Žilní tromboembolismus (VTE) je u extrémně obézních jedinců nejčastější komplikací v rámci prvních 30 dnů po provedení bariatrického výkonu. Z tohoto důvodu je velmi potřebné nastavit optimálně tromboprofylaxi, tedy optimalizovat dávku nízkomolekulárního heparinu (LMWH). V zásadě je možné jít cestou fixních dávek LMWH, nebo se pokusit nastavit optimální dávku pomocí měření aktivity anti-Xa.
Studie, jejíž výsledky byly recentně publikované v časopisu Obesity Surgery, hodnotila efektivitu prespecifikovaných dávek enoxaparinu v tromboprofylaxi pacientů podstupujících bariatrický výkon. Byl hodnocen podíl pacientů, kteří při následném stanovení aktivity anti-Xa dosáhli jejích cílových hodnot v rozmezí 0,2−0,4 IU/ml. Autoři se zaměřili také na to, které biometrické či laboratorní parametry jsou prediktorem (ne)dosažení cílové aktivity anti-Xa.
Jednalo se o prospektivní sledování 236 pacientů. Ti byli rozděleni do dvou skupin dle tělesné hmotnosti (skupina 1: < 150 kg; skupina 2: ≥ 150 kg). Enoxaparin byl aplikován 2× denně, přičemž dávka závisela na vstupní hmotnosti (skupina 1: 2× 40 mg/den; skupina 2: 2× 60 mg/den). V obou skupinách byla měřena aktivita anti-Xa 3. den od zahájení tromboprofylaxe.
Ve skupině 1, s průměrnou hmotností 121,7 ± 17,49 kg a BMI 42,94 ± 6,84 kg/m2, dosáhlo cílového rozmezí aktivity anti-Xa 57,25 % pacientů.
Ve skupině 2, s průměrnou hmotností 191,66 ± 33,37 kg a BMI 63,21 ± 10,05 kg/m2, dosáhlo cílového rozmezí aktivity anti-Xa 60,71 % nemocných.
Vícenásobná regresní analýza ukázala, že hmotnost, poměr obvodu pasu a boků (waist-to-hip ratio), glomerulární filtrace a hodnoty kreatininu a glykovaného hemoglobinu (HbA1c) vykazovaly významnou souvislost s hodnotami aktivity anti-Xa, avšak pouze u pacientů ve skupině 1.
V období 3 měsíců po provedení výkonu nebyl popsán žádný výskyt VTE ani perioperačního krvácení.
Stanovení anti-Xa aktivity pomáhá u obézních pacientů získat lepší představu o reálné účinnosti tromboprofylaxe, a to zejména u nemocných s vysokým stupněm obezity dosahujících tělesné hmotnosti ≥ 150 kg. V rutinní klinické praxi by tento jednoduchý test měl být zvážen u všech pacientů v riziku VTE vyžadujících tromboprofylaxi.
(eza)
Zdroj: Stier C., Koschker A. C., Stier R. et al. Are we missing treatment standards for thromboprophylaxis of the obese and super-obese patient population? A prospective systematic cohort study. Obes Surg 2020 Jan 23, doi: 10.1007/s11695-020-04383-w [Epub ahead of print].
