Analýza dat získaných ze 6 randomizovaných klinických studií, 7 metaanalýz a 5 nerandomizovaných kohortových studií pomohla vyhodnotit přínos prodloužené tromboprofylaxe v souvislosti s operacemi v abdominopelvické oblasti u onkologických pacientů.
Venózní tromboembolická nemoc (VTEN) zahrnuje hlubokou žilní trombózu (HŽT) a plicní embolii (PE). Představuje typickou komplikaci onkologického onemocnění a jeho léčby. Některé operace v oblasti břicha a pánve u pacientů s nádorovým onemocněním jsou spojené se 6–14násobně zvýšeným rizikem HŽT oproti výkonům u nemocných bez onkologické diagnózy. Tromboprofylaxe nízkomolekulárními hepariny (LMWH) prodloužená na dobu 4 týdnů následujících po perioperační profylaxi je doporučenou strategií u onkologických pacientů podstupujících tyto zákroky.
Dostupné důkazy ukazují na signifikantní snížení míry výskytu VTEN u onkologicky nemocných podstupujících operační výkon v oblasti břicha a pánve, pokud jim byla podávána prodloužená profylaxe LMWH oproti běžné délce podávání. Některé studie také ukázaly na trend ke sníženému výskytu symptomatické VTEN. Mnohé pak prokázaly signifikantní pokles výskytu proximální HŽT a některé naznačují i trend z hlediska sníženého výskytu PE jakožto komplikace výkonu. Studie ani metaanalýzy naopak neprokázaly zvýšení incidence krvácivých komplikací při prodlouženém podávání LMWH.
Výsledky na základě zhodnocení uvedených dat ukazují potenciální důležitý klinický přínos prodloužené tromboprofylaxe prostřednictvím subkutánně podávaných LMWH u onkologických pacientů podstupujících chirurgický zákrok v oblasti břicha či pánve.
(eza)
Zdroj: Carrier M., Altman A. D., Blais N. et al. Extended thromboprophylaxis with low-molecular weight heparin (LMWH) following abdominopelvic cancer surgery. Am J Surg 2018 Dec 16, pii: S0002-9610(18)31377-1, doi: 10.1016/j.amjsurg.2018.11.046 [Epub ahead of print].
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
