Onkologické onemocnění představuje významný rizikový faktor rozvoje tromboembolické nemoci. Přední odborné společnosti proto doporučují rutinní tromboprofylaxi u onkologických pacientů během hospitalizace. Tato doporučení jsou nicméně z velké části odvozena z výsledků pro kohorty bez onkologického onemocnění. V publikovaných studiích je přitom patrná vyšší incidence tromboembolické nemoci u hospitalizovaných pacientů s onkologickým onemocněním v porovnání s jinými hospitalizovanými osobami.
Standardním přístupem v tromboprofylaxi u hospitalizovaných onkologických pacientů je tak podávání standardní fixní dávky nízkomolekulárního heparinu. Při podávání enoxaparinu v dávce 40 mg 1× denně se ovšem hodnoty anti-Xa často pohybují pod účinnou tromboprofylaktickou hladinou. Klinická studie fáze II se proto zaměřila na srovnání účinnosti a bezpečnosti dávky enoxaparinu vypočtené podle hmotnosti v porovnání se standardním dávkováním enoxaparinu u hospitalizovaných pacientů ve vysokém riziku tromboembolické nemoci stanovené podle Padovského (Padua) skóre a Khoranova skóre.
Randomizované dvojitě zaslepené klinické studie fáze II se zúčastnilo celkem 50 pacientů. Ti byli rovnoměrně randomizováni k tromboprofylaxi fixní dávkou enoxaparinu 40 mg 1× denně nebo tromboprofylaxi enoxaparinem v dávce 1 mg/kg hmotnosti 1× denně (s maximální denní dávkou 100 mg). Primárním cílem bylo zhodnocení bezpečnosti enoxaparinu dávkovaného podle hmotnosti a incidence tromboembolické nemoci u pacientů na fixní dávce enoxaparinu.
Terapie probíhala celkem 14 dnů, poté byli účastníci klinicky vyšetřeni a u skupiny dostávající fixní dávku enoxaparinu proběhlo ultrazvukové vyšetření dolních končetin s cílem ozřejmění případné asymptomatické hluboké žilní trombózy.
Do konečné analýzy byla zařazena data 23 pacientů na fixní dávce a 24 na dávce upravené podle hmotnosti. Celkem 60 % pacientů mělo na základě Khoranova skóre vysoké či velmi vysoké riziko tromboembolické nemoci. Medián váhy ve skupině podstupující tromboprofylaxi enoxaparinem podle hmotnosti činil 76 kg (rozpětí 63–124 kg), což odpovídalo mediánu zvýšení dávky enoxaparinu o 37 mg (90 %) oproti skupině dostávající fixní dávku.
Ani v jedné skupině nebylo pozorováno závažné krvácení nebo symptomatická hluboká žilní trombóza. Při klinickém vyšetření byl jako incidentalom diagnostikován pulmonální trombus u pacienta s rozsáhlým postižením mediastina ve skupině podle hmotnosti. U pacientů na fixní dávce, kteří podstoupili ultrazvukové vyšetření dolních končetin, dosáhla kumulativní incidence hluboké žilní trombózy 22 %. Jednalo se o 2 nemocné s vysokou hodnotou BMI, konkrétně 40 kg/m2 a 38 kg/m2, u nichž byla diagnostikována asymptomatická distální hluboká žilní trombóza.
Klinická studie fáze II potvrzuje vysokou incidenci asymptomatické hluboké žilní trombózy u hospitalizovaných onkologických pacientů ve vysokém riziku hluboké žilní trombózy. Dávkování enoxaparinu podle hmotnosti bylo ve studii hodnoceno jako bezpečné, bez výskytu jakéhokoliv případu krvácení během sledovaného období.
(holi)
Zdroj: Zwicker J. I., Roopkumar J., Puligandla M. et al. Dose-adjusted enoxaparin thromboprophylaxis in hospitalized cancer patients: a randomized, double-blinded multicenter phase 2 trial. Blood Adv 2020; 4 (10): 2254–2260, doi: 10.1182/bloodadvances.2020001804.
