z farmakoterapie

Hovořilo se pochopitelně i o farmakologických možnostech léčby nejrůznějších hematologických chorob. Z nich vybíráme alespoň 2 podnětná sdělení:

V multicentrické randomizované otevřené kontrolované studii FLIGHT, která se zabývala 1. linií léčby imunitní trombocytopenie (ITP), byly pozorovány lepší výsledky ve skupině, která společně s kortikosteroidy (současným standardem péče) užívala také mykofenolát mofetil.

Velmi zajímavé informace zazněly v přednášce, která se věnovala výhodám fixní doby trvání léčby chronické lymfocytární leukémie (CLL). Upozornila na 2 studie, jichž se účastnili pacienti s CLL a užívali kombinovanou terapii obsahující venetoklax, ovšem v jedné šlo o 1. linii léčby a v druhé o léčbu nemocných s relabující či refrakterní CLL. V obou studiích léčba trvala přesně stanovenou dobu a obě demonstrovaly výhody tohoto přístupu. Tomuto tématu se budeme brzy věnovat v samostatném článku.

Eva Srbová
redakce proLékaře.cz

Zdroje:
1. Padmanabhan A. Novel blood therapeutics: the versatility of RBCs and the molecules that may replace them. ASH News Daily, 2020 Dec 4. Dostupné na: www.ashnewsdaily.org/novel-blood-therapeutics-the-versatility-of-rbcs-and-the-molecules-that-may-replace-them
2. Padmanabhan A. When platelets go bad: „bloody“ powerful tools to figure out the cause. ASH News Daily, 2020 Dec 6. Dostupné na: www.ashnewsdaily.org/when-platelets-go-bad-bloody-powerful-tools-to-figure-out-the-cause
3. Padmanabhan A. CRISPeR stem cells that make more hemoglobin F: potential cure for sickle cell disease and thalassemia? ASH News Daily, 2020 Dec 7. Dostupné na: www.ashnewsdaily.org/crisper-stem-cells-that-make-more-hemoglobin-f
4. Cornell R. F. Exploring outcomes with fixed-duration treatment in CLL and new evidence in first-line AML: pivotal clinical trial data that supports treatment decisions and patient care. The 62nd ASH Annual Meeting and Exposition, 2020 Dec 7.

Partner logo_Abbvie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se