Rozšíření preskripce opioidů pro léčbu nenádorové bolesti pomohlo zmírnit utrpení pacientů a zvýšit kvalitu jejich života. Vzhledem k závislostnímu potenciálu opioidů a predispozicím některých pacientů však může v určitých případech dojít k rozvoji patologické závislosti. Znalost možných rizik a metod jejich evaluace umožňuje lékařům racionální využití opioidů s minimalizací rizika rozvoje závislosti.
V 90. letech 20. století se začala prosazovat intenzivní snaha zviditelnit bolest a věnovat větší pozornost jejímu managementu. Zneužívání opioidů komunitou uživatelů drog, ale také rozvoj závislosti u některých pacientů, kterým byly opioidy lékařem původně předepsány pro léčbu bolesti, zapříčinily ve Spojených státech amerických mezi lety 2000 a 2014 čtyřnásobný vzestup počtu případů předávkování opioidy. Snaha o zvládnutí této „opioidové krize“ vedla k implementaci edukačních programů pro lékaře a pacienty a regulaci předepisování opioidů. Cílem těchto intervencí je maximalizace terapeutického přínosu opioidů v léčbě bolesti za současné minimalizace rozvoje závislosti.
Při předepisování opioidů je nutná pečlivá anamnéza se zaměřením na potenciální varovná znamení zvýšeného rizika závislosti (tzv. red flags). Mezi ně patří abúzus alkoholu, marihuany nebo předávkování léky. Varovným signálem může být snaha nechat si předepsat kontrolované látky od několika lékařů současně, získat kontrolované látky od příbuzných, kterým byly tyto látky rovněž preskribovány, používání excesivních dávek nebo lékových kombinací. Zvýšený zájem by měl být věnován pacientům mladším 35 let, zejména pokud se u nich vyskytují další varovné signály. Pozornost by měla vzbudit rovněž žádost o předepsání dalších balení léků z důvodu ztráty nebo odcizení již předepsané dávky.
Pro monitorování léčby, zejména při podezření na zneužívání opioidů nebo v případě medicínsky odůvodněné opioidní terapie uživatelů drog, jsou vhodná náhodná orientační vyšetření moči na přítomnost drog.
Pokud dojde ke zjištění abúzu opioidů, je nutné postupovat individuálně podle konkrétní situace pacienta a způsobu zneužívání. V případě rozvoje závislosti je vhodné konzultovat situaci s adiktologem nebo odeslat pacienta do adiktologické ambulance. Detailní popis řešení závislosti na opioidech snižováním dávek a případně substituční léčbou buprenorfinem v kombinaci s naloxonem je mimo rámec tohoto sdělení.
Opioidní léčba vyžaduje zodpovědný a informovaný přístup lékaře. Zásadní jsou screening a edukace pacientů s ohledem na možné riziko rozvoje závislosti. V případě rozeznané závislosti je doporučován nehodnoticí přístup k závislosti jako k chronickému zdravotnímu problému, který vyžaduje léčbu, nikoliv jako k selhání pacienta nebo předepisujícího lékaře.
(alz)
Zdroj: Munzing T. Physician guide to appropriate opioid prescribing for noncancer pain. Perm J 2017; 21 : 16−169, doi: 10.7812/TPP/16-169.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
