Enoxaparin v terapeutických dávkách nezvyšuje riziko intrakraniálního krvácení u pacientů s mozkovými metastázami

Úvod

Přibližně u 20 % pacientů s mozkovými metastázami dochází k rozvoji tromboembolické nemoci. V oblasti předepisování antikoagulační terapie u této skupiny pacientů však chybí dostatek validních studií zabývajících se jejich bezpečností. Obezřetnost při podávání antikoagulancií je podtržena vysokou mírou spontánního intrakraniálního krvácení, jež se vyskytuje zejména u některých typů nádorů, mezi něž patří melanom či renální karcinom. Otázkou tak zůstává, zda antikoagulační terapie toto riziko dále zvyšuje. S cílem odpovědět na tuto otázku byla koncipována studie zabývající se bezpečností podávání enoxaparinu v terapeutických dávkách u pacientů s mozkovými metastázami.

Metodika a hodnocená data

Retrospektivní kohortové studie s metodou párového vyvažování (matching) se zúčastnilo celkem 293 pacientů s mozkovými metastázami, přičemž antikoagulační terapii enoxaparinem podstoupilo 104 z nich, ostatní tvořili kontrolní skupinu. Pro potřeby studie byly zhodnoceny veškeré dostupné radiologické nálezy zahrnující CT vyšetření či magnetickou rezonanci (MRI) mozku. Intrakraniální krvácení bylo klasifikováno jako stopové, měřitelné a signifikantní. Převládající primární onkologickou diagnózou byl nemalobuněčný karcinom plic následovaný karcinomem prsu, renálním karcinomem a melanomem.

Enoxaparin byl aplikován 76 pacientům 2× denně v dávce 1 mg/kg, 17 pacientům 1× denně v dávce 1,5 mg/kg a 11 pacientům v modifikované redukované dávce v důsledku trombocytopenie nebo renální insuficience. Ve většině případů byl podáván až po diagnostice mozkových metastáz (84,6 %).

Výsledky

Mezi terapeutickou a kontrolní skupinou nebyl pozorován signifikantní rozdíl v roční kumulativní incidenci intrakraniálního krvácení − měřitelného (19 vs. 21 %; poměr rizik [HR] 1,02; 90% interval spolehlivosti [CI] 0,66–1,59; p = 0,97), signifikantního (21 vs. 22 %; p = 0,87) a celkového (44 vs. 37 %; p = 0,13). Riziko intrakraniálního krvácení bylo 4× vyšší u pacientů s melanomem nebo karcinomem plic v porovnání s pacienty s karcinomem plic (HR 3,98; 90% CI 2,41–6,57; p < 0,001). Toto riziko se však nezvýšilo při podání enoxaparinu. Celkové přežití bylo v obou skupinách podobné (8,4 vs. 9,7 měsíce).

Závěr

Z výsledků studie vyplývá, že intrakraniální krvácení představuje častou komplikaci mozkových metastáz, ale jeho výskyt se nezvyšuje při podávání enoxaparinu v terapeutických dávkách.

(holi)

Zdroj: Donato J., Campigotto F., Uhlmann E. J. et al. Intracranial hemorrhage in patients with brain metastases treated with therapeutic enoxaparin: a matched cohort study. Blood 2015; 126 (4): 494–499, doi: 10.1182/blood-2015-02-626788.