Při detoxikačních programech jedinců závislých na opiátech se užívají různé farmakologické přístupy. Nicméně většina jedinců závislých na heroinu po takovýchto programech relabuje.
Při detoxikačních programech jedinců závislých na opiátech se užívají různé farmakologické přístupy. Nicméně většina jedinců závislých na heroinu po takovýchto programech relabuje. Některé studie naznačují, že řada nepříjemných symptomů, které se objevují při detoxikaci, je spíše psychologická.
Skupina italských vědců se pokusila porovnat účinnost jakékoliv farmakologické intervence kombinované s psychosociální podporou oproti samotné farmakologické léčbě a to, jak mohou různé přístupy pomoci pacientům závislým na opiátech dokončit plánovanou léčbu, snížit používání návykových látek a zlepšit zdravotní i sociální stav. Autoři porovnali různé randomizované kontrolované studie, které vyhledali v databázích Cochrane Drugs and Alcohol Group trials register (červen 2011), Cochrane Central Register of Controlled Trials (CENTRAL – The Cochrane Library Issue 6, 2011), PUBMED (v letech 1996 až 2011); EMBASE (leden1980 až červen 2011); CINAHL (leden 2003 až červen 2008); PsycINFO (1985 až duben 2003) a v rešerších publikovaných studií. Studie se musely zaměřovat na jakékoliv spojení psychosociální a farmakologické podpory užité při detoxikaci u jedinců závislých na opiátech. Ve studiích nesměli být zahrnuti pacienti mladší 18 let a těhotné ženy.
Stanovená kritéria splnilo 11 studií s 1 592 účastníky. Ve studiích bylo užito pět rozdílných psychosociálních intervencí a dva farmakologické přístupy (metadon versus buprenorfin). Spojení jakéhokoliv psychosociálního a jakéhokoliv farmakologického přístupu ukázalo ve srovnání se samotným farmakologickým přístupem významné snížení míry vypadnutí z léčby – RR 0,71 (95% CI 0,59–0,85), dále snížení užívání opiátů v průběhu léčby – RR 0,82 (0,71–0,93) i v následném sledování – RR 0,66 (0,53–0,82) a absencí v centru při léčebném programu – RR 0,48 (0,38–0,59). Navíc lze se současně dostupnými důkazy říci, že neexistují data, která by podporovala samostatný psychosociální přístup.
Psychosociální podpora nabízená navíc k farmakologické detoxikační léčbě je efektivní ve smyslu dokončení léčby, užívání opiátů, abstinence účastníků programů při následném sledování i ve smyslu docházení do léčebných center. Důkazy dané v této práci jsou jistě omezené z důvodů malého počtu účastníků studií, různorodosti hodnocení či nedostatku některých detailnějších informací. Nicméně zdá se potřebné využití přídatných psychosociálních přístupů, které by mohly pomoci ještě větší efektivitě detoxikačních programů.
(eza)
Zdroj: Amato L. et al.: Psychosocial and pharmacological treatments versus pharmacological treatments for opioid detoxification. Cochrane Database Syst Rev. 2011 Sep 7; (9): CD005031.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
