Pacienti se srdečním selháním (HF) byli historicky klasifikováni do 2 skupin na základě ejekční frakce levé komory (EF LK): srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí (HFrEF) nebo srdeční selhání se zachovanou ejekční frakcí (HFpEF). Vzhledem k nepřesnosti hranice EF LK vymezující pEF a rEF, která zůstává nejistá, odborné společnosti pro srdeční selhání dnes často klasifikují EF LK 41–49 % jako „mírně sníženou“ nebo „střední“ ejekční frakci (mrEF).
Klinická studie EMPEROR-Preserved studovala účinnost empagliflozinu u pacientů s HF s EF LK > 40 % a identifikovala klinicky významné a statisticky signifikantní snížení počtu KV úmrtí a HHF. Cílem prezentované prespecifikované subanalýzy bylo zhodnotit účinnost empagliflozinu u pacientů s HFpEF (tj. EF LK ≥ 50 %) oproti skupině s HFmrEF (tj. EF LK 41–49 %).
Studie byla randomizovaná, dvojitě zaslepená, kontrolovaná placebem, předem specifikovaná a řízená událostmi. Primárním kompozitním cílovým ukazatelem byla doba do KV úmrtí nebo první HHF. Sekundární cílové ukazatele tvořily celková (první a opakovaná) HHF a odhadovaná rychlost změny glomerulární filtrace (eGFR).
Do studie bylo zařazeno 5988 účastníků, kteří dostávali obvyklou terapii a zároveň byli randomizováni v poměru 1 : 1 k podání 10 mg empagliflozinu či placeba. Celkem 66,9 % pacientů mělo při vstupu do studie pEF, 33,1 % nemocných mělo EF LK v rozmezí 41–49 %. Medián doby sledování dosáhl 26,2 měsíce.
Léčba empagliflozinem vedla u pacientů s EF LK ≥ 50 % ke statisticky významnému snížení rizika primárního cílového parametru o 17 % ve srovnání s placebem (6,7 vs. 8,0/100 pacientoroků; poměr rizik [HR] 0,83; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,71–0,98; p = 0,024). Empagliflozin významně snížil počet prvních HHF o 22 % ve srovnání s placebem (4,5 vs. 5,7/100 pacientoroků; HR 0,78; 95% CI 0,64–0,95; p = 0,013), ale nikoli KV mortalitu (3,0 vs. 3,4/100 pacientoroků; HR 0,89; 95% CI 0,70–1,13; p = 0,34).
U pacientů s EF LK 41–49 % empagliflozin snížil riziko ve srovnání s placebem pro primární cílový parametr o 29 % (7,2 vs. 10,0/100 pacientoroků; HR 0,71; 95% CI 0,57–0,88; p = 0,002), riziko první hospitalizace se snížilo o 42 % (3,8 vs. 6,5/100 pacientoroků; HR 0,58; 95% CI 0,44–0,77; p < 0,001), bez účinku na KV mortalitu (HR 0,92; p = 0,54).
HR pro účinek empagliflozinu na první a opakovanou hospitalizaci z důvodu srdečního selhání byl 0,83 (95% CI 0,66–1,04; p = 0,11) u pacientů s EF LK ≥ 50 % a 0,57 (95% CI 0,42–0,79; p < 0,001) u pacientů s EF LK 41–49 % (pinterakce = 0,06). Empagliflozin zpomalil pokles eGFR obdobně u pacientů s EF LK ≥ 50 % i 41–49 % a signifikantně zlepšil kvalitu života bez ohledu na EF LK.
Z výsledků studie vyplynulo, že empagliflozin významně snížil kompozitní riziko úmrtí z kardiovaskulárních příčin nebo HHF u pacientů se srdečním selháním s EF LK > 40 %. Pozorovaný přínos byl dán zejména snížením počtu hospitalizací pro HF, dále bylo pozorováno zlepšení kvality života pacientů. Tato pozorování jako vůbec první prokázala klinicky významné a statisticky signifikantní zlepšení u pacientů s EF LK ≥ 50 %, ke kterému došlo v důsledku podání studijní farmakoterapie – empagliflozinu. Ve spojení s výsledky studie EMPEROR-Reduced podporují prezentované poznatky použití empagliflozinu u pacientů s HF v celém spektru EF LK.
(lkt)
Zdroj: Anker S. D., Butler J., Usman M. S. et al. Efficacy of empagliflozin in heart failure with preserved versus mid-range ejection fraction: a pre-specified analysis of EMPEROR-Preserved. Nat Med 2022 Dec 5; 28 (12): 2512–2520, doi: 10.1038%2Fs41591-022-02041-5.
