Dr. Ileana L. Piñaová z Univerzity Thomase Jeffersona ve Filadelfii konstatovala, že u pacientů se zachovanou EF LK se řada obvyklých známek srdečního selhání (HF) vyskytuje jen v případě pokročilého onemocnění. Časné stadium HFpEF často provázejí pouze nespecifické a u starší populace široce prevalentní symptomy spojené s námahou (zadýchanost, snížení tolerance fyzické aktivity, únava, vyčerpanost, prodloužení doby do zotavení po fyzické aktivitě). To značně ztěžuje diferenciální diagnostiku HFpEF, které se často projevuje ≤ 2 symptomy, z nichž nejobvyklejší bývají námahová dušnost a únava – ve studii PARAGON-HF bylo takových pacientů s HFpEF 62 % [1].
V populaci starší 65 let je srdeční selhání nejčastější příčinou hospitalizace. Pacienti se zachovanou EF LK tvoří mezi nemocnými s HF stále větší podíl (nyní již > 50 %) a přibližně 30 % osob hospitalizovaných pro HFpEF umírá do 1 roku; mortalita během 5 let je potom podobná u HFpEF jako u HF se sníženou EF (HFrEF) [2]. Prospektivní studie provedená v USA naznačila, že starší dospělí s akutním dekompenzovaným HFpEF mají konzistentně horší zdravotní stav než nemocní s HFrEF [3]. Pacienti s HFpEF jsou v praxi často označeni za hypertoniky, obézní/osoby s nadváhou, diabetiky a/nebo nemocné s chronickým onemocněním ledvin [4].
Na co by se lékaři měli v praxi zaměřit, shrnula dr. Maria Rosa Costanzová z Advocate Heart Institute v Naperville.
Nejprve přiblížila kazuistiku 64letého muže s nevysvětlitelnou únavou, který hlásil ztrátu energie a v pracovní dny se cítil unavený již kolem 2. hodiny odpolední. Echokardiogram ukazoval normální EF LK (55 %) a diastolickou dysfunkci stupně 1. Teprve invazivní hemodynamické vyšetření (pravostranná srdeční katetrizace) tlaku v plicnici i tlaku v zaklínění (PCWP – pulmonary capillary wedge pressure) v klidu a s fyzickou zátěží prokázalo HFpEF – při zátěži se významně zvýšil PCWP. Přednášející upozornila, že bez zmíněné invazivní metody, a to s testováním tlaků i při fyzické zátěži, by HFpEF u tohoto muže zůstalo nediagnostikováno. Jednalo se přitom již o kardiologického pacienta s fibrilací síní (FiS), léčeného i pro obstrukční spánkovou apnoe pomocí CPAP.
Referenční standard diagnózy HFpEF představuje hemodynamické testování při zátěži s pomocí srdeční katetrizace. Osoby s HFpEF mají vyšší PCWP při zátěži a to je přímo spojeno se zvýšenou dušností a mortalitou. Pomoci při diagnóze HFpEF mají algoritmy založené na skóre – H2FPEF a HFA-PEFF.
Skóre H2FPEF vychází ze 6 klinických a echokardiografických charakteristik, umožňuje odlišení HFpEF od nekardiologických příčin dušnosti a pomáhá určit, zda je třeba dalších vyšetření. Jedná se o vážené skóre integrující 6 prediktivních proměnných: BMI, přítomnost hypertenze, FiS, pulmonární hypertenzi, věk a hodnotu plnícího tlaku levé komory dle poměru E/e' [5].
HFA-PEFF (Heart Failure Association Pre-test assessment, Echocardiographic and natriuretic peptide score, Functional testing in case of uncertainty, Final aetiology) je skórovací systém navržený pracovní skupinou pro srdeční selhání Evropské kardiologické společnosti (HFA-ESC), který zahrnuje echokardiografické parametry (funkční a morfologické) a biomarkery (hladiny natriuretických peptidů). Je součástí 4krokového diagnostického algoritmu vedoucího od klinického vyšetření po invazivní testy v případě diagnostické nejistoty, který pomáhá stanovit možnou specifickou příčinu HFpEF nebo poskytnout alternativní vysvětlení námahové dušnosti [6].
Eva Srbová
redakce proLékaře.cz
Zdroje:
1. Jering K., Claggett B., Redfield M. M. et al. Burden of heart failure signs and symptoms, prognosis, and response to therapy: the PARAGON-HF trial. JACC Heart Fail 2021; 9 (5): 386–397, doi: 10.1016/j.jchf.2021.01.011.
2. Owan T. E., Hodge D. O., Herges R. M. et al. Trends in prevalence and outcome of heart failure with preserved ejection fraction. N Engl J Med 2006; 355 (3): 251–259, doi: 10.1056/NEJMoa052256.
3. Warraich H. J., Kitzman D. W., Whellan D. J. et al. Physical function, frailty, cognition, depression, and quality of life in hospitalized adults ≥60 years with acute decompensated heart failure with preserved versus reduced ejection fraction. Circ Heart Fail 2018; 11 (11): e005254, doi: 10.1161/CIRCHEARTFAILURE.118.005254.
4. Pina I. When you can't see the wood for the trees: are we missing patients with HFpEF? The elephant in the room: finding HFpEF in daily practice. ESC Congress, Barcelona, 2022 Aug 27.
5. Reddy Y. N. V., Carter R. E., Obokata M. et al. A simple, evidence-based approach to help guide diagnosis of heart failure with preserved ejection fraction. Circulation 2018; 138 (9): 861–870, doi: 10.1161/CIRCULATIONAHA.118.034646.
6. Pieske B., Tschöpe C., de Boer R. A. et al. How to diagnose heart failure with preserved ejection fraction: the HFA-PEFF diagnostic algorithm: a consensus recommendation from the Heart Failure Association (HFA) of the European Society of Cardiology (ESC). Eur Heart J 2019; 40 (40): 3297–3317, doi: 10.1093/eurheartj/ehz641.
7. Costanzo M. R. Finding HFpEF in practice: what do we need to watch out for? The elephant in the room: finding HFpEF in daily practice. ESC Congress, Barcelona, 2022 Aug 27.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
