Riziko rozvoje deprese v závislosti na dávce a délce trvání léčby opioidy

18. 9. 2017

Chronická bolest nenádorového původu je často spojena s rozvojem deprese, recentní studie pak prokázaly asociaci rozvoje deprese s užíváním opioidů. Cílem níže prezentované studie byla analýza závislosti rizika rozvoje deprese na délce užívání opioidů a na jejich dávce.

Inzerce

Sledované populace pacientů

Retrospektivní kohortová studie analyzovala elektronické zdravotní záznamy ze 3 různých zdravotnických registrů ve Spojených státech amerických: 70 997 pacientů z registru VHA (Veterans Health Administration) z období 2000–2012, 13 777 pacientů z registru BSWH (Baylor Scott & White Health) z let 2003–2012 a 22 981 pacientů z registru HFHS (Henry Ford Health System) rovněž z let 2003–2012. 

Všichni pacienti byli ve věku 18–80 let. Z analýzy byli vyloučeni nemocní s onkologickou diagnózou a infikovaní HIV. Rovněž do ní nebyli zahrnuti ti, u kterých došlo k rozvoji deprese před zahájením léčby opioidy. U všech analyzovaných pacientů se jednalo o první léčbu opioidy, v období 2 let před začátkem sledování (follow-up) alespoň 1× ročně kvůli léčbě chronické bolesti vyhledali lékaře a během sledování u nich došlo alespoň k jedné návštěvě lékaře kvůli chronické bolesti. Sledování probíhalo v letech 2002–2012 v případě VHA a v letech 2005–2012 v případě BSWH a HFHS.

Metodika a analyzované proměnné

Analyzovanými faktory byly délka kontinuálního užívání opioidů a dávka. Na základě délky užívání byli pacienti rozděleni na 3 skupiny: užívání po dobu do 30 dní, 31–90 dní a déle než 90 dní. Dávka byla udávána jako ekvianalgetická dávka morfinu podle konverzních tabulek pro dané léčivo. Pacienti byli v závislosti na dávce rozděleni na 3 skupiny, užívající do 50 mg/den, 51–100 mg/den a více než 100 mg/den.

U všech pacientů byly sledovány stejné proměnné (kromě skóre bolesti a rodinného stavu, jež byly dostupné pouze u osob v registru VHA). Proměnné zahrnovaly demografické údaje (pohlaví, věk, etnickou příslušnost, případně rodinný stav), dále formu pojištění, psychiatrické diagnózy včetně případného abúzu a další komorbidity zahrnující mimo jiné diabetes mellitus 2. typu, hypertenzi, kardiovaskulární onemocnění a obezitu. Sledováno bylo 5 typů chronické bolesti: bolest zad, artritida, bolest hlavy, muskuloskeletální a neuropatická bolest.

Významným bodem v analýze získaných dat bylo odstranění zkreslení (bias) a vlivu zavádějících faktorů, aby bylo možné posoudit efekt samotné léčby pomocí opioidů (např. možnost zkreslení vlivem případného většího rizika vzniku deprese u pacientů s vyšší intenzitou bolesti bez ohledu na dávku nebo délku užívání opioidů). Potenciální zavádějící faktory byly vyváženy pomocí tzv. propensity scores (tj. podmíněná pravděpodobnost, že pacientovi bude nasazena terapie).

Výsledná zjištění

Ve skupině z registru VHA byl rozvoj deprese pozorován u 11,6 % pacientů s délkou užívání 1–30 dnů, 13,6 % s délkou užívání 31–90 dnů a u 14,4 % s délkou užívání déle než 90 dnů. V registru BSWH se jednalo o 8,4 %, 10,6 % a 19,0 %. V případě registru HFHS se deprese objevila u 10,7 %, 14,8 % a 19,3 % pacientů.

Mezi pacienty v registru VHA (avšak nikoliv BSWH a HFHS) byla pozorována signifikantní závislost rizika rozvoje deprese na dávce (11,9 vs. 14,2 vs. 20,1 % podle vzrůstající dávky; p < 0,0001), avšak tento vztah se neukázal ve skupinách BSWH a HFHS. Po odstranění zavádějících faktorů pomocí propensity score nebyla signifikantní závislost pozorována ani ve skupině VHA.

Pacienti ze skupiny VHA užívající opioidy 31–90 dnů byli náchylnější k rozvoji deprese než ti, kteří je užívali pouze 1–30 dnů (poměr rizik [HR] 1,23; 95% CI 1,16–1,31). U dalších dvou skupin pacientů byly získány podobné výsledky. Riziko bylo v případě užívání opioidů déle než 90 dní signifikantně zvýšeno u všech 3 skupin pacientů. Závislost byla signifikantní i po odstranění vlivu zavádějících faktorů a zkreslení pomocí propensity score.

Závěr a diskuse

Výsledky studie ukázaly závislost míry rizika rozvoje deprese na délce trvání léčby opioidy u pacientů s chronickou nenádorovou bolestí, avšak neprokázaly závislost na dávce užívaných opioidů. Tato data přinášejí cennou informaci pro zdravotnické profesionály zapojené do managementu bolesti i pro pacienty trpící chronickou bolestí. Při její terapii by bylo vhodné zvažovat mimo jiné poznatek, že deprese u pacientů s chronickou nenádorovou bolestí může být podmíněna nejen bolestí samotnou, ale také následnou léčbou opioidy.

(alz)

Zdroj: Scherrer J. F., Salas J., Copeland L. A. et al. Prescription opioid duration, dose, and increased risk of depression in 3 large patient populations. Ann Fam Med 2016; 14 (1): 54–62, doi: 10.1370/afm.1885.



Štítky
Adiktologie Praktické lékařství pro dospělé Psychiatrie Algeziologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×