Hodnocena byla retrospektivně získaná data 450 pacientů s laboratorně potvrzenou infekcí COVID-19, kteří byli přijati mezi 1. březnem a 10. dubnem 2020 do univerzitní nemocnice v Boloni. V souboru byla porovnávána mortalita během hospitalizace při profylaxi nízkomolekulárním heparinem.
Celkem 361 nemocných dostávalo standardní profylaktickou dávku LMWH (40–60 mg enoxaparinu 1× denně) a 89 osob užívalo tzv. střední (intermediární) dávku (40–60 mg enoxaparinu 2× denně). Léčba nízkomolekulárním heparinem trvala 7 dnů.
Mezi oběma skupinami pacientů nebyly patrné žádné významnější demografické rozdíly ani odlišnosti ve výsledcích laboratorních testů. Pouze ve skupině, jíž byla podávána standardní profylaktická dávka, měli větší zastoupení starší pacienti a rovněž zde byla vyšší prevalence hypertenze.
Vyšší dávka LMWH byla u hospitalizovaných pacientů spojená s nižší mortalitou z jakékoliv příčiny oproti standardní profylaktické dávce (5,8 vs. 18,8 %; p = 0,02). Tento rozdíl zůstal signifikantní i po adjustaci s tzv. propensity score pro různé proměnné, v nichž se obě skupiny lišily (poměr šancí [OR] 0,260; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,089−0,758; p = 0,014).
Používání tzv. intermediární dávky LMWH u hospitalizovaných pacientů s infekcí COVID-19 se zdá být spojeno s nižší incidencí úmrtí oproti podávání standardní dávky LMWH. Další studie s použitím antikoagulační léčby u těchto pacientů probíhají a velmi důležitý bude jejich kontrolovaný design.
(eza)
Zdroj: Paolisso P., Bergamaschi L., D'Angelo E. C. et al. Preliminary experience with low-molecular weight heparin strategy in COVID-19 patients. Front Pharmacol 2020 Aug 6; 11: 1124, doi: 10.3389/fphar.2020.01124.
