Římská kritéria pro diagnostiku DGBI, kam patří také syndrom dráždivého tračníku, se využívají pro epidemiologický výzkum, patofyziologické a terapeutické studie i v klinické praxi. Požadavek vysoké frekvence a dlouhého trvání příznaků ovšem ztěžuje jejich klinické využití při péči o pacienty. Modifikovaná kritéria pro klinickou praxi proto zachovávají podmínku povahy symptomů a jejich obtěžujícího charakteru, ale snižují hranici četnosti a délky jejich trvání za předpokladu, že jsou bezpečně vyloučeny jiné možné diagnózy.
Výbor Rome Foundation doporučuje následující:
U IBS je kvalitativním diagnostickým kritériem recidivující bolest břicha průměrně nejméně 1 den v týdnu v posledních 3 měsících splňující ≥ 2 následující podmínky:
IBS dále rozdělujeme do klinických subtypů dle vzhledu stolice ve dnech s příznaky:
Posledně uvedený lze stanovit pouze u pacientů, kteří v té době neužívají medikaci. Vedle úpravy stravovacího režimu, změny životního stylu, psychoterapeutické léčby a farmakoterapie lze pro zmírnění příznaků IBS bez převažující zácpy použít i zdravotnický prostředek PROIBS, který působí jako prebiotikum.
Pro používání modifikovaných diagnostických kritérií je v klinické praxi nutné vyloučit jiné možné příčiny dle klinických projevů či dalších vyšetření. Tato kritéria nenahrazují Římská kritéria IV pro klinické, epidemiologické či patofyziologické studie. Jejich používání v praxi při péči o pacienty by mělo lékařům umožnit stanovit včas diagnózu, omezit další zbytné diagnostické postupy a zlepšit vztah mezi lékařem a pacientem.
(zza)
Zdroj: Drossman D. A., Tack J. Rome Foundation clinical diagnostic criteria for disorders of gut-brain interaction. Gastroenterology 2022 Mar; 162 (3): 675−679, doi: 10.1053/j.gastro.2021.11.019.
Komerční sdělení
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
