Co prozradila analýza revizních operací po implantaci totální endoprotézy kolene – jak a proč se mění příčiny?
Co prozradila analýza revizních operací po implantaci totální endoprotézy kolene – jak a proč se mění příčiny?
Téma:
2 min čtení
Implantace totální endoprotézy patří mezi časté operační výkony a představuje efektivní metodu terapie bolesti způsobené pokročilou osteoartrózou. S rostoucím počtem primárních implantací však vzrůstá i počet revizních výkonů. Analýza německých autorů se zabývala nejčastějšími příčinami revizí po implantaci totální endoprotézy kolene.
Úvod
Implantace totální endoprotézy kolene patří mezi nejčastější chirurgické výkony1. S rostoucím počtem primárních operací však vzrůstá i počet revizí − například v Německu bylo v roce 2015 provedeno 17 667 revizních výkonů2. Příčina selhání implantátů byla zkoumána již v předchozích studiích, které rozdělovaly revizní výkony na časné (do 2 let od implantace) a pozdní. V těchto studiích byla jako nejčastější příčina časné revize zjištěna infekce, v případě pozdní revize to bylo aseptické uvolnění nebo opotřebení polyethylenové vložky3, 4, 5.
Reklama
Související
Reklama
Doporučujeme
Reklama
V poslední dekádě se však mechanismus selhání endoprotézy změnil a opotřebení polyethylenové vložky jako příčina revize ustupuje, naopak stoupá počet revizí zapříčiněných infekty6, 7. Analýza německých autorů se soustředila na zhodnocení příčin revizních výkonů po implantaci totální endoprotézy kolene u pacientů, kteří je podstoupili na jednom pracovišti v období od ledna 2010 do prosince 20158.
Reklama
Hodnocená populace pacientů
Autoři analýzy definovali revizní výkon jako operaci spojenou s výměnou alespoň 1 komponenty (femur, tibie, patela); zákroky spojené pouze s výměnou polyethylenové vložky nebyly do hodnocení zahrnuty. Mezi revizní výkony se řadila i přechodná implantace cementového spaceru pro infekt. Časové rozdělení revizí bylo stejné jako v předchozích studiích, tedy na časné (do 2 let od implantace) a pozdní.
Sledováno 312 pacientů, kteří podstoupili celkem 402 revizních výkonů. Pouze 10,4 % bylo primárně operováno na tomto pracovišti (Univerzitní nemocnice Carla Gustava Caruse v Drážďanech), 89,6 % bylo odesláno z jiného pracoviště. Průměrný věk pacientů činil 72,3 roku, většina z nich (64,4 %) trpěla závažným systémovým onemocněním s ASA skóre III/IV a průměrnou hodnotou BMI 30,6.
Výsledná zjištění
U 71,9 % (n = 289) pacientů se jednalo o první revizní výkon, v průměru 6,2 roku od primární implantace. U těchto pacientů tak šlo většinou o pozdní revizi, a to v 73,7 % případů z této skupiny (n = 207).
Nejčastější příčinou revize byla infekce (36,1 %), druhou nejčastější příčinou aseptické uvolnění (21,9 %), následovaly periprotetické zlomeniny (13,7 %). Mezi další příčiny revizí patřily nestabilita (6,7 %), bolest (6 %), opotřebení polyethylenu (5,2 %), omezení hybnosti/artrofibróza (4,5 %), insuficience extenzorového aparátu (3,7 %), mechanické defekty (2 %) a alergie (0,2 %).
Závěr a diskuse
Analýza potvrdila vzrůstající podíl infekce na revizních výkonech po implantaci totální endoprotézy kolene, v menší míře potom jako příčiny následovaly aseptické uvolnění a periprotetické zlomeniny.
Nižší podíl aseptického uvolnění a opotřebení může být dán designem endoprotéz. Například systém Sigma PFC vykazuje velmi nízkou kumulativní míru revize. Podle dat Národního registru kloubních náhrad Anglie, Walesu, Severního Irska a ostrova Man činí odhadovaná kumulativní míre revize implantátu po 7 letech 2,2 % a po 10 letech 2,65 %9.
(holi)
CZ-2020-11-119
Zdroje:
1. Carr A. J., Robertsson O., Graves S. et al. Knee replacement. Lancet 2012; 379 (9823): 1331–1340, doi: 10.1016/S0140-6736(11)60752-6.
2. IQTIG. Qualitätsreport 2015. Institut für Qualitätssicherung und Transparenz im Gesundheitswesen, Berlín, 2015. Dostupné na: www.iqtig.org
3. Khan M., Osman K., Green G., Haddad F. S. The epidemiology of failure in total knee arthroplasty: avoiding your next revision. Bone Joint J 2016; 98-B (1 Suppl. A): 105–112, doi: 10.1302/0301-620X.98B1.36293.
4. Sharkey P. F., Hozack W. J., Rothman R. H. et al. Insall award paper. Why are total knee arthroplasties failing today? Clin Orthop Relat Res 2002; 404: 7–13, doi: 10.1097/00003086-200211000-00003.
5. Fehring T. K., Odum S., Griffin W. L. et al. Early failures in total knee arthroplasty. Clin Orthop Relat Res 2001; 392: 315–318, doi: 10.1097/00003086-200111000-00041.
6. Sharkey P. F., Lichstein P. M., Shen C. et al. Why are total knee arthroplasties failing today--has anything changed after 10 years? J Arthroplasty 2014; 29 (9): 1774–1778, doi: 10.1016/j.arth.2013.07.024.
7. Thiele K., Perka C., Matziolis G. et al. Current failure mechanisms after knee arthroplasty have changed: polyethylene wear is less common in revision surgery. J Bone Joint Surg Am 2015; 97 (9): 715–720, doi: 10.2106/JBJS.M.01534.
8. Postler A., Lützner C., Beyer F. et al. Analysis of total knee arthroplasty revision causes. BMC Musculoscelet Disord 2018; 19 (1): 55, doi: 10.1186/s12891-018-1977-y.
9. National Joint Registry for England, Wales, Northern Ireland and the Isle of Man 14th Annual Report, 2017. Table 3.29. Dostupné na: www.njrreports.org.uk
Neurologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze letos slaví 100 let od svého založení. V současné době patří mezi nejvýznamnější klinická a výzkumná pracoviště v Česku. Jednou z diagnóz, v jejíž léčbě dosáhla významných úspěchů, je cévní mozková příhoda (CMP), která u nás ročně postihne přibližně 25 tisíc osob. V čem především spočívá úspěšná terapie?
Současný výskyt arteriální hypertenze (AH) a diabetu mellitu 2. typu (DM2) představuje z vaskulárního hlediska maligní kombinaci. Cílové hodnoty krevního tlaku (TK) jsou u hypertoniků s DM2 přísnější a volit je třeba antihypertenziva s prokázaným kardiovaskulárním (KV) přínosem bez nepříznivých metabolických účinků. Již iniciálně je doporučena dvojkombinace antihypertenziv. Vhodnou kombinaci pro tyto nemocné představuje perindopril s indapamidem. V následujícím článku podrobněji vysvětlujeme proč.
Dědičné poruchy metabolismu glykosaminoglykanů, způsobené dysfunkcí některého z lyzosomových enzymů, se projevují spektrem klinických příznaků v různých orgánových soustavách. Symptomy jsou často nespecifické, a tak dochází k diagnostickému opoždění. Rozvoji ireverzibilního poškození však dokáže zabránit jedině včasná intervence, pro níž je nezbytné onemocnění včas rozpoznat. Které typické i méně obvyklé náznaky nám tedy mohou napovědět, že by se mohlo jednat o mukopolysacharidózu (MPS)?
Tým japonských odborníků se v observační klinické studii zaměřil na vlastnosti pokožky u inkontinentních seniorů upoutaných na lůžko. Autoři sledovali vliv inkontinence na charakteristické rysy kůže a porovnávali její stav u inkontinentních a zdravých jedinců téhož věku.
Velký průzkum provedený s reprezentativním vzorkem respondentů ze 16 různých zemí ukázal, že více než dvě třetiny populace zřejmě věří nejméně jednomu nepodloženému tvrzení o zdravotních rizicích potravin, vakcín či léčiv. Výsledky průzkumu naznačují, že stále více lidí pochybuje o vědeckých důkazech. Jaká další data, včetně těch o důvěře vkládané v umělou inteligenci, výzkum přinesl?
Současný výskyt diabetu mellitu 2. typu (DM2) a hypertenze (HT) je označován za „maligní kombinaci“. U dospělé populace je přitom dosti častý a znamená značné zvýšení kardiovaskulárního (KV) rizika. Nová data ohledně kombinace těchto chorob přineslo v roce 2025 hned několik studií. Týkají se nejen mortality a rizika KV příhod, ale i predikce vzniku diabetu u pacientů s nově diagnostikovanou hypertenzí a cílových hodnot krevního tlaku u hypertoniků s diabetem.
