Novinky v léčbě alergické rýmy

27. 4. 2022

Alergickou rýmou (AR), která negativně ovlivňuje kvalitu každodenního života, trpí dle literárních zdrojů 17–28,5 % Evropanů. Níže shrnujeme nová doporučení ARIA (Alergic Rhinitis and its Impact on Asthma) z roku 2019 týkající se léčby tohoto onemocnění a upozorňujeme na novou terapeutickou možnost, kterou nabízí fixní kombinace momethason-furoátu s olopatadin-hydrochloridem.

Úvod

Alergická rýma se projevuje vodnatou sekrecí a svěděním nosu, kýcháním a nosní obstrukcí. Často ji doprovázejí oční příznaky, tj. alergická konjunktivitida. Cílem léčby je nejen zlepšení kvality života, ale i prevence komplikací, jakými jsou sinusitida nebo otitis media. Alergická rýma je navíc rizikovým faktorem rozvoje asthma bronchiale, které je diagnostikováno u 15–38 % pacientů s AR. Současně platí, že jí trpí více než 85 % astmatiků.

Hodnocení intenzity příznaků

Dle posledních doporučení by měla léčba alergické rýmy vycházet z hodnocení tíže symptomů na vizuální analogové škále, kde 0 = žádné a 10 = velmi těžké příznaky. Léky první volby jsou perorální H1-antihistaminika 2. generace, nazální kortikosteroidy (KS) nebo kombinace nazálních KS a H1-antihistaminik. U pacientů s perzistující AR a VAS > 5 jsou první volbou nazální KS nebo jejich kombinace s nazálními H1-antihistaminiky.

V případě intermitentní AR, pokud nepřetrvává expozice příčinnému alergenu, je možné léčbu deeskalovat nebo přerušit. V případě perzistující AR a pokračující expozice lze v léčbě pokračovat nebo ji eskalovat. Zhodnocení účinnosti dle VAS by mělo být provedeno do 3. dne. Při VAS > 5 může být terapie eskalována na nazální KS nebo jejich kombinaci s nazálními H1-antihistaminiky. Do 7. dne by poté mělo proběhnout přehodnocení její účinnosti.

Doporučení vychází mimo jiné z těchto výsledků studií:

  • Účinnost perorálních H1-antihistaminik je nižší než nazálních KS, velká část pacientů však preferuje medikaci per os.
  • Účinnost nazálních H1-antihistaminik je nižší než nazálních KS.
  • Nástup účinku nazálních H1-antihistaminik trvá řádově minuty, nazálních KS hodiny až dny.
  • Kombinace nazálních KS s perorálními H1-antihistaminiky nemá synergický účinek.
  • Kombinace nazálních KS a H1-antihistaminik je u pacientů se středně těžkou až těžkou AR účinnější než KS v monoterapii.
  • Nástup účinku nazálních KS v kombinaci s nazálními H1-antihistaminiky trvá řádově minuty.
  • Antagonisté leukotrienů jsou méně účinní než nazální KS.

Aktuálně užívané skupiny léčiv

Perorální H1-antihistaminika 2. generace nemají na rozdíl od zástupců 1. generace sedativní účinek. Výhodou je také jejich nízká toxicita. Zmírňují vodnatou sekreci z nosu, svědění nosu i kýchání. Mezi konkrétní zástupce této skupiny patří desloratadin, loratadin, levocetirizin, cetirizin, fexofenadin, bilastin a rupatadin. Mezi lokálně aplikovaná antihistaminika (ve formě nosních sprejů a očních kapek) bez systémových účinků patří azelastin, levokabastin, olopatadin a emedastin.

Nazální KS mají protizánětlivé účinky s minimem nežádoucích účinků. Potlačující slizniční edém (tj. nosní obstrukci) i vodnatou sekreci z nosu. Zahrnují beklomethason, budesonid, flutikason-propionát, flutikason-furoát a momethason-furoát.

Fixní kombinaci nazálního KS s protizánětlivým efektem a H1-antihistaminika s rychlým nástupem účinku představuje flutikason-propionát + azelastin-hydrochlorid. Tato kombinace je vhodná k léčbě intermitentní i perzistující AR, a to jako modalita 1. volby i v rámci eskalace léčby.

Nově dostupnou fixní kombinací je momethason-furoát + olopatadin-hydrochlorid. Účinnost a bezpečnost u dospělých a dospívajících starších 12 let byla ověřena v několika randomizovaných dvojitě zaslepených kontrolovaných klinických studiích u intermitentní i perzistující alergické rýmy v porovnání s placebem a s jednotlivými složkami přípravku v monoterapii. Při intranazální aplikaci tato fixní kombinace snižuje výtok z nosu, svědění a kýchání a eliminuje oční příznaky, a to při dobré bezpečnosti a snášenlivosti léčby. Nástup účinku lze očekávat do 15 minut

(mafi)

Zdroj: Lipiec A., Jurkiewicz D. A new therapeutic option in the management of allergic rhinitis. Otolaryngol Pol 2021 Nov 2; 75 (5): 1–5, doi: 10.5604/3001.0015.4556.



Štítky
Alergologie a imunologie Otorinolaryngologie Praktické lékařství pro dospělé
Partner sekce
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se