Udržovací léčba buprenorfinem a metadonem zachovává u osob závislých na heroinu imunitní funkce
Závislost na opiátech ovlivňuje mnoho fyziologických funkcí včetně těch imunitních. Zajímavé výsledky publikovala italská skupina vědců pod vedením profesorky Paoly Sacerdoti. Cílem jejich práce bylo prozkoumat funkce imunitního systému u pacientů závislých na heroinu, kteří podstoupili udržovací léčbu metadonem nebo buprenorfinem, a jejich výsledky porovnat s neléčenými jedinci závislými na heroinu a také se zdravými osobami.
Pacienti zařazení do studie byli rozděleni do čtyř skupin. Skupinu A tvořilo devět jedinců závislých na heroinu, kteří nadále užívali injekčně heroin. Skupiny B a C se skládaly ze 12 pacientů, kteří byli dříve závislí na heroinu a byli léčeni metadonem (průměrná dávka 58 ± 12,7 mg/den) nebo buprenorfinem (průměrná dávka 9,3 ± 2,3 mg/den) po dobu nejméně 6 měsíců. Skupinu D tvořilo 15 zdravých jedinců, kteří byli pohlavím a věkem srovnatelní se skupinami A, B a C.
U všech pacientů i zdravých kontrol byla vyhodnocována lymfoproliferace a produkce cytokinů periferními mononukleáry v buněčných kulturách. Jednalo se o cytokiny produkované Th1-lymfocyty (IL-2 a IFN-gamma) a Th2-lymfocyty (IL-4 a proinflammatorní cytokin TNF-alfa).
Fytohemaglutininem indukovaná lymfoproliferace byla nižší u neléčených osob závislých na heroinu než u zdravých kontrol, zatímco u pacientů léčených metadonem a buprenorfinem byly tyto funkce normální. Porušená rovnováha Th1/Th2, charakterizovaná nižšími hladinami IL-4, IFN-gamma a TNF-alfa, ale normálními hladinami IL-2, byla zjištěna u neléčených jedinců závislých na heroinu, kdežto u skupin léčených metadonem a buprenorfinem byla rovnováha Th1/Th2 dobře zachována.
Uvedená zjištění naznačují, že porušené funkce imunitního systému u pacientů závislých na heroinu lze kontrolovanou léčbou metadonem a buprenorfinem téměř zcela obnovit.
(mik)
Zdroj: Brain Behav Immun. 2008 May; 22 (4): 606–13.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
