Vliv tělesné hmotnosti na časné a dlouhodobé výsledky implantace totální endoprotézy kolene

30. 6. 2020

Obezitou trpí více než půl miliardy celosvětové populace. Zvýšená tělesná hmotnost přitom přináší řadu komplikací, ať už mechanických či metabolických. Obezita je jedním z rizikových faktorů rozvoje osteoartrózy kolenního kloubu. Z výsledků výzkumů přitom vyplývá, že k rozvoji osteoartrózy nejenom přispívá, ale také zvyšuje riziko komplikací po implantaci totální endoprotézy.

Inzerce

Úvod

Výskyt nadváhy a obezity v populaci v posledních letech narůstá, v České republice trpí nadváhou a obezitou více než polovina dospělé populace. Obezita je přitom spojena s řadou komplikací, které se dělí na mechanické a metabolické. Mechanické komplikace vznikají zvýšenou zátěží na muskuloskeletální aparát a obezita je tak jedním z významných rizikových faktorů rozvoje osteoartrózy. Tato asociace je pozorována zejména u váhonosných kloubů dolní končetiny, a to především u kolenních kloubů1, 2.

Metabolické komplikace, například v podobě diabetu, dyslipidémie či metabolického syndromu, spolu se zvýšenou tělesnou hmotností zvyšují riziko peroperačních a časných pooperačních komplikací při implantaci totální endoprotézy kolene3. Z hlediska dlouhodobých komplikací asociace mezi zvýšenou hmotností a obezitou není úplně jednoznačná4, 5.

Výsledky studií

Electricwala et al.1 ve své studii retrospektivně hodnotili riziko časné revize totální endoprotézy kolene pro infekt vzhledem k hodnotě body mass indexu (BMI) u 666 případů primoimplantace totální endoprotézy kolene. U pacientů s hodnotou BMI v pásmu nadváhy a obezity bylo pozorováno zvýšené riziko časné revize pro infekt oproti pacientům s BMI v normálních hodnotách. Konkrétně bylo u pacientů s nadváhou a obezitou pozorováno nejméně 130% zvýšení relativního a 30% zvýšení absolutního rizika revize pro časný infekt.

K obdobnému výsledku došla i studie, kterou publikovali Sun a Li3. Jednalo se o metaanalýzu randomizovaných kontrolovaných klinických studií s celkovým počtem 33 778 pacientů (6065 s normálním BMI, 27 713 s vyššími hodnotami BMI). U pacientů s vyššími hodnotami BMI bylo pozorováno prodloužení operačního času, zhoršení pooperačního rozsahu pohybu a pooperačního funkčního skóre a vyšší míra pooperačních infekčních komplikací.

Oberbek a Synder2 se své studii také soustředili na časné komplikace implantace totální endoprotézy ve vztahu k hodnotám BMI. Studie se zúčastnilo 59 pacientů, kteří byli rozděleni do 3 skupin podle hodnot BMI (skupina 1 BMI < 29,99 kg/m2, skupina 2 BMI 30–34,99 kg/m2, skupina 3 BMI > 35 kg/m2). U pacientů ve třetí skupině, tedy s nejvyšším BMI, byla pozorována negativní korelace s intenzitou bolesti po výkonu a fyzickou aktivitou pacienta. Hodnota BMI by podle výsledků této studie mohla být prognostickým faktorem plánování fyzioterapie po výkonu.

Studie, kterou publikovali Chen et al.4, přichází s odlišným náhledem na problematiku. V této studii byly hodnoceny dlouhodobé výsledky u 7733 pacientů po primoimplantaci totální endoprotézy. Nebyl u nich pozorován rozdíl v 10letém přežití implantátu při změně BMI po operaci ve smyslu plus i mínus. U pacientů s obezitou 1., 2. a 3. stupně byl naopak pozorován trend k redukci BMI po implantaci endoprotézy (p = 0,002, respektive p = 0,012 a p = 0,004). U starších pacientů také byla pozorována nižší pravděpodobnost vzrůstu hmotnosti po implantaci endoprotézy (p = 0,001). Jenny et al.5 ve své studii při hodnocení 12letého přežití rovněž nepozorovali signifikantní asociaci mezi přežitím implantátu a hodnotou BMI.

Závěr

Z výsledků studií vyplývá, že obezita je signifikantním rizikovým faktorem pro peroperační a časné pooperační komplikace v rámci primoimplantace totální endoprotézy kolene. V dlouhodobém měřítku je asociace mezi obezitou a přežitím implantátu méně jasná a podle studií obezita přežití signifikantně neovlivňuje. Naopak u obézních pacientů byl pozorován trend k redukci hmotnosti po implantaci totální endoprotézy.

(holi)

CZ-2020-06-94

Zdroje:
1. Electricwala A. J., Jethanandani R. G., Narkbunnam R. et al. Elevated body mass index is associated with early total knee revision for infection. J Arthroplasty 2017; 32 (1): 252–255, doi: 10.1016/j.arth.2016.05.071.
2. Oberbek J., Synder M. Impact of body mass index (BMI) on early outcomes of total knee arthroplasty. Ortop Traumatol Rehabil 2015; 17 (2): 127–134, doi: 10.5604/15093492.1157089.
3. Sun K., Li H. Body mass index as a predictor of outcome in total knee replace: a systemic review and meta-analysis. Knee 2017; 24 (5): 917–924, doi: 10.1016/j.knee.2017.05.022.
4. Chen J. Y., Xu S., Pang H. N. et al. Change in body mass index after total knee arthroplasty and its influence on functional outcome. J Arthroplasty 2018; 33 (3): 718–722, doi: 10.1016/j.arth.2017.10.046.
5. Jenny J. Y., Saragaglia D., Bercovy M. et al. Inconsistent relationship between body weight/body mass index prior to total knee arthroplasty and the 12-year survival. Knee 2018; 33 (3): 718–722,  doi: 10.1016/j.arth.2017.10.046.



Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Traumatologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×