Níže prezentovaná metaanalýza srovnávala efekt substituční terapie buprenorfinem a metadonem u těhotných uživatelek opiátů na výsledek gravidity a na projevy neonatálního abstinenčního syndromu (NAS) u dětí těchto žen.
Dle údajů recentních studií dosahuje incidence uživatelek drog v graviditě 5,4 %, 1–2 % z nich jsou závislé na opiátech. Řada těhotných dále příležitostně užívá farmaka obsahující opioidy. Závislost na opiátech představuje kontinuální cyklus intoxikací a fází s abstinenčními příznaky, obě dvě fáze poškozují nejen matku, ale i vyvíjející se plod. Během intoxikace opiáty je matka ohrožena respirační zástavou nebo aspirací s následnou fetální hypoxemií, acidózou a hrozícím potratem. Plod je také ohrožen dlouhodobou růstovou retardací.
Během abstinenčního syndromu pozorujeme u matek tachykardii, hypertenzi, zvracení a zvýšené metabolické nároky, což může mít za následek potrat plodu, předčasný odtok plodové vody, předčasný porod, abrupci placenty, preeklampsii aj. U těhotných uživatelek drog je rovněž zvýšená incidence vrozených vývojových vad plodů (např. atrioventrikulární kanál, syndrom hypoplazie levého srdce, spina bifida, gastroschíza).
Drogová závislost matek je spojena s rozvojem neonatálního abstinenčního syndromu (NAS) dětí v 55–94 %. Projevy NAS jsou závislé na typu drogy a postihují řadu systémů (CNS, GIT, cévní, respirační). Závažnost symptomů je určována skórováním dle Finneganové, hodnota skóre > 8 již vyžaduje medikamentózní léčbu NAS.
V obecné populaci je standardní léčbou drogové závislosti na opioidech nasazení metadonu a buprenorfinu. I když American College of Obstetricians and Gynecologists nedoporučuje farmakologickou odvykací terapii během gravidity, obě zmíněné substance je možno užít i u těhotných žen.
Cílem metaanalýzy publikované v roce 2016 v Annals of Pharmacotherapy bylo zdokumentovat a porovnat výsledky podávání metadonu a buprenorfinu u těhotných žen a jejich dětí. Data byla získaná z medicínských studií publikovaných v databázích PubMed (v letech 1966–2016) a Embase (v letech 1973–2016). Přednostně byly voleny klinické randomizované kontrolované studie a práce, které přímo srovnávaly efekt buprenorfinu a metadonu během gravidity; do závěrečného zpracování bylo finálně zařazeno 5 klinických studií.
Při zpracování údajů bylo zjištěno, že při podávání buprenorfinu matkám byl výskyt neonatálního abstinenčního syndromu signifikantně menší ve srovnání se skupinou dětí narozených matkám léčeným metadonem. Procenta novorozenců vyžadujících léčbu NAS (buprenorfin 20–47 % vs. metadon 45,5–57 %) a množství morfinu aplikovaného dětem v rámci terapie NAS (buprenorfin 0,472–3,4 vs. metadon 1,9–10,4 mg) se v obou skupinách statisticky nelišila. Ani v dalších sledovaných parametrech (délka trvání NAS ve dnech, intenzita NAS dle skórování, délka hospitalizace ve dnech, gestační stáří v době porodu) se obě skupiny novorozenců signifikantně nelišily.
Závěrem lze konstatovat, že metadon i buprenorfin patří k účinným preparátům s prokázanou bezpečností pro matku i novorozence ve srovnání s nelékařským užíváním opioidů. Existují důkazy, že buprenorfin by mohl být považován za ekvivalentní vzhledem k metadonu, avšak k potvrzení buprenorfinu jakožto bezpečnějšího, a tudíž preferovanějšího substitučního preparátu v léčbě drogové závislosti těhotných je zapotřebí provést více klinických studií.
(moa)
Zdroj: Noormohammadi A., Forinash A., Yancey A. et al. Buprenorphine versus methadone for opioid dependence in pregnancy. Ann Pharmacother 2016 Aug; 50 (8): 666−672, doi: 10.1177/1060028016648367.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
