Maďarští vědci nedávno publikovali výsledky zajímavého pozorování pacientů s opiátovou závislostí.
Maďarští vědci nedávno publikovali výsledky zajímavého pozorování pacientů s opiátovou závislostí. Ve své práci hodnotili změny v psychosociální oblasti (úzkost, deprese, touha), ke kterým došlo u pacientů užívajících po dobu šesti měsíců substituční terapii buprenorfinem-naloxonem.
Zmiňované studie se účastnili všichni pacienti léčeni Suboxonem (buprenorfinem-naloxonem) v Maďarsku v období od listopadu 2007 do dubna 2008. Míra závislosti byla stanovena pomoci Indexu závažnosti návykového chování (Addicton Severity Index, ASI). Psychiatrické symptomy spojené s poruchami Axis I (hlavní duševní poruchy) a Axis II (poruchy osobnosti) byly zjišťovány pomocí diagnostického a statistického manuálu mentálních poruch (DSM-IV) a pomocí strukturovaných diagnostických interview (SCID I a SCID II). Stupeň touhy (neboli bažení) byl měřen pomoci speciálního dotazníku Heroin Craving Questionnaire, příznaky deprese pak pomocí Beckovy škály (BDI) a Hamiltonovy škály deprese (HAM-D). K posouzení závažnosti úzkosti byl použit dotazník na měření úzkosti (STAI-S) a Hamiltonova škála úzkosti (HAM-A).
Autoři zaznamenali v průběhu prvního měsíce významné zlepšení téměř ve všech sledovaných oblastech. Jedinou výjimkou byla oblast týkající se existence a živobytí, přičemž tyto změny byly pouze na úrovni tendence. V průběhu dalších pěti měsíců léčby již nebyly ve sledovaných oblastech zaznamenány žádné další známky zlepšení nebo zhoršení, jedinou výjimkou byla opět oblast existence a živobytí.
Tyto výsledky naznačují, že terapie buprenorfinem-naloxonem je slibnou léčebnou možností pro pacienty s opiátovou závislostí vyžadujících substituční terapii.
(mik)
Zdroj: Petke Z. et al. Psychosocial changes in six months of buprenorphine/naloxone substitution treatment. Neuropsychopharmacol Hung. 2012 Mar; 14 (1): 7–17.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
