Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska
    Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv
    Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory – „jednohubky“ z výzkumu 2026/36
    Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Svět praktické medicíny 3/2026 (znalostní test z časopisu)
    Mazová zátka a její řešení
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    5
    Česká a slovenská psychiatrie
    2026:Číslo 5
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Urychlí dexpanthenol hojení rohovky po crosslinkingu?
    INFOGRAFIKA: Nově dostupná galenická forma vitaminu D₃ pro snadné užívání
    Co mají společného popeláři a zaměstnanci nemocnice? Nedostatečné hladiny vitaminu D
    Vyšší účinnost, nižší riziko. Jak ušít léčbu pomocí NSAIDs pacientovi na míru?

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    Echodny 2026: Aktuálně k diagnostice a léčbě HCM
    Jak změnit trajektorii dopadu hypertrofické kardiomyopatie?
    EAHAD 2026: Hemofilie B v éře nefaktorové léčby – čerstvé zkušenosti z praxe
    Kongres ČGPS: Léčba obezity tirzepatidem z rukou gynekologa – šance začít včas
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Paliatr Jan Maláska: Dialog o smrti je třeba zahájit včas
    Data z reálné praxe u R/R CLL: Co z nich vyplývá pro retreatment i dlouhodobou strategii?
    MUDr. Pavel Sova: Jak využít AI v medicíně, aniž bychom přehlédli její rizika
    MUDr. Veronika Grinholc: Diabetes bez informačního chaosu − efektivní edukace pacientů on-line
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

proLékaře.czTémaVzácná onemocnění
Z medicíny

Technologie na bázi RNA v klinické praxi: od přebarvených petúnií k terapii vzácných a dosud jen obtížně léčitelných chorob u lidí

Téma: Vzácná onemocnění
27. října 2020
5 min čtení
„RNA interferenci jsme nevymysleli my lidé, je to evolučně velmi starý mechanismus, který se používá k obraně před RNA viry a také reguluje genovou expresi,“ říká v rozhovoru MUDr. Ondřej Novák, MBA, lékařský ředitel společnosti Alnylam pro Švýcarsko, Rakousko, střední a východní Evropu, Blízký východ a Afriku. Cílem léčby založené na tomto objevu může být dle jeho slov jakýkoliv gen a protein, respektive jeho mRNA, což nabízí široké spektrum terapeutických možností. Dávka účinné látky a frekvence dávkování pro dosažení vysokého účinku je přitom relativně nízká.

Kdy se začal psát příběh objevu, na němž je postavena technologie léků, jako je Onpattro nebo Givlaari společnosti Alnylam?

Reklama

Úplný začátek se datuje zpět do roku 1990, kdy profesor Richard Jorgensen prováděl pokusy s barvou květů petunie. Chtěl získat květ se sytější fialovou barvou. Vyzkoušel přidání mRNA genu pro fialovou barvu do buněk, jenže výsledek byl překvapivě opačný –⁠ květy zbělely.

Reklama

Jak složitá byla cesta od objevu učiněného na rostlinách k terapii vzácných chorob u lidí?

Přes pokusy na rostlinách se přešlo k výzkumu na Caenorhabditis elegans, to již měli v rukách Andrew Fire a Craig Mello. V roce 1998 publikovali práci, ve které popsali, že vložením mRNA pro jeden svalový protein vyvolají u těchto hlístic zvláštní pohyby tělem, jež jsou stejné jako u jedinců s absencí tohoto proteinu kvůli knockoutovanému genu. A tak byly na světě dva zásadní objevy, které vedly k poznání, že přidání dvojvláknové RNA (dsRNA) blokuje expresi daného proteinu. Jev byl nazván RNA interference. V roce 2006 za tuto práci Fire a Mello obdrželi Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství.

O tom, že se jedná o převratnou novinku, však odborná veřejnost nepochybovala ještě před udělením ceny. Na práci obou laureátů navázal odborný článek, který vyšel v prestižním časopisu Nature v roce 2001 a stal se jedním z nejcitovanějších v tomto periodiku vůbec. Sayda Elbashirová v něm popisuje existenci RNA interference také v savčích buňkách.

A jak do těchto vědeckých vod vplula společnost Alnylam?

Byla založena v roce 2002 a mezi zakladateli bylo hned několik laureátů Nobelových cen −⁠ jedním z nich byl také profesor Mello. Návaznost na precizní vědecký základ tak byla zaručena.

První lék však společnost uvedla na trh až v roce 2018, tedy 16 let po svém založení. Proč to trvalo tak dlouho?

Ano, v roce 2018 spatřil světlo světa patisiran (Onpattro), určený k léčbě transthyretinové amyloidózy. Princip RNA interference sice již byl znám, ale bylo potřeba vyřešit mnohem složitější otázky, zejména jak ochránit léčivo při průchodu organismem nebo jak jej dopravit do cílové buňky a buněčné struktury.

Víte, RNA interferenci jsme nevymysleli my lidé, je to evolučně velmi starý mechanismus, který se používá k obraně před RNA viry a také reguluje genovou expresi. Zásadní je tedy také pro udržení fyziologických funkcí uvnitř buněk. Našim úkolem bylo tento unikátní postup využít, aby cíleně sloužil v léčbě dalších chorob.

K patisiranu se poměrně brzy přidal další lék –⁠ givosiran. Stačilo tedy vytvořit postup transportu do buňky a nyní již budou další léky přibývat vysokou rychlostí?

Takto jednoduché to opravdu není. V tuto chvíli jsme schopni dopravit siRNA pouze do hepatocytů a pracujeme na způsobech doručení do jiných orgánů a tkání. Navíc i způsob transportu do cílových struktur se neustále zdokonaluje. V látkách, které se aktuálně testují, již používáme několikátou výzkumnou generaci transportní technologie, kdy každé vylepšení přináší významný benefit pro danou účinnou látku. Například konkrétní stavba lipidové vrstvy, která obaluje samotnou siRNA v případě patisiranu, má vliv na dávkování léku. V tom nastal výrazný posun, postupným vylepšováním lipidové vrstvy mohlo být dávkování sníženo třeba i stonásobně ve srovnání s prvními pokusy.

Mohl byste nám tedy povědět více o transportních systémech vašich léků?

Tato otázka je pro RNA interferenci naprosto klíčová. Molekuly siRNA jsou velké, hydrofilní a záporně nabité. Jsou rychle vylučovány ledvinami. Jejich stabilita je podstatně snížená kvůli všudypřítomným nukleázám. Všechny tyto vlastnosti vedly k zásadní otázce –⁠ jak siRNA udržet nepoškozené a funkční, než se dostanou do místa určení, tedy do buněčné cytoplazmy k cílové mRNA?

U prvního registrovaného léku –⁠ patisiranu –⁠ je siRNA zabalena do pláště z lipidových nanočástic, který do hepatocytu proniká endocytózou prostřednictvím receptoru pro LDL. Ve vzniklém endosomu dojde ke změně pH (z hodnoty 7 na 5), to spustí „přepólování“ povrchu váčku, který díky tomu splyne s endosomovou membránou a uvolní siRNA do cytoplazmy. Patisiran se podává intravenózně v pomalé infuzi v intervalu 1× za 3 týdny.

Všechny ostatní léky, které jsme vyvinuli po patisiranu, využívají technologii 2. generace. Jejich podání je díky tomu subkutánní, navíc s mnohem delšími intervaly, které u některých léků činí až půl roku!

V čem spočívají inovace u této druhé generace a jejich výhody?

Tyto látky jsou konjugáty GalNAc-siRNA, kdy je k 3‘ konci molekuly siRNA navázán N-acetylgalaktosamin. Vstup do hepatocytu je zajištěn přes receptory ASGPR, které jsou na jaterních buňkách vysoce exprimovány a mají rychlý obrat, celý proces internalizace trvá jen asi 15 minut. Odolnost proti nukleázám je v tomto případě zprostředkována chemickou modifikací siRNA.

Co se manipulace týká, největší výhodou oproti patisiranu je stabilita léku při pokojové teplotě, a to jak při transportu, tak také při skladování. Z klinického hlediska je to potom již zmiňované subkutánní podání a prodloužený časový interval podání.

Zmiňoval jste, že se Alnylam nyní zabývá i jinými cílovými tkáněmi než pouze játry. Mohl byste nastínit, kam dále cílíte?

Výzkumné strategie i I. fáze klinických studií se již zaměřují na poměrně širokou škálu nemocí, které mají původ v nejrůznějších částech těla. Kromě geneticky podmíněných nemocí se zaměřujeme rovněž na choroby metabolické a infekční. Intenzivně pracujeme na technologii vstupu léčiv do CNS, sklivce a plic.

Společnost Alnylam byla založena s vizí pomoci lidem, na jejichž nemoc do té doby neexistovala adekvátní terapie nebo u nich byly léčebné možnosti značně omezené. Mezi tyto nemoci patří většina geneticky podmíněných chorob. Na které další genetické nemoci kromě ATTR a AHP se zaměřujete?

Třetím lékem, jehož schválení očekáváme v nejbližší době, bude přípravek proti primární hyperoxalurii typu 1. Ve výzkumném programu je potom i řada dalších přípravků v indikacích jako například hemofilie či deficit alfa-1-antitrypsinu.  

Využití RNA interference se pro léčbu geneticky podmíněných chorob nabízí, neboť působením siRNA teoreticky dokážeme zabránit expresi jakéhokoliv genu prostřednictvím degradace jeho mRNA.

Mohli bychom se podívat trochu blíže na přesný mechanismus RNA interference?

Jakmile je synteticky připravená dvojvláknová siRNA dopravena do buňky, je rozpoznána takzvaným RISC (RNA-induced silencing complex), na který se naváže. Dojde k odstranění jednoho z vláken a druhé vlákno, které je komplementární k cílové mRNA, zůstane navázáno na komplexu. Komplex je takto připraven k vyhledávání cílových mRNA, jež sekvenčně specificky naváže a pomocí přítomného enzymu rozštěpí. Takto poškozená mRNA je následně interními mechanismy degradována. Celý proces je katalytický –⁠ původní syntetické vlákno mRNA zůstane navázáno na RISC, dochází k opakovanému vázání nových molekul mRNA a jejich následnému štěpení a degradaci. Jedno dodané vlákno tak zajistí degradací mnoha cílových molekul mRNA.

Když bychom shrnuli klíčová fakta o RNAi…

Rozhodující benefity jsou tři:

  1. Jde o přírodní mechanismus.
  2. Jde o katalytický mechanismus –⁠ dávka siRNA a frekvence dávkování je relativně nízká k dosažení vysokého účinku.
  3. Cílem může být jakýkoliv gen a protein, respektive jeho mRNA, což nabízí široké spektrum léčebných možností.

Přesuňme se nyní od vědy k praktické stránce věci. Jak konkrétně mohou čeští pacienti profitovat z vědeckých úspěchů vaší společnosti?

Na českém trhu jsou dostupné léky patisiran (Onpattro, léčba hereditární ATTR amyloidózy) a givosiran (Givlaari, léčba akutní jaterní porfyrie). Patisiran je zatím schválen pro pacienty s polyneuropatií v 1. či 2. stadiu FAP. Rádi bychom jej v budoucnu nabídli také pacientům s kardiální formou nemoci. Za tímto účelem nyní probíhá studie APOLLO B, do které je vedle zemí z celého světa zapojena také Česká republika. Navazuje na studii APOLLO, jejíž příznivé výsledky umožnily registraci léku Onpattro k terapii polyneuropatické formy transthyretinové amyloidózy.

Vzhledem k tomu, že pro transthyretinovou amyloidózu nejsme endemickou oblastí, můžeme spekulovat, že za nízký počet diagnostikovaných pacientů může také nízké obecné povědomí o této nozologické jednotce. Chystá se Alnylam informovanost odborné veřejnosti nějak zvýšit?

Rádi bychom lékařům pomohli prostřednictvím nejrůznějších edukačních aktivit, webinářů a přednášek na odborných konferencích kvalitně se zorientovat v této problematice. Ke správné diagnostice patří kromě dostupnosti informací také možnosti testování, proto podporujeme rovněž zlepšení možností screeningového testování této nemoci u nás.

MUDr. Pavla Flodrová

MB-CZE-00001

Tagy:

GenetikaKardiologieNeurologie

Partner

Alnylam

Populární články

Z medicínyLifestyle
CHOPN a OSA – dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Při příležitosti letošního Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), který připadá na 19. listopad, zástupci českých pneumologů otevřeli nové téma –⁠ nebezpečný překryv onemocnění s obstrukční spánkovou apnoí (OSA). Ač má tato kombinace silně negativní vliv na prognózu, je u ní patrná dlouhodobá poddiagnostikovanost.
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Mezinárodní studie zkoumala postoje lékařů ze 6 zemí ohledně přijatelnosti eutanazie u osob trpících demencí. Průzkum odhalil, že mezi odborníky panují na toto téma značné rozpory.
Z medicíny
Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší – a co to znamená pro praxi?

Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší –⁠ a co to znamená pro praxi?

19. listopadu 2025
19. listopadu 2025
Tentýž virus jako viník, a přesto výrazně jiné chování nádorů. Dlaždicobuněčný karcinom orofaryngu (OPSCC) způsobený lidským papilomavirem (HPV) je vysoce radiosenzitivní, což umožňuje deeskalaci léčby, a tedy snížení její toxicity. Dlaždicobuněčný karcinom děložního hrdla (CSCC) vyvolaný tímtéž virem naopak vyžaduje agresivní léčbu. Co může být za jejich rozdílným klinickým chováním jaké to má dopady na terapeutickou strategii?
Z medicíny
Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
V podmínkách běžné ambulantní praxe není podstatné, aby byl pacient s obtížně léčitelným astmatem exaktně klasifikován podle tíže nemoci a fenotypu. To je úkolem specializovaných pracovišť v rámci sítě Národního centra pro těžké astma (NCTA). Pojďme se však podívat, jaký je rozdíl mezi obtížně léčitelným astmatem a těžkým refrakterním astmatem a jaké farmakologické možnosti jsou dostupné pro pacienta odeslaného k centrové léčbě.
Z medicínyTéma měsíceTechnologie
AI ve službách genetického výzkumu − (nejen) nástroj PARMESAN

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025
Zrychlit cestu od analýzy genetických dat k potenciální terapii si klade za cíl prediktivní nástroj PARMESAN, který využívá principy umělé inteligence (AI) ke zpracování biomedicínské literatury. Od svého představení v roce 2023 zůstává nástrojem s významným výzkumným potenciálem, ale bez dosud doloženého klinického nasazení.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

13. listopadu 2026
13. listopadu 2026
O umírání a smrti často začínáme hovořit až ve chvíli, kdy se nemocnému krátí čas. Jak poznat, že pacient vstupuje do závěru života? Kdy se léčba stává nepřiměřenou? A proč paliativní péče rozhodně neznamená rezignaci? Vybrali jsme 3 ukázky z videorozhovoru s vedoucím konziliárního týmu paliativní péče ve FN Brno a vedoucím Ústavu paliativní a podpůrné péče LF MU v Brně doc. MUDr. Janem Maláskou, Ph.D.
Z medicíny
Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

Biomedicína a trhy –⁠ 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Investice do mRNA technologie, která má umožnit tvorbu terapeutického proteinu přímo v organismu. Soupeření o klinickou i obchodní pozici v rámci 1. generace inhibitorů BTK indikovaných k léčbě roztroušené sklerózy. Jedna z největších letošních dohod v oblasti onkologických ADC. Nebo sázka na umělou inteligenci při vývoji nových proteinových antiobezitik. Pětice zpráv v dalším vydání naší nové rubriky ukazuje, jak se farmaceutický průmysl snaží zajistit růst prostřednictvím nových biotechnologických modalit na rychle expandujících trzích.
Z medicíny
Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory – „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory –⁠ „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

11. listopadu 2026
11. listopadu 2026
V dnešních jednohubkách budeme bojovat proti stárnutí, zubnímu plaku, respiračním infekcím i plicním nádorům. Zbraně ovšem budou mnohdy nečekané, tak se nechte překvapit.
Z medicíny
Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči

Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III –⁠ od příznaků k individuálně zacílené péči

10. listopadu 2026
10. listopadu 2026
Pálení, řezání, slzení nebo kolísání vidění mohou mít u různých pacientů odlišné příčiny. V péči o suché oko proto nestačí pouze potvrdit diagnózu –⁠ důležité je určit mechanismy, které narušují homeostázu slzného filmu a očního povrchu, a podle nich zvolit vhodnou léčbu.
Z medicíny
Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

10. listopadu 2026
10. listopadu 2026
U pacienta s pálením či řezáním v oku nebo kolísáním vidění už nestačí pouze potvrdit syndrom suchého oka a určit, zda převažuje deficit vodné složky slz, nebo jejich nadměrné odpařování. Konsenzus TFOS DEWS III zdůrazňuje hledání dominantních mechanismů, jež narušují homeostázu slzného filmu a očního povrchu.
Z medicínyInfografika
INFOGRAFIKA: Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky

INFOGRAFIKA: Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky

9. listopadu 2026
9. listopadu 2026
Navýšení kapacit všeobecného lékařství a vybraných nelékařských oborů se už promítá do počtu studentů a prvních absolventů. Personální situaci českého zdravotnictví však nelze hodnotit jen podle přijímacích čísel. Rozhodující bude, zda se podaří zajistit dokončení přípravy nových zdravotníků a jejich uplatnění v českém zdravotnictví, zejména v oborech a regionech s nejvyšším rizikem výpadků péče.
Z medicínyLifestyle
CHOPN a OSA – dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší –⁠ a co to znamená pro praxi?

19. listopadu 2025
19. listopadu 2025
Z medicíny
Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa –⁠ potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/38

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

11. prosince 2025
11. prosince 2025

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025
Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025

Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

25. listopadu 2025
25. listopadu 2025

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026
Z medicínyLifestyle
CHOPN a OSA – dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/38

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

11. prosince 2025
11. prosince 2025
Z medicíny
Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025
Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

25. listopadu 2025
25. listopadu 2025

Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší –⁠ a co to znamená pro praxi?

19. listopadu 2025
19. listopadu 2025

Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa –⁠ potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026
Přihlásit