Protektivní vliv inhibitorů SGLT2 na funkci srdečního svalu − poznatky z čerstvé metaanalýzy

Mechanismus kardioprotekce

Na pozitivní kardiorenální výsledky užívání gliflozinů poukázaly výsledky nedávných velkých randomizovaných kontrolovaných studií. U pacientů užívajících tato léčiva bylo zaznamenáno snížení rizika hospitalizace pro srdeční selhání. Tento pokles byl navíc přítomen nezávisle na přítomnosti diabetu mellitu v anamnéze nemocných. Přesný mechanismus kardioprotektivních účinku gliflozinů však dosud objasněn nebyl. Experimentální studie naznačily možný přímý vliv na kardiomyocyty. Mezi další pochody do určité míry ovlivněné SGLT2i je možno zařadit změny hladin intracelulárních iontů, energetický metabolismus, zánětlivé procesy v buňkách myokardu, zvýšenou fibrotizaci a remodelaci srdečního svalu. Glifloziny navíc rovněž mohou snižovat incidenci fibrilace síní.

Analyzovaná data

Do analýzy bylo zahrnuto celkem 32 studií o celkovém počtu 2351 pacientů. Mezi sledované markery srdečních funkcí bylo zahrnuto několik parametrů zjistitelných především pomocí echokardiografického vyšetření a magnetické rezonance, konkrétně ejekční frakce levé komory (EF LK), globální longitudinální strain (GLS), objem levé komory na konci diastoly (LVEDV), objem levé komory na konci systoly (LVESV), index hmotnosti levé komory k povrchu těla (LVMi), index objemu levé síně k povrchu těla (LAVi) a poměr E/e´(kde E je vrcholová rychlost plnění LK v časné diastole a e´ vrcholová rychlost pohybu mitrálního anulu v časné diastole), který vhodně koreluje s hodnotami tlaku v zaklínění (ten je jinak stanovitelný pouze invazivními metodami).

Výsledná zjištění

Užívání gliflozinů vedlo dle výsledků metaanalýzy ke zvýšení EF LK u pacientů v různém stadiu srdečního selhání (střední rozdíl [MD] 1,97; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,92−3,02; p < 0,01; I² = 84 %), současně vzrostl i GLS [MD 1,17; 95% CI 0,25−2,10; p < 0,01).

Dále došlo ke snížení LVESV (MD −3,60; 95% CI −7,20 až −0,18; p = 0,04; I² = 9 %], v případě LVEDV byl efekt neutrální (MD −3,10; 95% CI −6,76 až 0,56; p = 0,40; I² = 4 %).

Další sledované parametry byly signifikantně snížené: LVMi (MD −3,99; 95% CI −7,16 až −0,82; p = 0,01; I² = 65 %), LAVi (MD −1,77; 95% CI −2,97 až −0,57; p < 0,01; I² = 0 %), poměr E/e´ (MD −1,39; 95% CI −2,04 až −0,73; p < 0,01; I² = 55 %).

Závěr

Výsledky recentní metaanalýzy poukázaly na značný kardioprotektivní vliv inhibitorů SGLT2 u pacientů se srdečním selháním. Účinky byly prokázány jak u diabetiků, tak u nemocných, kteří se s diabetem neléčili a jejich primární diagnózou bylo srdeční selhání. Zlepšení EF LK bylo výraznější ve studiích s empagliflozinem u pacientů se srdečním selháním. Potlačením remodelace myokardu a současně navozením reverzní remodelace zlepšují prognózu nemocných a snižují riziko hospitalizace pro kardiovaskulární příhody. Mechanismy, jakými glifloziny dosahují kardioprotektivních účinků, se zřejmě kombinují a k jejich plnému objasnění budou ještě třeba další experimentální i klinické výzkumy.

(kali)

Zdroj: Theofilis P., Antonopoulos A. S., Katsimichas T. The impact of SGLT2 inhibition on imaging markers of cardiac function: a systematic review and meta-analysis. Pharmacol Res 2022 Jun; 180: 106243, doi: 10.1016/j.phrs.2022.106243.